01. 03. 2022
Hospodářská izolace Ruska zesiluje. Komoditní rozvod s Ruskem věští inflační tlaky
S tím, jak rostou počty ukrajinských obětí včetně těch civilních (viz včerejší bombardování Charkova), tak se i Rusko stále hlouběji propadá do hospodářské izolace. K sankcím se včera přidalo i Švýcarsko, které si vzalo na mušku mimo jiné i šéfa ropné společnosti Rosněfť.
Horší ekonomické následky pro Rusko než sankce na jednotlivce a to nejen ty krátkodobé bude mít asi i odezva ropných společností jako Shell či BP, které couvají ze společných projektů s ruskými energetickými společnostmi, Nord Streamem počínaje a LNG terminálem na Sachalinu konče. Nejen západní finance, ale i technologie jsou přitom pro Rusko v oblasti dalšího rozvoje těžby a produkce (nejen) energetických komodit klíčové a je otázka, do jaké míry se je Rusku podaří nahradit z jiných zdrojů (například čínských).
Navíc roste i tlak na obchodníky tedy společnosti, které „přeprodávají“ v Rusku vytěžené komodity. Pro ty je čím dál náročnější a nákladnější obchod zprostředkovávat. I bez oficiálního embarga na dovoz ruské ropy a plynu je o ně jaksi „menší zájem“. Ropa Urals se tak například na trhu prodává s výraznou slevou oproti benchmarku Brent (což však neznamená „slevu“ pro koncového zákazníka…). A otřesy se samozřejmě nevyhýbají ani trhům s tzv. měkkými či potravinářskými komoditami jako jsou pšenice a kukuřice. Na obou trzích mají Rusko a Ukrajina velmi významný podíl (na světových vývozech pšenice například 30 %). Navíc mezi jejich velké zákazníky patří například Egypt, kde dražší potraviny způsobí jistě větší sociální problémy než na bohatém Západě.
Kromě katastrofálních hospodářských následků pro Rusko samotné znamenají výše zmíněné zprávy minimálně i vyšší inflační tlaky pro okolní svět. A to jak ty bezprostřední plynoucí z dražších potravin či energií, ale potenciálně i ty dlouhodobé, které plynou z nutnosti „přenastavit“ příslušné obchodní řetězce a komoditní toky.
Petr Báča
Analytik ČSOB
