Zdražování pohonných hmot končí

Spojené státy oznámily, že uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Cílem tohoto opatření má být snížení ceny ropy, která koncem října vystoupala na své sedmileté maximum. Zároveň tím Joe Biden reaguje na neochotu kartelu OPEC a jeho spojenců zvýšit těžbu ropy. Snažení Spojených států bude koordinováno s dalšími zeměmi. Například Indie by měla uvolnit 5 milionů barelů ropy, Japonsko 4,2 milionu barelů ropy a Británie 1,5 milionu barelů ropy.

Uvolnění strategických zásob ropy je pozoruhodný počin, nicméně situaci na trhu příliš nezmění. Jen Spojené státy spotřebují přibližně 20 milionu barelů ropy za den. Takže na trh uvolní jen 2,5 dne své vlastní spotřeby, což lze označit jako pár kapek v moři. Cena ropy je přitom v posledních dnech velice proměnlivá. Nejprve vyklesala o více než 10 procent, aby následně začala růst. Aktuálně se pohybuje na úrovni 82 dolarů za barel.

Na čerpacích stanicích by již nemělo docházet ke zdražování. Ceny pohonných hmot by měly stagnovat či dokonce mírně klesat. Nelze však očekávat, že by se pokles ceny na ropném trhu plně promítl do cen benzínu a nafty. Pumpaři za sebou mají náročné období a budou si chtít udržet vyšší marže. Při zlevňování proto budou určitě liknavější, než když zdražovali.

Navíc poklesu cen pohonných hmot brání oslabování kurzu koruny vůči dolaru, které pozorujeme i přes zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Koruna je vůči dolaru dokonce nejslabší od začátku listopadu 2020. V případě zhoršování pandemické situace lze navíc očekávat, že koruna vůči dolaru dál oslabí, protože se investoři budou stahovat z menších měn na rozvíjejících se trzích do stabilnějších měn jako jsou dolar a euro.

^REKLAMA

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS