Na globálních trzích mezitím doznívá výrazný čtvrteční výprodej na čínských akciích. Ten je podle nás jen dalším příkladem vyšší volatility, kterou může přinášet politika super-levných peněz, respektive pokusy o její opuštění. Hlavní index Šanghajské burzy nabuzený zájmem zadlužujících se drobných investorů v uplynulých týdnech výrazně posiloval. Ve čtvrtek a v pátek ale bez výraznějších fundamentálních příčin otočil a propadl o více než 6 %. Dnes ráno ještě své ztráty nejprve prohluboval a ztrácel další 4 % (později se stabilizoval). V pozadí nestálo nic víc a nic míň než strach z toho, že vláda zatrhne nebo alespoň výrazně ztíží investorům půjčky na investice do akcií. Jinými slovy obavy, že všude dostupné peníze nebudou tak jednoduše dostupné.
Podobný příběh jen trochu v jiném kabátě zažil nedávno německý dluhopisový trh. Politika levných peněz (kvantitativního uvolňování a záporných úrokových sazeb) vedla k výrazným ziskům německého bundu na začátku roku, které stlačily výnosy na deseti letech až do blízkosti nuly.Pomalu se zisky ale vysychala i likvidita trhu a na konci dubna stačilo pár nevinných analýz o tom, že by evropské QE mohlo skončit dříve, aby se sentiment prudce otočil. Během pár dní se výnosy z okolí nuly vyhouply do blízkosti 0,70 %. Z období relativně nízké volatility se tak bund rázem probral do světa, ve kterém týdenní změna dosáhla úrovně pětinásobku historické směrodatné odchylky. Takových příběhů může do budoucna s blížícím se exitem z politik levných peněz jenom přibývat.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
