K problému, který se pro rizikové trhy vyrojil na konci minulého roku v podobě předčasných parlamentních voleb v Řecku, se nyní přidává problém staronový a to klesající cena ropy, která sebou táhne dolů celé sektory, resp. celé ekonomiky. A tak nehledě to, že díky levné ropě, resp. benzínu nestíhají americké automobilky vyrábět své energeticky nešetrné vozy a spotřebitelská nálada je na mnohaletých maximech i americké akciové trhy oslabují, přičemž situace v Evropě je co do ztrát ještě horší.Přitom díváme-li se na to z pohledu eurozóny, tak makroekonomicky vzato by jen těžko pro eurozónu mohla existovat příhodnější konstelace než ta současná – tedy slabé euro, výrazně nižší ceny ropy a extrémně nízké úrokové sazby. Připomeňme, že euro je oproti první polovině roku 2014 o více než 10 % slabší, eurová cena ropy o 40 % níže a eurové tržní úrokové sazby nikdy tak blízko nuly v historii nebyly. Jediným kazem na kráse je tak nárůst rizikových prémií na periferii eurozóny, který se však prozatím týká Řecka a některých menších zemí. V případě Španělska a Itálie je pak nárůst rizikových přirážek u vládního dluhu relativně mírný.
Úkolem tvůrců hospodářské politiky eurozóny (Merkelová, Draghi, Holland, Juncker) nyní bude řídit očekávání finančních trhů tak, aby škody způsobené z nárůstu rizika na periferii byly co nejmenší a to ať již bude výsledek řeckých voleb jakýkoliv. Pokud se toto povede, zažije měnová unie hospodářsky velmi dobrý rok. V opačném případě bude asi hůře.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
