Demografické nedostatky ovlivní ekonomiku

V podobné situaci jsme byli již dříve, zejména během dlouhodobého býčího trhu v 50. a počátkem 60. let 20. století. Po většinu tohoto období se Federální rezervní systém držel monetární politiky proti větru, která nakonec vedla až k Velké inflaci. Příliš uvolněná monetární politika měla dramatické dopady na ekonomiku i na úroveň inflace. Tvůrci politiky Fedu špatně odhadli, jak moc se mohou kola ekonomiky roztočit, aniž by došlo ke zvyšování inflačních tlaků. Když poté začal index spotřebitelských cen stoupat, byla monetární odezva příliš pomalá. Ceny ropy a potravin celý problém jen zhoršily.

O slovo se hlásí stagflace

V roce 2020 čelí globální ekonomika mnohem obtížnější výzvě, a pokud ji nedostaneme pod kontrolu, mohou být následky podobné – stagflace. Výjimečný stav a dvojí šok na straně nabídky i poptávky v éře koronaviru pravděpodobně značně utlumí růst, čímž vzroste riziko recese. Vlády jsou připravené podniknout vše, co bude třeba, aby krizi zmírnily. Posouváme se tak od záchrany bank z roku 2008 k záchraně MSP a všeho ostatníhov roce 2020.

Obrovský fiskální stimul, který je na obzoru, pravděpodobně v nadcházejících měsících zvýší inflační tlaky. Navzdory všeobecně rozšířenému názoru si v Saxo nemyslíme, že koronavirus představuje jen dočasný tržní šok. Máme za to, že COVID-19, spolu s dalším podceňovaným faktorem, demografickým složením, uspíší konec dlouhodobě býčího trhu.

^REKLAMA

Jak to bude po baby boomers?

Jsme toho názoru, že demografické složení je hlavním ukazatelem toho, jak se budou trh a ekonomika vyvíjet v desetiletích, která nás teď čekají. V roce 2011 poukázala odborná studie vydaná Federální rezervní bankou v San Francisku pod názvem Boomer Retirement: Headwinds for U.S. equity (Generace Baby Boomers v důchodu: Špatné zprávy pro americké akcie) na silnou vazbu mezi výsledky akciových trhů a věkovým rozdělením americké populace. Na základě dat z let 1954 až 2019 se zjistilo, že se dá zhruba 61 % změn P/E poměru vysvětlit růstem populace v daném období.

V poválečném období přinesl fenomenální nárůst populace rekordní úroveň příjmů, obrovské bohatství, vyšší spotřebu a zvýšenou ekonomickou aktivitu. Ve stejné době zvýšily převratné inovace celkovou produktivitu a daly vzniknout novým průmyslovým klastrům. Spojení rozkvětu populace s průmyslovými inovacemi bylo klíčovým faktorem, který stál za vznikem býčího trhu.

A právě rostoucí populace nám dnes schází, a to může způsobit definitivní konec dlouhodobého býčího trhu. Generace baby boomers, do níž spadá jen v USA víc než 76 milionů lidí, končí s prací a začíná čerpat své důchodové fondy. To může být strukturální příčinou nižšího zhodnocení akcií v nadcházejících letech.

^REKLAMA

Až začnou baby boomers prodávat, nebude tady dostatek kupců, kteří by to vykompenzovali. Mladší část populace, jejíž počet klesá, je poprvé v zaznamenané historii méně optimistická než nejstarší generace. To bude mít přímé dopady na chování peněz a navzdory nízkým úrokovým sazbám budou preferovány úspory před investicemi.

Slabá kupní síla mileniálů naruší akciový trh

Mileniálové nemohou na akciovém trhu investovat, ani kdyby chtěli. Každodenní spotřebitel se nikdy úplně nevzpamatoval z poslední recese a přinejmenším v USA je nerovnost na vzestupu, což nepřináší právě radostné vyhlídky ohledně výdajů do budoucna. Již nyní můžeme právě takovou situaci pozorovat na americkém trhu s nemovitostmi. Baby boomers se zbavují svých obrovských majetků na venkově, ale mileniálové si je nemohou dovolit kupovat. Demografické složení tak nepřinese jen narušení akciového trhu – přispěje k rozkladu finančního sektoru jako celku.

Z pohledu akciového trhu odcházejí baby boomers do důchodu v nejhorší možnou dobu, kdy se na makroekonomických vyhlídkách podepisují i další strukturální faktory. Například uvolněná monetární politika dramaticky zvýšila poměr zadlužení k HDP – který je nyní na neudržitelné úrovni – a nasměrovala kapitál jinam než k produktivním investicím. Výše systémového dluhu, zejména v soukromém sektoru táhne k zemi produktivitu i ekonomiku jako celek.

Převládající systém, který je soustředěn kolem centrálních bank zajišťujících neomezenou likviditu, je neefektivní a nedokázal přispět k zavedení žádných převratných inovací. Již brzy dosáhneme samotných limitů tohoto systému a spready u aktiv s vysokými výnosy dosáhnou kvůli šíření viru COVID-19 kritické úrovně.

Autor: Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank