Jinak řečeno Yellenová evidentně nehodlá přeceňovat poslední slabší data z americké ekonomiky, které zdá se spíše přičítá (chladnému) počasí. Americký trh dluhopisů tak může zatím počítat s tím, že Fed i na příštím v březnu zasedání zredukuje nákupy dluhopisů do své bilance o dalších 10 mld. USD. Jestliže Yellenová bude vést politiku kvantitativního uvolňování (nákupy dluhopisů do bilance Fedu), tak naopak nic nenasvědčuje tomu, že by chtěla trh připravit na zvýšení oficiálních úrokových sazeb. Nová šéfka Fedu totiž kongresmanům vysvětlila, že hranice 6,5 % pro míru nezaměstnanosti (možná v únoru dosaženo), které komentáře Fedu zmiňují jakožto úroveň, kde by se americká centrální banka měla zamýšlet nad utažením měnové politiky,nebude fungovat jako automatický spouštěč zvýšení úroků. K tomu, aby se Fed rozhoupal oficiální úrokové sazby zvednout, se bude muset zvýšit míra inflace nad 2,5 %, anebo začnou růst v USA inflační očekávání. K tomu však ještě nějakou dobu (v roce 2014) nedojde. Přesto s tím jak míra nezaměstnanosti poklesne pod 6,5 %, význam toho jak se bude chovat, inflace prudce vzroste.
Inflační data, a to rovněž velmi zajímavá, přinesl dnes ráno Český statistický úřad. Na začátku letošního roku se spotřebitelské ceny meziměsíčně zvýšily jen o 0,1 %. Meziroční inflace cílovaná centrální bankou se propadla na 0,2 %. Meziroční inflace aktuálně klesá výrazně pod cíl ČNB. Ta přitom předpokládala, že inflace dosáhne v prvním kvartále v průměru 0,4 %. Inflace je tedy nižší, avšak nemělo by to zatím znamenat nový zásah centrální banky v podobě dalšího nuceného oslabení koruny, i když inflace zůstane i nadále velmi blízko nule. Zvýšení inflace přinese až druhá polovina roku, avšak i tak se bude obtážně dostávat zpět nad hranici jednoho procenta.
Jan Čermák, analytik ČSOB
