Text: Karel Pučelík
06. 12. 2019
Nejen brexit. Británie se bude muset rozhodnout i o znárodňování
Za několik dní čekají Velkou Británii další předčasné parlamentní volby. Lze očekávat, že je rozhodne brexit, který je také příčinou jejich vypsání. Mediální pozornost je věnována samozřejmě hlavně tomuto, zdá se, nikdy nekončícímu tématu. I když se ale pokusíme na brexit chvíli nemyslet, tak i v tom případě mohou být následné volby přelomové, a to nejen pro britskou ekonomiku.
V brexitové vřavě je zvláště u nás na kontinentu poměrně snadné přehlédnout i další otázky, které se s volbami pojí. To platí i v případě volebních programů. Labouristická strana se například rozhodla vyrukovat s manifestem dosti radikálním.
Znárodnění a alespoň „papírový“ odpor vůči soukromému vlastnictví byl pro labouristy příznační až do roku 1990. Když stranu převzal Tony Blair, snažil se ji přizpůsobit i střední třídě a podnikatelské sféře. Takový umírněný kurs největší britské levicové straně zůstal po dvě desetiletí. Ovšem dnes se zdá, že mu odzvonilo.
Corbynova strana slibuje v prosincových volbách navýšení státního rozpočtu, dotování různých veřejných programů, omezení spoluúčasti v NHS (Národní zdravotní službě). Takové myšlenky by v socialistickém manifestu nepřekvapily. Co už je ovšem podivnější, Corbynovo vedení obrací kormidlo hospodářské politiky opět ke znárodňování, které sice v Británii v určité historické epoše (1945 až 1979) mělo, ovšem celý experiment neskončil úplně dobře. Velmi chabý hospodářský (ne)růst a dvojciferná čísla ve statistikách nezaměstnanosti a rostoucí inflace budiž jeho památkou.
Miliardový plán
Letošní program chce znárodnit sedm klíčových společností průmyslu a služeb – třeba poštu, železniční dopravce a distributory vody a energií. V takové formě by takový krok případné vlády byl největším zestátněním od druhé světové války. Podle BBC by plán stál daňové poplatníky skoro 200 miliard liber. Samozřejmě nesmí chybět ani požadavek na růst daní.
REKLAMA
Je otázkou, jak na tohle může reagovat střední třída. Při pohledu na průzkumy je ovšem téměř jasné, že Labouristická strana samostatný vládní kabinet sestavovat nebude. A pokud by si Corbyn pro pověření ke královně Alžbětě II. Opravdu šel, jistě by to bylo s podporou menších stran, zejména pak Liberálních demokratů. Ti ale naopak ve volbách chtějí byznysu nastavit přívětivější tvář, což znárodňování a zvyšování daní patně není. Je tedy celkem pravděpodobné, že další socialistický experiment se v Británii alespoň v nejbližší době neodehraje.
