Záhada k rozluštění: americké akcie na maximech, dluhopisy však teméř také

Pohled na klíčové fundamentální ukazatele amerických indexů – tedy na poměr zisků (ať již skutečných či očekávaných) k ceně akcií nám říká, že (americké) akcie nemusí být nijak zásadně “přepálené”. Naopak srovnání dnes dosahovaných hodnot poměrů P/E vůči situaci, kdy americké akcie (Dow Jones či S&P500) dosáhly v minulosti podobných maxim, vyznívá pro současnou tržní konstelaci určitě lépe. Potenciální investor by si tedy mohl říci, že na nákup akcií není stále pozdě, neboť implikovaný (očekávaný) výnos, který trh nabízí je v zásadě na rozumné úrovni. Atraktivní se akcie mohou jevit zejména ve srovnání s tím, jaké výnosy nabízí bezpečné vládní dluhopisy.

Zde se dostáváme k jisté záhadě současné tržní situace, neboť jak ceny akcií, tak bezpečných dluhopisů se fakticky pohybují na historických maximech, přičemž vzájemná korelace těchto aktiv by z definice měla být záporná. Neboli, jsou-li extrémně atraktivní rizikové akcie sázející na růžovou budoucnost na maximech, pak by se nemělo dařit superbezpečným aktivům, jež investoři vyhledávají v okamžiku, kdy rostou obavy o budoucí výkon ekonomiky.

Ekonomové v tuto chvíli vědí minimálně o jednom důvodu, proč k výše uvedenému dochází – jsou jím nákupy aktiv (dluhopisů) do bilancí centrálních bank financované fakticky tiskem (vznikem) nových peněz. Tato měnová politika podporuje ceny aktiv, což je konec konců to, oč centrálním bankám jde. Příčinu záhadného chování trhů bychom tedy (možná) znali, bohužel však neznáme důsledky, ke kterým takové chování trhů, těžících z dopingu centrálních bank, povede.

Jan Čermák, analytik ČSOB