Pravidlem makroekonomického kalendáře je, že nejdříve jsou odtajňovány výsledky za francouzskou a německou ekonomiku. Bohužel, ani v jednom případě nejde o příjemné čtení. HDP se propadl o 0,3 % (mezikvartálně), což je o něco více než očekával trh. Za celý rok francouzský HDP skončil na nule, což je nejhorší výsledek od roku 2009. Hůř dopadl rovněž německý HDP, který na konci roku 2012 propadl mezikvartálně o 0,6 %. Jistou útěchou pro Německo může být fakt, že jeho ekonomika v meziročním srovnání stále rostla (o 0,4 %).
O takovém (meziročním) růstu si česká ekonomika, která je paradoxně velmi těsně napojena na německou lokomotivu, může nechat jenom zdát. Jak jsme my i trh očekávali, pak český HDP propadl o 1,7 %. Potkalo nás tedy to, čeho jsme se chtěli v období po velké recesi alias globální finanční krizi vyhnout – sklouznutí do tzv. dvojitého dna (aby růst ekonomiky nabral tvar W). Je přitom zřejmé, že za slabým výkonem ekonomiky nestojí ani Německo či slabá konkurenceschopnost českého exportu. Za návratem recese stojí utlumená domácí poptávka, jež plyne z pokračující rozpočtové restrikce a ze slabé vyjednávací pozice českých zaměstnanců, kteří nedokáží zabránit erozi jejich reálné mzdy.
Jan Čermák, analytik ČSOB
