Vyvolá jen další destrukci domácí poptávky a propad výběru daní, který se dřív nebo později projeví v neplnění dohodnutého plánu. V jednom z pravidelných čtvrtletních hodnocení budou Řekové technokraty z MMF a EU požádáni o nové úspory, na které těžko kývnou. Ekonomika začíná pátý rok propadu v řadě (jen v roce 2011 spadla pod vlivem úspor o 6 %) a nezaměstnanost se vyšplhala na 21 %. Mezi mladými nemá práci dokonce polovina lidí. Politická únosnost dalších škrtů je v takovém prostředí jen těžko představitelná. Ukazují to i poslední rezignace ve vládě Lucase Papademose a ztráty podpory menších koaličních partnerů.
I kdyby nějakým zázrakem Řekové současný plán plnili, budou mít v roce 2020 dluh na úrovni Itálie (120 % HDP) a těžko se obejdou bez další pomoci. Sečteno, podtrženo, nezbude než osekat dluh nejen mezi soukromými věřiteli (drží 200 mld. eur), ale i mezi oficiálními věřiteli (členské státy EMU, ECB a MMF). Ti drží dluh za celých 160 mld. eur a jejich podíl v čase poroste.
V nejbližším období ale pravděpodobná dohoda na dalším řeckém balíku trhy zklidní. Ve středu by měli své ano říct ministři financí členských zemí eurozóny, pak bude dokončena dohoda o osekání dluhu se soukromými věřiteli a ve finále by měl svůj podpis připojit pod dohodu MMF. Trhům nemusí krátkodobě kazit radost ani skutečnost, že k odpuštění dluhů soukromí věřitelé nesáhnou dobrovolně. O peníze je připraví řecký parlament a pravděpodobně se pak spustí vlna výplat z pojištění proti řeckému bankrotu (CDS). Optimistům ale bude stačit, že Řecko načas zažehná divoký bankrot, Amerika poroste a Fed i ECB budou mít dál naplno otevřené měnové kohouty.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
