Dlouhý u ministryně financí Schillerové prosazoval osvobození živnostníků od EET i udržitelnost mandatorních sociálních výdajů. Problémem je také vysoká regulace podnikání

„Hospodářská komora oceňuje aktuální stav veřejných financí v ČR, přesto je však přesvědčena o naléhavosti strukturálních změn s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost mandatorních sociálních výdajů nebo efektivněji zapojovat kapitálové výdaje včetně využití v zahraničí osvědčeného modelu financování prostřednictvím PPP,“ uvedl její prezident Vladimír Dlouhý, který zdůraznil, že je to právě stát, který má nezastupitelnou roli ve zkvalitnění infrastruktury, bez níž nebude česká ekonomika konkurenceschopná.

Exportní charakter českého průmyslu s přihlédnutím k nejlepší zahraniční praxi vede ke smysluplnosti účasti státu na formování finančních nástrojů využívaných tuzemskými vývozci. Z komorových šetření vyplývá, že aktuálně podnikatele trápí situace na trhu práce, krátkodobé řešení spočívající ve flexibilním náboru zahraničních pracovníků se však neobejde bez přiměřených rozpočtových opatření.

Ankety v členské základně Hospodářské komory ČR ukazují na hlavní systémovou bariéru podnikání, jíž je vysoká regulatorní zátěž. Právě v působnosti rezortu financí je celá řada nástrojů utvářejících toto břemeno. Nejde jen obecně o výši daní a způsob jejich administrování, ale i o způsob právního ošetření a praktickou správu agend spojených s podnikáním ve vybraných oblastech, jejichž přímá regulace je v působnosti rezortu jako např. loterní byznys.

Pokud jde o daně, Hospodářská komora zdůraznila, že se kroky rezortu v posledních letech takřka výhradně soustředily na zvyšování administrativní zátěže. Speciálně v návaznosti na nález Ústavního soudu k zákonu o evidenci tržeb a na nutnost jeho novelizace prezident Hospodářské komory ČR znovu požadoval osvobození podnikatelů s nejnižšími příjmy od elektronické evidence tržeb, a aby se i na větší podnikatele až do určitého limitu povinnost EET nevztahovala, když si své platební závazky vůči státu vyrovnají paušální částkou.

^REKLAMA

„Příhodným nástrojem by mohla být právě jedna paušální daň, s níž přišla Komora před půldruhým rokem,“ připomenul Dlouhý. Náklady na nákup a provoz technického zařízení a administrativu by potom podnikatelům měly být kompenzovány snížením jiné byrokratické zátěže nebo snížením daní, a to i zpětně.

Ministryně vesměs reagovala na pohled Hospodářské komory ČR s pochopením. Vnímání dlouhodobých rozpočtových priorit i operativních fiskálních úloh je na obou stranách v podstatě identické. Pokud jde o oblast ministerstvem přímo regulovaných odvětví, byla přijata organizační a personální opatření, která by měla zrychlit a zpřehlednit jak legislativní proces a metodickou podporu, tak i vedení konkrétních správních řízení.

Diskutovány byly i některé aspekty daňové politiky. Například v souvislosti s transpozicí práva EU ministryně zdůraznila, že jejím krédem bude i s ohledem na konkurenceschopnost české ekonomiky implementovat evropské předpisy spíše minimalisticky s přihlížením k existujícím hospodářským poměrům.

Během jednání ministryně nastínila také zamýšlené legislativní návrhy, zejména v oblasti zdaňování příjmů a také aktuální pohled na možnou novelizaci zákona o evidenci tržeb. Z hlediska organizačního a technického bude rezort usilovat o vytvoření komunikačního prostředí, které by bylo vůči daňovým subjektům přátelské s tím, že k podnikatelům je a bude nejenom ze strany ministryní přistupováno v drtivé většině jako k řádným a poctivým občanům, neboť opak je dle slov ministryně skutečně jen výjimkou.

Dlouhý se se Schillerovou dohodli, že vysocí představitelé rezortu budou v pravidelném kontaktu s reprezentanty podnikatelů, neboť bez takové spolupráce není možné naplnit poslání ministerstva, které je ze své podstaty úřadem pro daňové poplatníky.