Žalující stranou je investorka, které banka prodala obligace za 50 000 eur (obligace DZ Banky ze série Cobold číslo 62), přičemž ji podle jejích slov bankéř nedostatečně informoval o možném riziku. Soud shledal chybu na straně Volksbanky v tom, že nedokázala dodat investorce základní prospekt o obchodu s obligacemi, přičemž během šetření se navíc zjistilo, že poradce o existenci těchto dokumentů vůbec nevěděl.
"Strukturované dluhopisy zkrachovalé banky Lehman Brothers se prodávaly i v České republice. Zde se jednalo o dluhopisy navázané na fond hedgových fondů z dílny Pioneer Investments a prodej probíhal skrze pobočky Živnobanky (Unicredit banky) a skrze externí prodejní sítě (OVB atd.). V době, kdy byly tyto produkty prodávány, ještě panovala obecná důvěra v relevantnost kreditního ratingu. Není se proto co divit, že prodejci kreditní riziko do pádu Lehman Brothers spíše bagatelizovali, zvláště když si uvědomíme, že banka měla rating AA, tedy lepší nežli např. Česká republika. Otázkou tedy je, zda vina leží na zprostředkovatelích produktu nebo na ratingových agenturách, které vzbuzovaly mylnou důvěru. Přes tento a podobné excesy dnes mnozí stále ještě přikládají ratingu významnou váhu – v hodnocení kreditního rizika se totiž jinak takřka není čeho chytit," komentují zmíněný případ autoři serveru Finformation.eu, jehož provozovatelem je Sdružení obrany spotřebitelů.
Zdroj: finformation.eu
