Šternberk – Český obranný průmysl se po letech úpadku odlepil ode dna. Podobně jako „vstala z mrtvých“ třeba kopřivnická automobilka Tatra.
V příběhu tatrovky přitom figuruje tatáž firma, která vrací Česko i mezi celosvětově uznávané exportéry pozemní bojové techniky. Holding Excalibur Group.
Reportéři Aktuálně.cz nahlédli do jedné z hlavních – a jen zřídka ukazovaných – firem holdingu, šternberského Excalibur Army. V době, kdy si sem iráčtí experti přijeli prohlédnout bojovou techniku, kterou Irák nasadí do boje proti radikálům z Islámského státu.
„Do čela českých podniků s velkou tradicí – a tedy i zbrojovek – se v minulosti dostali lidé, kteří je neuměli, anebo nechtěli rozvíjet. Obrannému průmyslu kromě toho chyběla politická podpora státu. Spíše se dalo mluvit o krocích proti němu,“ vysvětluje majitel a zakladatel holdingu Jaroslav Strnad, proč odvětví po roce 1989 upadlo do hluboké krize.
REKLAMA
Zpět v době minulé?
Návštěvník rozsáhlé montážní haly šternberského Excaliburu má tak trochu nutkání ověřit si, jaký rok se vlastně píše. Desítky tanků T-72, bojových vozidel pěchoty BVP-1, modernizovaných samohybných kanónových houfnic DANA, raketometů Grad (ale i špičkového bojového vozidla Šakal), připravených k expedici, připomínají doby, kdy socialistické Československo patřilo jako člen Moskvou řízené Varšavské smlouvy k významným producentům bojové techniky.
Je však rok 2015, Česká republika je členem NATO a její armáda se smrskla na jedinou divizi někdejšího, na počet obyvatel největšího vojska na světě. Produkce Excaliburu Army přesto roste, třebaže česká armáda už dávno není jeho hlavním zákazníkem.
Tanky a bojová vozidla – několikaletý kontrakt za stamiliony korun – putují dnes do islamisty ohrožovaného Iráku nebo do Nigérie, která bojuje o přežití s jinými fanatiky, s hnutím Boko Haram.
Tři stovky Čechů poráží giganty
Zahraniční zákazníci dávají zájemcům o české zbraně víc než slušné reference. Je tomu tak i v případě Švédska, pro jehož armádu šternberští zmodernizovali 350 sovětských bojových vozidel vyřazených z výzbroje Polska.
REKLAMA
Pouhým třem stovkám vysoce kvalifikovaných dělníků a čtrnácti konstruktérům z Excaliburu Army (celkem jich v holdingu pracuje přes 4000) dávají zákazníci přednost i před ruskými či jinými evropskými firmami, o jejichž síle a kvalitě produkce nikdo z odborníků nepochybuje.
Úspěchy Šternberka vysvětluje Jaroslav Strnad špičkovou kvalitou, příznivou cenou, rychlostí dodávek, ojedinělým vývojovým a servisním zázemím, ale také značnými investicemi do rozvoje holdingu. „Od některých lidí z branže českých zbrojařů se liším tím, že nejsem původem obchodník, ale ‚výrobák‘, takže mou prioritou vždy byly investice do rozvoje. A patří k tomu i naše čerstvě uzavřené partnerství s General Dynamics Land Systems Europe, jedním ze světových lídrů obranného průmyslu,“ dodává.
Změna šrotu v obrněnce
Nádvoří šternberské firmy je plné vyřazené a notně rezavějící československé či sovětské bojové techniky. Z dílen Excaliburu Army vyjíždějí ovšem kompletně zrenovovaná, notně modernizovaná, případně konstrukčně zcela nová vozidla.
K posledně jmenovaným patří i prototyp špičkového obrněnce Šakal na pásovém podvozku či generačně velmi pokročilý Titus (na kolech). Obě vozidla se svými parametry podle expertů, které Aktuálně.cz oslovilo, řadí k absolutní světové špičce.
„Každého vyřazeného obrněnce rozebíráme při jeho rekonstrukci až do posledního šroubku. Z dílen pak vyjíždí stroj se svými původními, anebo notně vylepšenými vlastnostmi,“ vysvětluje jeden z manažerů Excaliburu Army, jenž nás zbrojovkou provází.
K vidění je tu naprosto vše. A vše lze – až na malé výjimky – i fotografovat. Včetně přeměny zrezivělých a někdy jen obtížně definovatelných „vnitřností“ rozmontovaných vozidel ve zcela nové motory. Moderní zkušebna motorů (a nepoužívají se jen v tancích) patří mimochodem k chloubám šternberské zbrojovky a ojedinělou je i v celé střední Evropě.
Síla předsudků
Ač má zbrojní průmysl – logicky – řadu odpůrců, není významný „jen“ pro obranu země v bezpečnostně rozbouřeném světě. Právě tohle odvětví vneslo do života lidí vymoženosti, jimž by už jen těžko odvykali.
Ať již jde o mikrovlnné trouby, široké využití laseru, brzd… anebo dokonce suchého zipu. V posledních letech to platí i o elektronice, optoelektronice či vysoce přesné mechanice.
Partner holdingu Excalibur Group – General Dynamics Land Systems Europe – do Česka například přináší hi-tec technologie, z nichž mohou těžit další desítky tuzemských firem.
„Za těmito technologickými ‚lákadly‘ pak obvykle přicházejí – či nabízejí spolupráci – i další hráči špičkového strojírenství,“ připomíná jeden z šéfů výroby Excalibur Army. Své jméno ale zveřejnit nechce. Prý kvůli předsudkům o zbrojním průmyslu, a tudíž i lidech, kteří v něm pracují.
„Při vývozu zbraní se striktně držíme bezpečnostních zásad i zájmů českého státu. Nikdy jsme se nebránili jeho kontrolám, které v tomto oboru uplatňuje každá demokratická země. Možná tedy nastal čas, abychom i v Česku – tak jako například už dávno v Polsku – začali zbrojní průmysl vnímat jako důležitou součást existence, ale i prosperity státu,“ říká Jaroslav Strnad.
Fotografovat se však nechce ani on. Možná proto, že příznivý čas pro české zbrojovky – alespoň v očích veřejnosti – stále ještě nenastal.
