Frankfurt nad Mohanem – V hloubkové prověrce zdraví předních bankovních skupin v eurozóně neuspělo 25 bank. Na konci loňského roku jim chyběl kapitál v celkové výši 25 miliard eur (691,8 miliardy Kč).
Oznámila to v neděli Evropská centrální banka (ECB), která dosud nejrozsáhlejší kontrolu dohromady 130 předních bankovních skupin v eurozóně prováděla.
Všechny velké evropské bankovní skupiny testy prošly, včetně velkých vlastníků některých bank působících v Česku.
Nejvíce bank, které propadly, pochází z Itálie, kde se s nedostatkem kapitálu potýká devět institucí. Dále jsou na seznamu tři z Řecka a z Kypru, dvě z Belgie a ze Slovinska. Po jedné bance na listu mají Francie, Německo, Rakousko, Irsko a Portugalsko. Nejvíce kapitálu chybí řecké Eurobank, na druhém místě je pak italská Monte dei Paschi di Siena.
REKLAMA
Že některé banky propadnou, se předem očekávalo i „v zájmu potřeby dokázat věrohodnost testů“, uvádí hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. Ostatně dokonce Andrea Enria, šéf EBA, již na počátku října prohlásil, že některé banky evropskými zátěžovými testy neprojdou.
Dvanáct z uvedených 25 bank ale již během letošního roku doplnilo kapitál v celkové hodnotě 15 miliard eur, uvádí ECB. Ostatních třináct ústavů musí do dvou týdnů připravit plán, jak chybějící finanční prostředky získají. Na nápravu pak budou mít až devět měsíců.
„Tato bezprecedentní kontrola podpoří veřejnou důvěru v bankovní sektor. Tím, že rozpoznáme problémy a rizika, pomůžeme napravit rozvahy bank, které tak budou moct být odolnější a robustnější. To by mělo vést k rozmachu půjček v Evropě, což podpoří ekonomický růst,“ doufá viceprezident ECB Vítor Constâncio.
Testy zpřísnily
Předchozí zátěžové zkoušky se staly terčem kritiky hlavně kvůli tomu, že EBA nechala projít banky, které se následně v době dluhové krize eurozóny dostaly do zásadních problémů. „Plošně se to týkalo zejména španělských a portugalských, ale i italských bank,“ říká Kovanda.
REKLAMA
Ten také připomíná, že zatímco loni se testy neuskutečnily, letos dohled nad bankami převzala právě ECB, která se rozhodla pro účinnější a tvrdší prověrky.
„Řada bank si byla svých nízkých kapitálových polštářů vědoma a od začátku roku buďto kapitál navyšovala nebo rozprodávala svá riziková aktiva. Mají tak šanci reagovat na zveřejněné nedostatky prohlášením, že již byly odstraněny,“ uvádí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„O významných bankách, například Commerzbank, je známo, že před provedením testů rozsáhle prodávaly ze svých bilancí špatná aktiva,“ souhlasí Kovanda. Přímo Commerzbank se ale na seznamu 25 institucí neobjevila.
Před vysokým zadlužením některých finančních institucí varovala koncem června už i Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb. Podle té se bankovní systém na starém kontinentu nachází i po téměř šesti letech od vrcholu světové finanční krize v kritické situaci.
Například ekonom Komerční banky Viktor Zeisel je ale optimističtější. „Evropské banky jsou v dobré kondici. Od roku 2009 posílily svou kapitálovou bázi z 315 miliard eur na 460 miliard eur, když se zvýšily i jejich výnosy,“ doplňuje.
