Mnoho oblastí, například země používající euro, zůstalo na okraji a zažívalo stagnující ekonomický růst. V posledních dvou desetiletích se ekonomické cykly zkracovaly kvůli financializaci ekonomiky, globalizaci obchodu, deregulaci a akceleraci inovačních cyklů. Od devadesátých let minulého století zažily Spojené státy několik recesí: v letech 1991, 2001 a 2009. Bylo by chybou myslet si, že oživení teprve začalo. Blížíme se ke konci současného ekonomického cyklu. Začátek nové globální krize bude v příštích letech nevyhnutelný.
Nedostatek ekonomické síly v příštím roce a krátká období deflace spojená s poklesem cen ropy s jistotou donutí centrální banky, aby pokračovaly ve své katastrofické strategii „protahování a předstírání“, která povede ke zvyšování cen finančních aktiv a celosvětového dluhu. ECB by mohla dále stlačit úrokové sazby do negativní zóny a zvýšit nebo prodloužit program nákupů. Je zde několik možností: centrální banka zruší 25% nákupní limit na státní dluhopisy s hodnocením AAA nebo by mohla zavést program na pomoc trhu s firemními dluhopisy. Stejným způsobem by Čína mohla v prvním pololetí roku 2016 zahájit své vlastní kvantitativní uvolňování a nakupovat dluhopisy. Spolu s holubičí monetární politikou by Čína mohla zavést masivní keynesiánský stimulační program a spoléhat se při tom na už vydané dluhopisy, ze kterých by mohla získat až miliardu juanů. Takový krok by světové trhy dočasně uklidnil.
Jedinou centrální bankou, která má nějakou možnost zvýšit sazby, je Fed. 52 % investorů věří v prosincové zpřísnění americké monetární politiky. Rychlost a rozsah tohoto zpřísňování však zůstanou nízké. Je velice nepravděpodobné, že by se sazby v brzké budoucnosti vrátily na úroveň, jakou měly před začátkem světové finanční krize. Příliš vysoké úrokové sazby by mohly vést k množství bankrotů v silně zadlužených odvětvích, jako je například sektor břidličné ropy v USA. Fed i ostatní centrální banky jsou ve slepé uličce. Spadly do stejné pasti jako Bank of Japan. Pokud sazby zvýší příliš, uspíší další finanční krizi. Zastavit akomodační monetární politiku je nemožné.
Díky přetrvávajícímu prostředí s nízkými sazbami a riziku nové globální krize je velice těžké najít tu správnou investici. Nikdo nedokáže odhadnout, co vyjde z tiskáren centrální banky. Svět by mohl přejít z deflace k hyperinflaci bez mezipauzy u inflace, jak předpovídá Nassim Taleb. V kontextu této nejistoty zůstává jednoznačně nejlepší investicí zlato, které je možné použít jako ochranu před hrozící krizí. Od náhlého propadu kurzu EUR/CHF v lednu už se nedá za bezpečný přístav považovat švýcarský frank. Lednové rozhodnutí nenávratně poškodilo důvěryhodnost Švýcarské národní banky. Investoři pochopili, že slovům centrálních bankéřů se nedá slepě věřit.
Ačkoli juan se za bezpečný přístav považovat nedá, možná nastal vhodný čas do čínské měny investovat. Má dobrou šanci, že její popularita poroste a že posílí. Na konci roku 2016 může juan být třetí nejobchodovanější měnou na světě, hned za americkým dolarem a eurem. Nová Hedvábná stezka možná představuje nejvýraznější globální ekonomickou strategii za posledních 50 let. Zřejmě bude mít úspěch a díky tomu se budou investoři držet více juanových produktů.
REKLAMA
Paradoxem současného stavu ekonomiky je, že inovační klastry propojené například s technologií cloud computing a s digitální výrobou nebyly nikdy tak početné při tak slabém růstu. Ekonomika přechází k novému paradigmatu. Tři největší trendy pro investory jsou propojeny s globálními demografickými změnami, nízkým ekonomickým růstem a klimatickými změnami. Stárnoucí populace podpoří rozvoj pečovatelských služeb pro seniory. Větší nerovnováha mezi bohatými a chudými povede k rozvoji sdílené tvorby, výroby, obchodu a spotřeby zboží a služeb mezi lidmi a společnostmi. Přechod k obnovitelným zdrojům podpoří rozvoj zatím málo používaných finančních produktů, např. zelených dluhopisů. Pro investory je to velmi náročná situace, protože finanční trhy nebyly nikdy tak ovlivněny centrálními bankami, avšak i v této nové ekonomice existuje řada investičních příležitostí.
Christopher Dembik, ekonom, Saxo Bank
