Finanční poradenství v Česku nemá příliš velkou prestiž. A není se co divit. Počátkem 90. let minulého století začalo pod taktovkou první finančně poradenské společnosti v České republice – OVB Allfinanz – jako pouhý prodejní nástroj. Multilevel marketing má obrovský prodejní potenciál. A jako první lidé do oboru vstupovali více či méně zkušení obchodníci. Tržní ekonomika byla v plenkách a i finanční produkty byly na úrovni batolat. Poradenství tak bylo odsunuto na druhou kolej. Beztak nebylo o čem radit.
Středem zájmu finančních zprostředkovatelů na samém počátku byly především pojistky. Ostatně, nic jiného ani být nemohlo. O hypotéce lidé ani neslyšeli a při vysokých úrokových sazbách spojených s dvoucifernou inflací nepatřil ani později tento produkt mezi oblíbené. Podílové fondy vznikaly a pronikaly do Česka až s kupónovou privatizací, která jim navíc udělala jméno, z něhož se další desetiletí léčily. Slovo „investice“ patřilo mezi vulgarismy, které se ve slušné společnosti nepoužívají.
OVB Allfinanz nezůstalo dlouho osamocenou společností na finančně poradenském trhu. Přicházely další a nové vznikaly i v České republice – především z lidí, kteří prošli OVB. Model většiny společností tak stojí na stejných základech.
S rozvojem finančního trhu se rozšířily i možnosti pro finanční poradenství. Při prodeji České spořitelny Erste Bank vláda dohodla kontroversní podporu hypotečních úvěrů ze strany kupce, na níž se strhla kritika z řad konkurenčních bankovních domů. Výsledkem ovšem bylo rozhýbání hypotečního trhu a konkurenční boj mezi bankami.
S konkurencí na hypotečním trhu vzrostl prostor pro finanční poradenství v oblasti hypoték. Nejen ve specializovaných hypotéčních makléřských společnostech, ale i v rámci velkých finančně poradenských společností jsou odborníci specializující se na poradenství v rámci hypotečního trhu.
REKLAMA
Kupónová privatizace přinesla kromě Koženého a spol. i další negativum. Špatná legislativa, nezkušená kontrola a neznalost lidí umožnily vytunelování velkých privatizačních fondů. Lidé přestali podílovým fondům důvěřovat. Pomalé zlepšení přišlo s povinným otevřením uzavřených podílových fondů, uvedením legislativy do světového standardu a příchodem standardních investičních společností ze zahraničí.
S příchodem standardních podílových fondů se otevřel prostor pro investiční poradenství. Vznikly společnosti, především menší, koncentrující se na bonitnější klientelu, které se poradenstvím na poli investic profesionálně zabývají. A i v rámci velkých finančně poradenských společností jsou odborníci, kteří dokáží zkušeně poradit.
Význam finančního poradenství rostl i se státem podporovanými produkty. Správné nastavení stavebního spoření je bohužel i dnes oblastí, v níž selhávají i zástupci stavebních spořitelen pod vidinou vysoké provize. A penzijní připojištění (dnes doplňkové penzijní spoření) si také zasloužilo správné zakomponování do finančního plánu.
Provize. Finanční poradenství je v naprosté většině provizně placené. Prodá-li finanční poradce, dostane zaplaceno. Neprodá-li, nedostane. A stejně jako mezi zástupci stavebních spořitelen se naleznou „poradci“ doporučující nesmyslné cílové částky pod vidinou vyšších provizí, jsou „zlatokopové“ i ve finančně poradenských společnostech. Naštěstí pro klienty zlatokopů ubývá.
REKLAMA
Finančně poradenský trh se kultivuje nejen zpřísňující legislativou, ale především díky klientům. Lidé se ve finančních produktech stále lépe orientují. Díky tomu si nenechají prodat cokoli a jsou schopni poradcům klást rafinované otázky. Pouzí prodejci finančních produktů mají stále méně prostoru. Chce-li finanční poradce působit na trhu dlouhodobě, musí nabízet kvalitní finanční poradenství.
Potřebu kvalitního finančního poradenství pro dlouhodobý růst a působení na trhu si uvědomují i vedení finančně poradenských společností. Proto jsou zaváděna nejrůznější opatření s cílem zabránit misselingu a společnosti kladou stále větší důraz na analytické zázemí a vzdělávání poradců. Ostatně i proto přibývá klientů, kteří jsou se svým finančním poradcem spokojeni.
Občas ale zvítězí krátkodobá touha po zisku před zájmy klientů. Nejen na úrovni jednotlivého poradce, ale i v rámci celé společnosti. Pak dochází k vypínání softwaru, který má upozorňovat na „nestandardní“ prodeje a chránit klienty. I to je důvod, proč se jméno finančního poradenství zlepšuje jen velmi pomalu.
