OSVČ: Vyšší platby pojistného důchod nezvýší

Výše důchodu závisí na získaném počtu let pojištění a příjmech, ze kterých se v produktivním životě odvádí pojistné. U OSVČ se tedy v jednotlivých letech nezapočítává zisk, ale vyměřovací základ. Při nízkých platbách mají OSVČ nízký důchod. Vyšší platby dva či tři roky před důchodem však nejsou řešením. 

Čím vyšší odvody na důchodovém pojištění a získaný počet let pojištění, tím vyšší důchod. Se získáním dostatečné doby pojištění nemají OSVČ problém. Horší je však situace ohledně započítávaných příjmů pro výpočet důchodu v jednotlivých letech.

• Příjem v daném roce, který se hodnotí pro důchodové účely, je vyměřovací základ v daném roce. Vyměřovací základ si mohou OSVČ dobrovolně zvýšit. Vyměřovací základ je 50 % z dosaženého zisku v daném roce. Současně nesmí být vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ v daném roce stanovený zákonem.

Praktický příklad

OSVČ pan Novák využívající 40% výdajový paušál má skutečné náklady téměř nulové. Za rok 2012 dosáhne příjmu ve výši 600 000 Kč. Daňový zisk OSVČ je tedy 360 000 Kč (600 000 Kč – 240 000 Kč). Vyměřovací základ pro výpočet důchodového pojištění je 180 000 Kč. Přestože má faktický zisk 50 000 Kč měsíčně (skutečné náklady jsou nulové), tak pro výpočet důchodu se bude za rok 2012 započítávat částka 180 000 Kč, což odpovídá 15 000 Kč hrubého u zaměstnance. OSVČ musí s touto skutečností počítat. Důchod OSVČ je nižší než zaměstnanců. Možnosti jsou dvě: buď platit dobrovolně více, nebo zvýšit vlastní úspory a spoření. Druhá varianta je výhodnější. 

Dva či tři roky nic nezachrání

Někteří živnostníci a podnikatelé odvádí v produktivním věku nízké platby na důchodovém pojištění. Před odchodem do důchodu chtějí vyššími platbami ve dvou či třech letech dosáhnout na vyšší důchod. Na praktickém příkladu si vypočítáme důchod u OSVČ pana Novotného ve dvou variantách.

• Při první variantě budeme počítat, že vyměřovací základ ve všech letech (po přepočtení na současnou hodnotu) bude činit 144 000 Kč (odpovídá hrubé mzdě 12 000 Kč měsíčně). Pan Novotný získá 40 let pojištění.
• U druhé varianty budeme počítat, že vyměřovací základ v letech 1986 až 2009 (po přepočtu na současnou hodnotu) bude činit 144 000 Kč (odpovídá hrubé mzdě 12 000 Kč měsíčně). V posledních dvou letech (2010 a 2011) však pan Novotný dobrovolně si určí vyměřovací základ 600 000 Kč (odpovídá hrubé mzdě 50 000 Kč měsíčně). O kolik bude mít vyšší důchod? Výpočet provádíme dle legislativy v roce 2012.

První varianta

Přepočtený příjem za roky 1986 až 2011 (26 let) činí 3 744 000 Kč (144 000 Kč x 26). Osobní vyměřovací základ činí 11 993 Kč ((3 744 000 Kč / 9 496 dní za období 1986 až 2011) x 30,4167 dne na měsíc). Měsíční důchod pana Novotného činí 9 064 Kč. 

Tabulka 1: Výpočet důchodu v roce 2012 při první variantě

Druhá varianta

Přepočtený příjem za roky 1986 až 2011 (26 let) činí 4 656 000 Kč (600 000 Kč + 600 000 Kč + (144 000 Kč x 24)). Osobní vyměřovací základ činí 14 914 Kč ((4 656 000 Kč / 9 496 dní za období 1986 až 2011) x30,4167 dne na měsíc). Měsíční důchod pana Novotného činí 9 554 Kč. 

Tabulka 2: Výpočet důchodu v roce 2012 při druhé variantě

Závěr

Při druhé variantě zaplatí pan Novotný během dvou let na důchodovém pojištění o 263 068 Kč více než při první variantě. Měsíční důchod by se přitom zvýšil pouze o 490 Kč. Důvodem je redukce při výpočtu důchodu.

• Za rok 2010 by u druhé varianty činilo důchodové pojištění 170 943 Kč (585 422 Kč x 29,2 %). U první varianty by důchodové pojištění činilo 41 027 Kč (140 501 Kč x 29,2 %). Rozdíl v platbě je tedy 129 916 Kč (170 943 Kč – 41 027 Kč). V roce 2010 je vyměřovací základ 585 422 Kč, protože koeficient v roce 2010 je 1,0249. Přepočtený příjem pro výpočet důchodu je tedy uváděných 600 tisíc Kč.
• Za rok 2011 by u druhé varianty činilo důchodové pojištění 175 200 Kč (600 000 Kč x 29,2 %). U první varianty by důchodové pojištění činilo 42 048 Kč (144 000 Kč x 29,2 %). Rozdíl v platbě je tedy 133 152 Kč (175 200 Kč – 42 048 Kč).

Dobrovolné placení vyššího důchodového pojištění několik let před důchodem není pro OSVČ výhodné. Důchod stoupne nepatrně, odvody na důchodovém pojištění přitom stoupnou velmi výrazně. Jednoznačně výhodnější variantou je co nejvíce spořit a investovat. Všechny OSVČ by měly klást důraz především na vlastní zabezpečení na penzi. Vyšší dobrovolné platby na důchodovém pojištění nejsou výhodné.