Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Penze: Je pro studenty řešením dobrovolné pojištění?

Autor: Petr Gola | 07.01.2010 00:00 | Kategorie: Penze | 1 komentář
Penze: Je pro studenty řešením dobrovolné pojištění?

Od letošního roku došlo v důchodovém systému k několika změnám. Citelně se tyto změny dotknou především dnešních studentů. Studium se jim již nepočítá jako náhradní doba při výpočtu důchodu. Co to v praxi znamená? Proč není dobrovolné pojištění řešením?

Ještě v roce 2009 se studium započítávalo studentům jako náhradní doba pro výpočet penze. Přestože tedy neplatili sociální pojištění, tak se studium započítalo do potřebné doby pojištění pro získání důchodu. Dále se z 80 % započítávala doba studia (max. do 26 let věku) do výše procentní výměry důchodu. Co tedy v praxi znamená nezapočítání doby studia do doby pojištění?

1)      Nižší státní důchod při stejných podmínkách pro dnešní vysokoškoláky než pro jejich o pár let starší kamarády. Rozdíl si ukážeme na názorném příkladu dle současných legislativních parametrů pro výpočet důchodu.

Příklad

V našem orientačním příkladě budeme počítat, že žadatel o důchod má v první verzi dobu pojištění 44 let (má tedy započítáno studium do doby pojištění) a ve druhé verzi má dobu pojištění 40 let (studium není započítáno). Ostatní parametry zůstanou stejné. Výpočtový základ po redukci činí 14 000 Kč (odpovídá přibližně případu, že občan pobíral po celou dobu svého života průměrnou mzdu).

Výše důchodu v první verzi

Procentní výměra:

  • 1,5 % (procentní výměra za každý rok pojištění) * 44  = 66 %
  • 14 000 * 66 % = 9 240 Kč

Měsíční výše důchodu:

  • 9 240 Kč + 2 170 Kč (základní výměra důchodu) = 11 410 Kč

Výše důchodu v druhé verzi

Procentní výměra:

  • 1,5 % (procentní výměra za každý rok pojištění) * 40  = 60 %
  • 14 000 * 60 % = 8 400 Kč

Měsíční výše důchodu:

  • 8 400 Kč + 2 170 Kč (základní výměra důchodu) = 10 570 Kč

V našem ilustrativním případu by měl občan při získání 44 let pojištění penzi vyšší o 840 Kč měsíčně, než kdyby mu nebylo započítáno studium v délce 4 let a doba pojištění by tak činila 40 let.

2)      Možné problémy se získáním potřebné doby pojištění pro přiznání důchodu. Od roku 2018 je totiž potřeba splnit podmínku 35 let pojištění (velmi zjednodušeně řečeno počet let, kdy občan odvádí sociální pojištění). Ještě v roce 2009 stačilo splnit 25 let pojištění.

Proč situaci nevyřeší dobrovolné pojištění?

Legislativa nabízí studentům jako řešení vlastní dobrovolné pojištění. Jak? Během studia by si studenti starší 18 let platili dobrovolné důchodové pojištění. Jeho minimální výše činí 1 660 Kč měsíčně. Pojištění je splatné do 20. kalendářního dne následujícího měsíce (za leden do 20. února). Vyplatí se však vůbec několik let platit takto vysoké dobrovolné pojištění?

Pokud 18letý student předpokládá, že bude studovat do 25 let, tak by pro něj platba dobrovolného pojištění za celou dobu studia znamenala značné finanční náklady (pravděpodobně se bude výše dobrovolného pojištění každý rok zvyšovat) a konečný efekt je nejistý. Proč?

V našem ukázkovém příkladě by dobrovolné pojištění za 4 roky studia činilo 79 680 Kč (1 660 Kč * 12 * 4, výše pojištění by se neměnila). Rozdíl ve výši důchodu při zahrnutí 4 let studia jako doby pojištění a nezahrnutí doby studia jako doby pojištění činí 840 Kč (viz příklad). Teprve tedy po 8 letech pobírání penze by občan na placení dobrovolného pojištění vydělal (79 680 : 840 : 12). Při očekávaných změnách v parametrech výpočtu se rozdíl projeví ještě později než po 8 letech pobírání penze.

  • Když student ukončí školu ve 25 letech a následně bude 35 let řádně platit sociální pojištění (ať už ze zaměstnání nebo podnikání), tak splní tuto podmínku pro přiznání klasického důchodu v 60 letech. Tedy o pět let dříve než činí jeho důchodový věk. Během produktivního života si může tedy dovolit mít 5 let bez pojištění. Např. v současné době se evidence na Úřadu práce zahrnuje do doby pojištění v maximální délce 3 roky. Při nezměnění parametrů by si mohl student dovolit 8 let neplatit sociální pojištění a splnit v 65 letech podmínku doby pojištění pro přiznání důchodu. Navíc je velká pravděpodobnost, že se důchodový věk ještě zvýší, protože v některých zemích je již nyní 66 až 68 let (např. Dánsko, Island, Norsko, Velká Británie, USA…). Nemusí se tedy platit dobrovolné pojištění jenom kvůli zvýšení počtu let pojištění. Navíc v současné době lze dobrovolné pojištění doplatit i zpětně před podáním žádosti o důchod. Tato možnost zůstane pravděpodobně zachována. 

Raději se spoléhat na vlastní zdroje

Čím je člověk mladší, tím vyšší význam v jeho důchodovém věku budou pro jeho finanční zabezpečení mít jeho vlastní úspory. U dnešních vysokoškoláků může být již důchodová situace stejná jako ve vyspělých zemích světa (např. USA, Velká Británie či Nizozemí), kde jsou u občanů s průměrným příjmem vlastní úspory na penzi vyšší než činí státní penze.

Se spořením či investováním na penzi je však zapotřebí začít brzy. Ve vyspělých zemích začínají občané pravidelně odkládat část finančních prostředků na penzi formou spoření či investování okolo 30. roku věku. Pokud by člověk tedy během studia pravidelně dobře investoval každý měsíc částku určenou pro placené dobrovolného pojištění, byl jeho výnos z této transakce v důchodovém věku vyšší, než o kolik by platba dobrovolného pojištění zvýšila jeho státní penzi.

Legislativní změna tedy rozhodně zvyšuje nároky na dnešní studenty, když většina z nich si musí již během studia zajistit vlastní příjem a zodpovědně myslet na svoji budoucnost.

Anketa

Kdo by měl vyplácet penze?

Penzijní fondy. (131)
 
Pojišťovny. (29)
 
Stát. (183)
 Celkem hlasovalo 343 čtenářů

Penze: Je pro studenty řešením dobrovolné pojištění? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 1 komentář)

Dobrý článek. Zdenek | 07.01.2010 08:40

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

ceskych-100-nej-300-300px

Články z Penze

Petr Gola | 18.11.2016 00:00 Bohatým důchody příští rok klesnou

Výpočtová formule důchodu je výhodná pro lidi s nižšími příjmy. Lidé s nadprůměrnými příjmy mají relativně nízký náhradový poměr. Výpočet důchodu příští rok pro lidi s vysokými příjmy bude při zohlednění valorizace méně výhodný.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jakub Mokroš | 04.11.2016 00:00 Desátek na dlouhodobé zajištění

Desátky jsou nevymazatelně zapsány napříč celou historií lidstva. Většinou se odváděly nějaké vyšší mocnosti, buď státu, nebo církvi. Můžeme spekulovat o tom, jestli to bylo smysluplné, nebo ne. V moderní době můžeme odvádět takový desátek sami sobě a mít za něj dlouhodobé zajištění životního standardu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Gola | 20.10.2016 00:00 Maximální důchod v roce 2017? Závisí jen na odpracovaných letech

Výpočtovou formulí důchodu je stanovena maximální penze, kterou lze pobírat. Jak vysoký bude maximální důchod pro penze přiznané v příštím roce?  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Gola | 14.10.2016 00:00 Při vyšších příjmech se sociální pojištění v roce 2017 prodraží

Pro rok 2017 se zvyšuje maximální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění. Zaměstnanci s vysokými mzdami a podnikatelé s vysokými zisky tedy  zaplatí za rok 2017 na sociálním pojištění více než za rok 2016. Podívejme se na praktické výpočty.  Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 14.10.2016 22:07

Petr Gola | 30.09.2016 00:00 Malé důchodové rozdíly

V české důchodové legislativě je výrazným způsobem zastoupen prvek „solidarity“. Zejména lidé s průměrnou mzdou a vyšší by tedy neměli spoléhat v penzi na stát. Vždyť vyšší penzi než 14 379 Kč pobírá v Česku pouze deset procent starobních důchodců.  Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 07.10.2016 20:44Další články »

Krátké zprávy z Penze

22.11.2016 16:08 Průměrný starobní důchod vzrostl o 107 korun

Průměrná starobní penze se v září 2016 meziročně zvýšila o 107 korun na 11 441 korun. Vzrostl i počet vyplacených starobních důchodců o více než 18 tisíc na téměř 2,4 milionu. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

15.11.2016 14:43 Který z fondů zvolit pro nejvhodnější penzijní pojištění?

Doplňkové penzijní spoření funguje již čtvrtým rokem. Otázka většiny lidí bývá který penzijní fond mají zvolit. Valná většina proto volí fond konzervativní. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.10.2016 13:12 Předčasnou penzi rizikových profesí mají zaplatit zaměstnavatelé

Koalice se na začátku září dohodla na odchodu do důchodu nejdéle v 65 letech. Dohoda také počítá s předčasnou penzí pro lidi s fyzicky náročnou prací, na kterou mají přispívat povinně i zaměstnavatelé. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové bude řešit koaliční rada. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.10.2016 11:51 Tretí pilier potrebuje reformu

Píšeme na Investujeme.sk: Tretí pilier na Slovensku nefunguje, ako by mal. Na dôchodok si doň odkladá málo ľudí a ich úspory nie sú dostatočné. Dobrovoľné sporenie nie je totiž dosť motivačné. Slováci sú tak vystavení vysokému riziku chudoby v dôchodkovom veku. A to všetko v čase, keď sa Slovensko stane krajinou s najstaršou populáciou v Európe.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

11.10.2016 14:34 Penzijní společnosti na druhém pilíři prodělaly. Stát ale žalovat nebudou

Zatímco penzijní společnosti počítají ztráty z druhého pilíře, střadatelé sčítají zisky. Klienti si ve druhém pilíři naspořili 1,3 miliardy korun, stát jim připsal další téměř dvě miliardami korun a penzijní fondy jejich prostředky zhodnotily o zhruba 160 milionů korun. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jste spokojeni s úroky vašeho spořicího účtu?

Ano. (26)
 
Ne. (136)
 
Nemám spořicí účet. (339)
 Celkem hlasovalo 501 čtenářů