To je trochu rána pod pás teorii, že periferie eurozóny budou sice procházet peklem (bolestivou restrukturalizací a odbouráváním finanční páky), Německo ale současně může díky masivní peněžní expanzi ECB zrychlovat. Strach ze slabých výkonů Německa včera srazil akciové trhy a poslal vzhůru výnosy dluhopisů na periferií – španělský desetiletý výnos se poprvé od ledna vrátil nad 5,5%.
Za slabšími čísly z Berlína může být hned několik faktorů. Za prvé, pro Němce poměrně důležitá Čína dál zpomaluje, což znovu potvrdil i březnový propad nálady v čínském průmyslu. Za druhé, i když v dolarových cenách ropa zůstává relativně levná, v eurech v roce 2012 lámala rekordy, a to může brát řadě evropských podnikatelů vítr z plachet. A za třetí, v řadě slabých periferních ekonomik se vlivem nového kola úspor zrychluje propad domácí poptávky. Krom jiného to například potvrzují poslední propady registrací nových automobilů – v Itálii jsou meziročně skoro o 20% nižší. To německému exportérovi rozhodně nezlepšuje náladu.
Na druhou stranu, na pesimistickou notu v Německu je možná příliš brzy. Peněžní mega-injekce ECB ( ta prostřednictvím tříletých repo operací poslala do ekonomiky okolo 1 biliónu eur) zatím v reálné ekonomice nemusí být patřičně cítit. Zatímco na finanční trhy přinesla zklidnění prakticky okamžitě, v reálné ekonomice bývá peněžní stimul cítit s větším zpožděním. Špatné německé PMI také zatím kontrstují s ostře sledovaným indexem německé podnikatelské nálady Ifo, který roste čtvrtý měsíc v řadě a v historii měl lepší vazbu na průběh německého hospodářského cyklu. Proto se s přelazením na pesimistickou notu vyplatí počkat alespoň do příštího týdne, kdy bude zveřejněn březnový výsledek indexu Ifo.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
