Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


MĚNOVÁ POLITIKA ČNB A DŮSLEDKY PRO ČESKÝ BYZNYS

18.02.2016 15:00 | Kategorie: Makro | 0 komentářů
Tagy: ČMA kurzový závazek měnová politika ČNB

Cenová stabilita a její význam pro českou ekonomiku, fungování peněžního systému v ČR, důsledky měnové politiky pro byznys a především exit z kurzového závazku. To vše byly hlavní témata semináře Měnová politika ČNB, devizový kurz a finanční řízení firmy, který uspořádala Česká manažerská asociace spolu s Českou národní bankou a společností FRSA Advisory dne 17. února v kongresovém centru ČNB. O svůj odborný vhled se podělili Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB, Tomáš Holub, ředitel sekce měnové ČNB a Vít Lauer, FRSA Advisory Managing Partner. Seminář moderoval Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace. (Tisková zpráva: ČMA)

Cílem semináře bylo především seznámit a informovat firmy působící v ČR o průběhu kurzového závazku, o chystaném exitu z kurzového závazku a finančním řízení firmy, které s politikou centrálních bank úzce souvisí. Sám viceguvernér ČNB Mojmír Hampl si uvědomuje, že jde o téma velmi náročné, proto se ho kontinuálně snaží v maximální možné míře komunikovat: „Pro spoustu lidí je to těžko uchopitelné, ale je nutné problematiku chápat, aby bylo jasné, co dělá měnová politika. Proto dříve než budeme mluvit o intervenci a kurzovém závazku, je nutné si vysvětlit, jak vlastně funguje náš systém,“ zdůrazňuje Hampl a následně popisuje principy elastického peněžního systému a vysvětluje důsledky vysoké inflace a deflace.

Cenová stabilita je to, co je pro ekonomiku zásadní. V systému elastických peněz (množství peněz není fixní a peníze nejsou kryté, pozn. autora) totiž není podstatné to, kolik jich tam je, ale jaká je jejich kupní síla. A to je to, co trápí a zajímá české podniky.“ Jinými slovy to znamená, že cílem centrální banky je stabilizace inflace na velmi nízké kladné úrovni. Inflační cíl ČNB je 2 % (nejnižší, jaký kdy ČR měla), jak říká Hampl: „ani horečka, ani podchlazení“.

ČNB přistoupila ke kurzovému závazku v listopadu 2013 v době velké recese, kdy se obávala deflačního očekávání a skutečné poptávkově tažené deflace. Pro některé byznysmeny to bylo překvapením, někteří tento zásah očekávali. Mně osobně překvapilo, že čeští manažeři byli zaskočeni tím, že Česká národní banka sáhla na podzim 2013 k intervencím,“ uvádí Pavel Kafka jeden z hlavních důvodů, proč Česká manažerská asociace seminář již druhým rokem spoluorganizuje.

Pro nás to tehdy byl ze strany ČNB opravdu zásadní krok. Vzhledem k tomu, že jsme především importéři, představovalo to pro nás velké finanční ztráty. Jsem ráda za naši střízlivou firemní politiku, protože díky tomu se nám podařilo situaci ustát,“ vzpomíná na měnovou intervenci Jaroslava Valová, zakladatelka a majitelka společnosti SIKO KOUPELNY A KUCHYNĚ a MANAŽERKA ROKU 2013. Oproti tomu firmám zaměřujícím se na export kurzový závazek spíše pomohl, shodují se zástupci českého exportu přítomni na semináři.

Švýcarsko versus Česká republika

Švýcarsko je země, která prošla v měnové politice obdobným vývojem jako ČR, jen o něco dříve. V mnohém také vykazuje podobné rysy: stejně jako ČR používá cílování inflace a úrokovou sazbu jako standardní nástroj měnové politiky. Obě centrální banky, česká i švýcarská, se po snížení standardních nástrojů na nulovou hranici rozhodly přistoupit ke kurzovému závazku. V září 2011, tedy měsíc po dosažení nulové hranice pro úrokové sazby, tak Švýcarsko stanovilo cenu za jedno euro minimálně 1,2 franku. V ČR se tak stalo v listopadu 2013, kdy minimální cena za euro byla stanovena na 27 Kč. Cesta ke stanovení měnového závazku se však v obou zemích lišila. Švýcarsko mělo silnou ekonomiku, frank dramaticky posiloval, oproti tomu v ČR bylo období nejdelší recese v dějinách, slabá domácí poptávka, stagnace mezd, deflační tendence. Centrální banky obou států se liší ve vlastnictví a dělení hospodářského výsledku i ve způsobu komunikace. Švýcarská národní banka podnikla před zavedením závazku několik mezikroků, jako jsou skryté měnové intervence. Závazek deklarovali bez určení časového horizontu. ČNB se dle slov Hampla z těchto švýcarských zkušeností poučila a od listopadu 2012 na možnost ovlivňování kurzu upozorňovala. Po vyhlášení závazku také stanovila časový horizont – nejdříve na rok 2015. Ten se však stále posouvá. Ze všech zmiňovaných důvodů lze očekávat, že průběh ukončení závazku ČNB v České republice (tzv. exit) bude jiný než ve Švýcarsku. 

Exit – kdy?

Podmínkou pro ukončení závazku je, aby v ČR panovaly podmínky pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle, tedy nebude hrozit návrat k nekonvenčním měnovým nástrojům,“ říká Tomáš Holub, ředitel měnové sekce ČNB. Prognózy předpokládají stabilitu úrokových sazeb na technické nule a platnost kurzového závazku do konce roku 2016. Inflace se letos postupně zvýší a v první polovině příštího roku dosáhne 2 %, poté se bude pohybovat lehce nad. K potřebnému udržitelnému plnění cíle tak dle předpovědi prognostiků dojde v průběhu prvního pololetí roku 2017. Na tom se shoduje i bankovní rada ČNB. Dřívější ukončení lze již dle slov Tomáše Holuba vyloučit. ČNB deklaruje, že exit bude transparentní a bude znamenat návrat k režimu řízeně plovoucího kurzu. Konkrétní podoba exitu bude záležet na aktuální situaci. Jedno je však jasné, s exitem tohoto typu neexistuje žádná historická zkušenost.  

Řízení měnových rizik firmy

Seminář zakončil Managing Partner FRSA Advisory Vít Lauer přednáškou o firemním řízení měnových rizik. Zmínil aktuální složitou situaci na finančních trzích a na příkladu společnosti Toyota Motors Co. Ukázal, jak významné dopady do finančních výsledků společnosti mohou nastat při pohybu směnných kurzů. Dále zdůraznil význam nastavení systému poskytujícího spolehlivá, systémová data potřebná pro řízení finančních rizik, jakožto základního předpokladu pro stanovení vhodné zajišťovací strategie. Optimální zajišťovací strategie je odlišná pro každou společnost vzhledem ke značné rozdílnosti uzavíraných obchodních kontraktů. Proto je vždy nutné tuto problematiku řešit na míru potřebám každé společnosti.

Seminář se setkal s velmi pozitivním ohlasem účastníků. Pochvalovali si především to, že se prezentujícím odborníkům povedlo komplexní a náročnou tematiku podat velmi srozumitelným způsobem. „S odstupem času a i díky tomuto semináři se mi podařilo kroku ČNB a smyslu kurzového závazku lépe porozumět,“ dodává Jaroslava Valová ze SIKO KOUPELEN. Potvrdila se tak snaha ČNB o otevřenost a dobrou komunikaci problematiky měnové politiky a bankovních intervencí, kterou kvitovali všichni zúčastnění.

MĚNOVÁ POLITIKA ČNB A DŮSLEDKY PRO ČESKÝ BYZNYS >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Komentáře


K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář. Buďte první a okomentujte tento článek.

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

hypostroj

Články z Makro

Luboš Smrčka | 30.05.2016 00:00 Poslední dny Miroslava Singera

Guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi se rychle krátí jeho čas. V červenci tohoto roku odejde z bankovní rady ČNB a samozřejmě i z funkce nejvyššího strážce měny v zemi.  Jaká tedy byla „Singerova éra“? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 22.03.2016 00:00 Keynes: Snižte úroky!

Zatímco marxistické řešení krize spočívalo v revoluci, keynesovské řešení bylo mírnější. Snížení úrokové míry mělo podnítit zájem o investice, veřejné výdaje a investice zvýšit zaměstnanost. Marxistickým ekonomům se takové řešení nelíbilo, podle nich „pod pláštíkem boje za plnou zaměstnanost“ mělo ospravedlnit pokusy a „cestu ke zvyšování zisku, k inflační konjunktuře“.    Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Gola | 21.01.2016 00:00 Kdo platí solidární daň?

Lidé s vyššími příjmy musí počítat s placením solidární daně. Které příjmy podléhají platbě solidární daně při vyplňování daňového přiznání za rok 2015? Jak se mění situace pro rok 2016? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 31.12.2015 00:00 Silvestrovské ohlédnutí aneb Co bylo, bylo

Rok se chýlí ke svému závěru a nastává čas k ohlédnutí. Co rok 2015 přinesl? Politici se ukázali ve své kráse a jdou opět lidem příkladem a populační krizi dohání vyhnaní Syřané. Česká ekonomika jede na jedničku, jen do ciziny vyjíždíme stále pod taktovkou ČNB dráž. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jan Lukeš | 18.12.2015 00:00 Jste připraveni na celosvětový ekonomický kolaps? Být prepperem je trendy

V posledních několika letech už není fenomén konce světa přesně daný. Poslední konec světa roku 2012 se nekonal a po sériích předchozích neúspěšných konců již nepřinášel strach kýžené finanční výnosy. Po nejasných ekonomických pádech, větší a větší civilizační závislosti na moderních výdobytcích a čím dál bližší hrozbě terorismu, se lidé začínají připravovat spíše na kolaps civilizace. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 18.12.2015 10:42Další články »

Krátké zprávy z Makro

25.07.2016 11:56 Majú sa trhy už teraz pripraviť na jesennú nervozitu? (Svet financií očami komentátora)

Píšeme na Investujeme.sk: Opatrenia centrálnych bánk nemajú už žiaden účinok a tak zostáva len zhadzovať peniaze z vrtuľníkov. Pripomenieme si nedávno zosnulého rockera i vonkajšiu súvislosť US volieb s britským referendom. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

25.07.2016 09:00 Daň z nabytí přechází na kupujícího. Klesnou ceny nemovitostí?

Píšeme na Hypoindex.cz: Současná právní úprava dává stranám vybrat, zda daň z nabytí nemovitosti zaplatí kupující či prodávající. Daň přesto paradoxně většinou platí prodávající, který o nemovitost přichází, a kupující je ručitelem. Senát schválil novelu zákona o dani z nabytí nemovitosti, nově tak bude daň platit pouze kupující. Prodávajícím odpadne čtyřprocentní daňová povinnost. Promítne se tato změna do cen nemovitostí? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

22.07.2016 16:50 Dluhová sezóna pokračuje

Politika zadlužování i v dobách relativně slušného ekonomického růstu v zemích eurozóny pokračuje. Zatímco na konci loňského roku dosáhl veřejný dluh necelých 91 %, na konci prvního čtvrtletí je to už skoro 92 % HDP. V absolutním vyjádření jde o nárůst o 165 mld. eur.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

20.07.2016 13:16 Nadchádzajúce mesiace na trhoch budú ovplyvňovať zásadné makroekonomické udalosti

Píšeme na Investujeme.sk: Hlasovanie o Brexite nás donúti riešiť problémy, ktoré by tak či tak raz vyplávali na povrch. Je to niečo podobné, ako keď sa na letisku zaradíte do radu na bezpečnostnú kontrolu. Sú tu dva rady: „zrýchlený“ a „štandardný“. Rad v zrýchlenom pruhu vás dovedie k odletovej bráne rýchlejšie, ale nakoniec aj tak budeme všetci nastupovať do rovnakého lietadla a priletíme v rovnakom čase.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.07.2016 16:37 Odboráři chtějí zvýšit minimální mzdu na 11 500 korun

Odbory budou na jednání tripartity 25. července požadovat zvýšení minimální mzdy o 1 600 korun na 11 500 korun. Odbory a zaměstnavatelé chtějí také kompenzace pro horníky z Mostecka.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (181)
 
Aktivní. (183)
 
Žádnou. (947)
 Celkem hlasovalo 1311 čtenářů