CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Petr Zámečník

17. 04. 2015

9 komentářů

Máme se lépe… přesto si stěžujeme

 


 

Přechod z centrálně plánované ekonomiky na tržní znamenal nejen ekonomický, ale také společenský šok. Uvolnění cen znamenalo nejen příliv zboží do dosud poloprázdných regálů v obchodech, ale také růst jejich (nominální) ceny. Jen v roce 1991, kdy došlo k významnému uvolnění cen, povyskočila inflace o 56,6 %!

Novinkou byl širší výběr. Na banány se přestala stát fronta a možnost koupit si je se rozšířila z předvánočního období na celý rok. Množství zboží ovšem přineslo nový druh frustrace: Lidé si nemohli koupit všechno. Ještě před pár lety pro ně bylo dostupné vše (z toho mála), co se objevilo na pultech (či u známého pod pultem), ale najednou musí (!) vybírat, co si koupí.

Spolu s inflací rostly i mzdy. Přesto lidé mohli zchudnout. Inflace vymazávala úspory uložené v bankách – úspory tvořené před rokem 1989 z nadbytku peněz a nedostatku zboží, úspory nepodložené výkonností ekonomiky. Mzdy ale přesto rostly rychleji než ceny.

V roce 1989 činila průměrná mzda 3 170 Kč. V roce 2014 se vyšplhala na 25 686 Kč, tedy na 8,1násobek. Mzdy v uplynulých 25 letech vyrostly o 710 %. Ceny přitom rostly významně pomaleji. Ve stejném období připsaly jen 425 % (přibližně 6,6 % ročně). V průměru se tedy reálně máme o 54,2 % lépe než před čtvrt stoletím.

Samozřejmě se jedná o průměrné statistiky. Mzdy nerostly všem stejně a oproti době budování socialismu, kdy rozdíly mezi příjmy byly minimální, nerovnost významně stoupla.

REKLAMA

Ovšem i inflace je podhodnocená – skutečná je nižší.[1] Vyplývá to ze způsobu výpočtu indexu spotřebitelských cen. Ten vychází ze spotřebitelského koše, který je pro výpočet inflace stálý a mění se pouze občas. Lidé jsou ale přizpůsobiví, a pokud ceny jednoho zboží vzrostou více než u substitutu (např. rohlíky zdraží více než chléb), přesunou spotřebu k relativně levnějšímu produktu. Inflace tak na peněženky domácností dopadá méně, než vykazují statistiky.

Český statistický úřad minulou středu zveřejnil statistiky, kolik si lidé mohli koupit zboží za mzdu v roce 1985 a o třicet let později v roce 2014. U některých zboží ceny stouply více než mzdy, a tudíž je možné koupit méně. Příkladem je zemní plyn, kterého mohli lidé v roce 1985 nakoupit 29 200 kWh za měsíční mzdu, zatímco nyní lze za průměrnou mzdu koupit jen 15 291 kWh. Obdobně se dnes prodraží hnědé uhlí. Naopak u velkého množství potravin dostupné množství stouplo znatelným způsobem. Kupříkladu cukru si mohl člověk v roce 1985 koupit 365 kg, nyní ho za průměrnou mzdu pořídí 1,168 tuny. A obdobné je to u elektroniky.

Statistika vzbudila vášnivé reakce a vzpomínky nostalgiků. Např. Josef Cholévka v diskusi pod článkem na iHNed.cz píše v reakci na růst ceny vody: „Kde jsou ty časy, kdy jsme mohli v zimě na prázdném parkovišti mezi paneláky nastříkat vodu z hydrantu a nikdo se nad tím ani nepozastavil. Voda byla levná a bylo jí dost. Byla to krásná doba.“ Uživatel „dacan.strom“ mu přikyvuje: „Hlavně tam nepřekážely auta, my jsme jako děcka hrály na silnici před barákem fotbal a tenis. Dnes se tu nedá kvůli provozu spát s otevřeným oknem.“

Josef Cholévka jde ještě dále: „My se měli po plyšáku rozdělit. Slušní a poctiví lidé by si na své části dál budovali sociální stát, který by byl na hranicích bedlivě chráněný a lumpové by se navzájem mohli okrádat ve své části.“ A pokračuje: „Nájem ve státním bytě stál pár stovek, chleba 5.60, mléko 2.00, pivo 2.70, cigarety 4.00, deset deka salámu 3.00. Nic nám nechybělo.“

REKLAMA

Státní byty byly skutečně levné. Když byly následně v restituci vráceny původním majitelům, kterým byly zabaveny, ti se nestačili divit, s jakou péčí řádného hospodáře o ně stát po 40 let pečoval. S nadsázkou v některých případech vzdal pod památkovou péči i lešení, které budovu několik let podpíralo.

Ladislav Lang píše: „Koupíte si více jídla a více elektroniky. Peníze, které takto ušetříte, vrazíte do dražšího bydlení, elektřiny, plynu, vody. Ve výsledku pro 90 % lidí nula od nuly pojde.“ Na to reaguje „dacan.strom“: „Většina bydlí ve vlastním, takže nájem neplatí a údržba bydlení je investice, která se při prodeji vrátí. Rozdíly v platbách za elektřinu, vodu a otop jsou v řádu stokorun měsíčně = plat za pár hodin. Za elektřinu se dnes platí víc hlavně kvůli větší spotřebě způsobené lepší vybavenosti domácností a topení je po zateplení a výměně oken levnější i přes dražší paliva.“

Jak se žije vám? Podělte se o své zkušenosti v diskusi.



[1] Už vidím davy kritiků, že nevidím, jak rostou ceny – a tito kritici se dál zřejmě nedočtou, neboť se jim budou rozostřovat písmenka přes rudou mlhu před očima.

Loading

Vstoupit do diskuze 9 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Kalkulačka pro výpočet orientační pojistné hodnoty – snížení rizika podpojištění

V roce 2023 Česká asociace pojišťoven (ČAP) představila nový standard pro výpočet pojistné hodnoty nemovitostí, zaměřený především na rodinné domy. Cílem tohoto standardu je minimalizovat riziko podpojištění. V rámci tohoto úsilí byla vytvořena kalkulačka pro orientační hodnotu pojistného, dostupná na webových stránkách ČAP. Tato kalkulačka umožňuje zadat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

27. 03. 2024

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024

Komentář k akciovým trhům: Investoři by měli zůstat velmi selektivní

Buffettův valuační indikátor globálních akciových trhů je nyní na úrovni 111 %. Tato hodnota výrazně převyšuje úroveň dlouhodobého mediánu s hodnotou 87 % a je dokonce poměrně výrazně i nad další klíčovou úrovní dlouhodobého mediánu plus jedné směrodatné odchylky s hodnotou 105 %. Globální akciové trhy jako […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

11. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jen

    20 dubna, 2015

    Lidská paměť je stavěna tak, že vytěsňuje negativní a nechává vzpomínky na vojnu, školu, politický režim apod. vesměs kladné. Proto na podpultové zboží vzpomínají s nostalgií a že se např. nedostali na školu kvůli kádrově nevhodným rodičům, to už neřeknou. Jedním z aspektů, proč bylo dříve mnohým asi lépe, je četnější rozmístění kamer všude a nemožnost nakrást cihly na stavbu apod.:)

    Odpovědět

  • venkovan

    20 dubna, 2015

    Jo jenže tu průměrnou mzdu přes 25 tisíc nedostává většina lidí .
    Tak to jen vycucané číslo z nějaké statistiky .
    Normální lidi většinou ,kteří nebydlí ve velkých městech,ale někde v pohraničí nebo na vesnici dostává 10 000 na výplatu i s odměnou . a jsou rádi ,že ji dostanou.
    Když má šéf dobrou náladu a ty odměny dá.
    Aby to odpovídalo muselo by se vycházet z jiných čísel.
    Zvláště když z toho musí rodina platit nájem a další poplatky ,tak z toho zůstane půlka .

    Odpovědět

  • chk

    20 dubna, 2015

    A ještě tu o Karkulce.
    Spousta těch lidí, o kterých píšete, dostává sice oficiálně 10 čistýho, ale zbytek bokem. Takže ve výsledku je průměrná mzda ještě vyšší.
    Umyjte si z podrážek ten humus a zkuste něco dělat. Pak nebudete muset brečet na internetu.

    Takhle to dopadá, když už je internet v každý vesnický stodole…

    Odpovědět

  • Míra

    21 dubna, 2015

    Nevážený pane „chk“. Ze stejných statistik, ze kterých vyplývá, že průměrná mzda je cca 25.000, tak také vyplývá i to, že více než dvě třetiny měřené populace této průměrné mzdy NEDOSAHUJE. A opravdu si myslíte, že všichni jsou z vesnický stodoly? Taková pokladní z hypersupermarketu je ráda za 15000 hrubého například.

    Odpovědět

  • chk

    21 dubna, 2015

    No ale vždyť o tom píšu, Mlho. Ti podprůměrní mají víc, takže i průměr je vyšší. Nic o tom, kolik jich je podprůměrných, jsem nepsal.

    To je ale normální, že ti, kteří berou hodně, nejsou ve většině. To, že mezi ně evidentně nepatříte, nesvádějte na nikoho, ale podívejte se do zrcadla.

    Odpovědět

  • Alexander Positive

    21 dubna, 2015

    Tak se přestěhujte někam jinam. Třeba na Ukrajině se žije levněji.

    Jo a když za „půlku“, to je 5000 Kč zaplatíte celý nájem pro rodinu i s poplatky, to máte fakt dobrý. Zase nějakej zakomplexovanej strejda z Duchcova, co už mu to stavebko tolik nenese.

    Odpovědět

  • Mojmír

    21 dubna, 2015

    Máme se tu doslova jak prasata v žitě a věřte mi, že vím, o čem mluvím. Hodně cestuji a mohu tedy srovnávat. Projeďte si celý svět a budete vděční za to, že vám na barák nepadají bomby, že se můžete sprchovat pitnou vodou (co by jinde dali i za tu užitkovou), že si můžete říkat, psát a vyznávat co chcete. Ano, máme zde v ČR problémy, korupci, katastrofální stav soudnictví, tamto nebo ono, ale pořád patříme do cca 5% populace na Zemi, která požívá výhod, které tu máme. Zkuste strávit pár dní na Arabském poloostrově, v Africe, Jižní Americe, podívejte se na státy bývalého SSSR, zajeďte si na Srí Lanku, do Indie apod. Spoustu věcí u nás bereme jako samozřejmost, přestože jinde ve světe samozřejmostí nejsou. Ano, máme se tu jak prasata v žitě, ale to už je typický český rys a vlastnost – neustále si na něco stěžovat, naříkat, plakat a nadávat a nic nedělat pro změnu, spíš očekávat, že to za nás udělá někdo jiný, ideálně stát. Vůbec se dnešní mladé generaci nedivím, že zde v této pesimistické a na akci laxní společnosti nechce žít a odchází bydlet, žít a vydělávat jinam. Moje dcera je toho příkladem, žije ve Finsku, kde předtím čtyři roky studovala, pak se vrátila zpět do ČR a do půl roku byla zpět, nešťastná z české společnosti a její vyčůrané mentality. Takže asi tak.

    Odpovědět

  • Vladim

    21 dubna, 2015

    Proč je autor tak skromný a srovnává nyní a před 25 lety. To je moc krátká doba. Kdyby napsal jak se lidé měli špatně třeba před 100 lety, jo to by byla jiná káva a co před tím za feudalismu. Jen mu trochu uniká jak se měli lidé v jiných zemích už tenkrát a jak se mají nyní dobře stále proti nám. Takže si stěžujeme oprávněně.

    Odpovědět

  • Josef Cholévka

    21 července, 2018

    Můj komentář byla parodie postavená ná reálném základě. Prostě vyšší level, který autor článku nepobral.

    Odpovědět