Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past?

Autor: Radovan Novotný | 20.04.2009 00:00 | Kategorie: Investice | 2 komentáře
Tagy: kvantitativní uvolňování
Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past?

Některé centrální banky začínají používat kvantitativní uvolňování a za nově emitované peníze nakupují státní dluhopisy. Co to vlastně kvantitativní uvolňování je? Jaké jsou skryté dopady takových netradičních měnových nástrojů? Jaké jsou zkušenosti s kvantitativním uvolňováním?

Aby z husy byla dobrá pečínka, je nutné husu donutit k tomu, aby přijímala více kalorií. Tak lidé za tímto účelem začali používat krmení husy šiškami z brambor a šrotu, které jsou vykrmované huse s donucením vtlačovány do krku. Husa se tak zakrmuje a přibývá na hmotnosti, ať se jí to líbí nebo ne.

Jak takové krmení husy z donucení souvisí s penězi? Možná tím, že nastávají situace, kdy peněžní systém zamrzne, a centrální banka se může snažit sebevíc, peníze do ekonomiky tradičními metodami nedostává.

I když se v situaci takového zamrznutí úrokové sazby centrální banky blíží k nule, peníze prostřednictvím úvěrů do ekonomiky neproudí. Jedná se o situaci tzv. pasti likvidity, při které ekonomika peníze vysílané do ekonomiky centrální bankou nedokáže nevstřebat.

Měnová politika centrální banky bývá přirovnávána k řízení auta, ve kterém rychlost řidič reguluje použitím brzdy a plynu. V takové analogii je brzdou centrální banky zvyšování úrokových sazeb, plynem pak jejich snižování. Přidá-li se například plyn, sníží se sazby, úvěry jsou levnější a peníze tečou do ekonomiky.

Vznikne-li past likvidity, tento princip přestává platit. Centrální banka může snížit úrokové sazby k nule, ale peníze se do oběhu nedostávají (nemultiplikují se, úvěry se neposkytují).

Tradiční nástroje měnové politiky přestávají fungovat, centrální banka tak ztrácí možnost ovlivňovat dění.

Příčiny pasti likvidity

Příčiny na straně poptávky po úvěrech. V ekonomice nastávají chvíle, kdy si lidé nemohou nebo nechtějí půjčovat. Mohou být třeba už natolik zadluženi, že už jim žádná banka nepůjčí, nebo se obávají budoucnosti a ze strachu se zadlužovat nechtějí. Mezi lidmi může také převládnout sentiment rozhodnutí splácet své dluhy, třeba i na úkor omezení své spotřeby či uskrovňováním se.

Příčiny na straně nabídky úvěrů. V zájmu obchodních bank je půjčovat peníze a poskytovat úvěry, ale v nejistých dobách poskytují peníze jen na velmi jisté a dobře zajištěné projekty. I když je centrální banka ochotna poskytnout bankám obrovské množství likvidity (nových peněz), banky je nedostanou do oběhu nebo si je ponechávají v rezervách. Skutečné úrokové sazby úvěrů poskytovaných v těžkých dobách pak zvyšují rizika, jako je platební neschopnost nebo možný propad hodnoty zástav (kolaterálu).

Díky těmto vlivům může expanzivní měnová politika centrální banky narazit na past likvidity, situaci, kde se nové peníze do oběhu nedostávají. V reálné ekonomice se pak nedostává peněz, rychlost peněžního oběhu klesá a peněžní oběh je narušen. Takové narušení může být způsobeno i tím, že existuje příliš mnoho dlužníků, kteří nejsou schopni své dluhy splácet. Ekonomika není schopna realizovat svůj potenciál a nastává deflační recese, tedy ekonomický propad doprovázení tendencí k poklesu cen.

Snaha centrální banky o cílování inflace či boj s deflací, naráží. Situaci lze možná přirovnat k vykrmování případu husy, která nechce žrát a přibývat na váze, zmíněnému v úvodu. Podobně jako hospodyně v takovém případě přistupuje k nucenému krmení husy šiškami, mohou centrální banky přistupovat k nástrojům netradiční měnové politiky, tzv. kvantitativnímu uvolňování.

Kvantitativní uvolňování

V situaci, kdy tradiční měnové nástroje nefungují, měnová politika centrálních bank hledá experimenty a inovace, které by mohly pomoci rozhýbání zamrzlého úvěrového trhu. Netradiční expanzivní měnová politika může být realizována různými způsoby:

  • zmírněním podmínek, za kterých centrální banka půjčuje bankám,
  • rozšíření skupin aktiv, které je centrální banka ochotná nakupovat,
  • změkčení úvěrů poskytnutých bankovnímu sektoru, krytých firemními dluhopisy, směnkami, atp.,
  • rozšíření subjektů, se kterými centrální banka obchoduje,
  • nákup zahraničních aktiv, vytvářející novou likviditu a mající dopad na oslabení měny,
  • podřízení měnové politiky vládě, jako je centrální bankou financovaná fiskální expanze (nákupy státních dluhopisů na primárním trhu).

Jedním druhem takového experimentování je kvantitativní uvolňování, tedy rozšiřování měnové báze, populárně řečeno „tištění“ dalších peněz a vytváření nových peněz „z ničeho“. V době existence elektronických peněz nemusí být peníze „tištěny“, může jít například o připsání dalších peněz centrální bankou na účet banky obchodní. Dodávání likvidity bankám se projeví růstem na straně aktiv v rozvaze centrální banky, který je kryt růstem rezerv komerčních bank.

Kvantitativní uvolňování probíhá tak, že nejprve centrální banka vytvoří nové peníze z ničeho („vytiskne je“), což se v její rozvaze projeví na straně aktiv. Navazujícím krokem kvantitativního uvolňování je odkup dluhopisů nebo jiných cenných papírů centrální bankou (v rozvaze vyjádřeno na straně pasiv). Centrální banka tak získává dluhopis a druhá strana nově „vytištěné“ peníze. Jsou-li centrální bankou přímo nakupovány státní dluhopisy a stát použije takto získané peníze ke krytí schodků svého rozpočtu, dochází k monetizaci dluhu. Státní dluh je pak placen nově vytištěnými penězi.

Monetární transfery jsou politikou vrtulníkového efektu (helicopter drop of money), tedy použití vrtulníku, kterým centrální banka do ekonomiky shazuje nově vytištěné bankovky. V souvislosti s netradiční měnovou politikou americké centrální banky bývá její šéf označován za „helikoptérového Bena“.

Skryté financování státních výdajů emisí peněz narušuje pojetí mandátu centrální banky v tržní ekonomice, tak jak je v učebnicích dvacátého století popisován. Zastánci praktik netradičních měnových nástrojů budou pravděpodobně argumentovat nutností boje s deflací či hospodářskou krizí a nutností plnit závazky politiky cílování inflace.

Odpůrci mohou naopak tvrdit, že se jedná o pokřivující zásah státu (resp. centrální banky, která k tomu dostala od státu zmocnění) do ekonomiky, který znemožní dosáhnout ekonomické rovnováhy a vytvořit podmínky pro zajištění dlouhodobě udržitelného vývoje.

Závěr

Na první pohled se může zdát, že sníží-li rapidně centrální banka úroky, pak bude v ekonomice k dispozici hodně peněz a nastane inflace, tedy růst cen. Pokud dojde k tzv. pasti likvidity, nemusí být centrální banka schopna dostat do oběhu takové množství peněz, jaké by si představovala.

Inflace pak přechází v deflaci, ekonomika prochází bolestivým procesem restrukturalizace, při kterém se uvolňují zdroje, použitelné pro nové projekty, vytvářející novou přidanou hodnotu a zahajující nový hospodářský cyklus. Bolestivé projevy takových dob může zmírňovat, tlumit nebo zásadně ovlivňovat fiskální politika státu a měnová politika centrálních bank.

S měnovou politikou v takových podmínkách existují malé zkušenosti, reálnou zkušenost má japonská měnová politika. Tato politika byla v Japonsku uplatňována po prasknutí akciových a realitních bublin v 80. letech minulého století. Výsledkem tohoto přístupu nebylo vyčištění trhů a příprava na nový hospodářský cyklus, ale „ztracená dekáda“, pro kterou bylo typické kvantitativní uvolňování a vykupování vládních dluhopisů centrální bankou (monetizace dluhu).

V Japonsku se příčiny problémů neřešily a sledovalo se úsilí ekonomice pomoci stimuly ze státního rozpočtu. Výrazným rysem této politiky byla ekonomická stagnace a růst japonského státního dluhu do závratných rozměrů.

Možná součástí celé diskuse je otázka, zda experimenty centrálních bank s expanzivní měnovou politikou, řízením hospodářského cyklu a cílováním inflace skutečně reálně přinášejí žádoucí výsledky. Může být také vyslovena hypotéza, zda nestojí na špatných premisách a zda nejsou zdrojem hromadění dalších a dalších problémů.

Je skutečně měnová politika tak mocná, že dokáže dlouhodobě udržet při životě nespočet nehospodárných a někdy i nesmyslných projektů?

Anketa

Kdo má hlavní podíl na vzniku bublin?

Centrální banky. (149)
 
Vlády. (47)
 
Spekulanti. (71)
 
Banky. (27)
 
Já. (19)
 
Někdo jiný. (9)
 Celkem hlasovalo 322 čtenářů

Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 2 komentáře)

Chyba Štěpán | 04.11.2010 14:45
přece lék od | 20.04.2009 08:36

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Články z Investice

Jan Traxler | 27.09.2016 00:00 Jak vyzrát na emerging markets

Rozvíjející se ekonomiky vykazují vysoké přírůstky HDP, ale akciím na tamních trzích se příliš nedaří. Proč tomu tak je? Jak lépe vytěžit potenciál emerging markets? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 27.09.2016 01:39
Spolupracujeme

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 23.09.2016 21:10

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 14.09.2016 11:17

Luboš Smrčka | 13.09.2016 00:00 Kolik bude stát ropa?

Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou vlastně udělá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Investice

27.09.2016 15:50 Walt Disney Co. zvažuje koupi Twitteru Inc.

Společnost navázala spolupráci s investičními poradci a nyní zvažuje možnost koupě sociální sítě Twitter Inc. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

27.09.2016 13:35 Ako rozpoznať nový Facebook, alebo Google

Dnešní trhoví lídri už ponúkajú len obmedzené zhodnotenie investícií. Cena ich akcií síce kolíše, ale svoj najväčší nárast má už za sebou. Pre investorov, ktorí sa zamýšľajú, ako rozpoznať nových lídrov a zaujať na nich pozíciu, ponúkame niekoľko jednoduchých rád.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

27.09.2016 12:35 Podle lorda Price odchod firem z Velké Británie nehrozí

Podle britského náměstka ministra obchodu, lorda Price, nehrozí odchod firem z Velké Británie. Obě strany (VB a EU) by se měly snažit uzavřít takové dohody, které by zabránily zbytečnému ekonomickému šoku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

27.09.2016 11:35 Česká národní banka udělila pokutu firmě HighSky Brokers

Česká národní banka pokutovala polskou firmu HighSky Brokers. Důvodem bylo porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

26.09.2016 17:38 Mario Draghi startuje politické turné

Šéf ECB Mario Draghi vyráží tento týden na politické turné. Navštíví Brusel a Berlín. V pondělí ho budou zpovídat poslanci v Evropském parlamentu a ve středu poslanci Bundestagu (zde neveřejně). Cíl se zdá být podle posledních výroků přicházejících z ECB jasný. Mario Draghi je přesvědčen, že centrální bankéři toho již o moc víc pro návrat inflace k cíli udělat nemohou. Opakuje proto čím dál hlasitěji, že míč je na straně národních vlád.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (253)
 
Aktivní. (294)
 
Žádnou. (1275)
 Celkem hlasovalo 1822 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Luboš Smrčka | 13.09.2016 00:00 Kolik bude stát ropa?

Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou vlastně udělá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »