Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past?

Autor: Radovan Novotný | 20.04.2009 00:00 | Kategorie: Investice | 2 komentáře
Tagy: kvantitativní uvolňování
Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past?

Některé centrální banky začínají používat kvantitativní uvolňování a za nově emitované peníze nakupují státní dluhopisy. Co to vlastně kvantitativní uvolňování je? Jaké jsou skryté dopady takových netradičních měnových nástrojů? Jaké jsou zkušenosti s kvantitativním uvolňováním?

Aby z husy byla dobrá pečínka, je nutné husu donutit k tomu, aby přijímala více kalorií. Tak lidé za tímto účelem začali používat krmení husy šiškami z brambor a šrotu, které jsou vykrmované huse s donucením vtlačovány do krku. Husa se tak zakrmuje a přibývá na hmotnosti, ať se jí to líbí nebo ne.

Jak takové krmení husy z donucení souvisí s penězi? Možná tím, že nastávají situace, kdy peněžní systém zamrzne, a centrální banka se může snažit sebevíc, peníze do ekonomiky tradičními metodami nedostává.

I když se v situaci takového zamrznutí úrokové sazby centrální banky blíží k nule, peníze prostřednictvím úvěrů do ekonomiky neproudí. Jedná se o situaci tzv. pasti likvidity, při které ekonomika peníze vysílané do ekonomiky centrální bankou nedokáže nevstřebat.

Měnová politika centrální banky bývá přirovnávána k řízení auta, ve kterém rychlost řidič reguluje použitím brzdy a plynu. V takové analogii je brzdou centrální banky zvyšování úrokových sazeb, plynem pak jejich snižování. Přidá-li se například plyn, sníží se sazby, úvěry jsou levnější a peníze tečou do ekonomiky.

Vznikne-li past likvidity, tento princip přestává platit. Centrální banka může snížit úrokové sazby k nule, ale peníze se do oběhu nedostávají (nemultiplikují se, úvěry se neposkytují).

Tradiční nástroje měnové politiky přestávají fungovat, centrální banka tak ztrácí možnost ovlivňovat dění.

Příčiny pasti likvidity

Příčiny na straně poptávky po úvěrech. V ekonomice nastávají chvíle, kdy si lidé nemohou nebo nechtějí půjčovat. Mohou být třeba už natolik zadluženi, že už jim žádná banka nepůjčí, nebo se obávají budoucnosti a ze strachu se zadlužovat nechtějí. Mezi lidmi může také převládnout sentiment rozhodnutí splácet své dluhy, třeba i na úkor omezení své spotřeby či uskrovňováním se.

Příčiny na straně nabídky úvěrů. V zájmu obchodních bank je půjčovat peníze a poskytovat úvěry, ale v nejistých dobách poskytují peníze jen na velmi jisté a dobře zajištěné projekty. I když je centrální banka ochotna poskytnout bankám obrovské množství likvidity (nových peněz), banky je nedostanou do oběhu nebo si je ponechávají v rezervách. Skutečné úrokové sazby úvěrů poskytovaných v těžkých dobách pak zvyšují rizika, jako je platební neschopnost nebo možný propad hodnoty zástav (kolaterálu).

Díky těmto vlivům může expanzivní měnová politika centrální banky narazit na past likvidity, situaci, kde se nové peníze do oběhu nedostávají. V reálné ekonomice se pak nedostává peněz, rychlost peněžního oběhu klesá a peněžní oběh je narušen. Takové narušení může být způsobeno i tím, že existuje příliš mnoho dlužníků, kteří nejsou schopni své dluhy splácet. Ekonomika není schopna realizovat svůj potenciál a nastává deflační recese, tedy ekonomický propad doprovázení tendencí k poklesu cen.

Snaha centrální banky o cílování inflace či boj s deflací, naráží. Situaci lze možná přirovnat k vykrmování případu husy, která nechce žrát a přibývat na váze, zmíněnému v úvodu. Podobně jako hospodyně v takovém případě přistupuje k nucenému krmení husy šiškami, mohou centrální banky přistupovat k nástrojům netradiční měnové politiky, tzv. kvantitativnímu uvolňování.

Kvantitativní uvolňování

V situaci, kdy tradiční měnové nástroje nefungují, měnová politika centrálních bank hledá experimenty a inovace, které by mohly pomoci rozhýbání zamrzlého úvěrového trhu. Netradiční expanzivní měnová politika může být realizována různými způsoby:

  • zmírněním podmínek, za kterých centrální banka půjčuje bankám,
  • rozšíření skupin aktiv, které je centrální banka ochotná nakupovat,
  • změkčení úvěrů poskytnutých bankovnímu sektoru, krytých firemními dluhopisy, směnkami, atp.,
  • rozšíření subjektů, se kterými centrální banka obchoduje,
  • nákup zahraničních aktiv, vytvářející novou likviditu a mající dopad na oslabení měny,
  • podřízení měnové politiky vládě, jako je centrální bankou financovaná fiskální expanze (nákupy státních dluhopisů na primárním trhu).

Jedním druhem takového experimentování je kvantitativní uvolňování, tedy rozšiřování měnové báze, populárně řečeno „tištění“ dalších peněz a vytváření nových peněz „z ničeho“. V době existence elektronických peněz nemusí být peníze „tištěny“, může jít například o připsání dalších peněz centrální bankou na účet banky obchodní. Dodávání likvidity bankám se projeví růstem na straně aktiv v rozvaze centrální banky, který je kryt růstem rezerv komerčních bank.

Kvantitativní uvolňování probíhá tak, že nejprve centrální banka vytvoří nové peníze z ničeho („vytiskne je“), což se v její rozvaze projeví na straně aktiv. Navazujícím krokem kvantitativního uvolňování je odkup dluhopisů nebo jiných cenných papírů centrální bankou (v rozvaze vyjádřeno na straně pasiv). Centrální banka tak získává dluhopis a druhá strana nově „vytištěné“ peníze. Jsou-li centrální bankou přímo nakupovány státní dluhopisy a stát použije takto získané peníze ke krytí schodků svého rozpočtu, dochází k monetizaci dluhu. Státní dluh je pak placen nově vytištěnými penězi.

Monetární transfery jsou politikou vrtulníkového efektu (helicopter drop of money), tedy použití vrtulníku, kterým centrální banka do ekonomiky shazuje nově vytištěné bankovky. V souvislosti s netradiční měnovou politikou americké centrální banky bývá její šéf označován za „helikoptérového Bena“.

Skryté financování státních výdajů emisí peněz narušuje pojetí mandátu centrální banky v tržní ekonomice, tak jak je v učebnicích dvacátého století popisován. Zastánci praktik netradičních měnových nástrojů budou pravděpodobně argumentovat nutností boje s deflací či hospodářskou krizí a nutností plnit závazky politiky cílování inflace.

Odpůrci mohou naopak tvrdit, že se jedná o pokřivující zásah státu (resp. centrální banky, která k tomu dostala od státu zmocnění) do ekonomiky, který znemožní dosáhnout ekonomické rovnováhy a vytvořit podmínky pro zajištění dlouhodobě udržitelného vývoje.

Závěr

Na první pohled se může zdát, že sníží-li rapidně centrální banka úroky, pak bude v ekonomice k dispozici hodně peněz a nastane inflace, tedy růst cen. Pokud dojde k tzv. pasti likvidity, nemusí být centrální banka schopna dostat do oběhu takové množství peněz, jaké by si představovala.

Inflace pak přechází v deflaci, ekonomika prochází bolestivým procesem restrukturalizace, při kterém se uvolňují zdroje, použitelné pro nové projekty, vytvářející novou přidanou hodnotu a zahajující nový hospodářský cyklus. Bolestivé projevy takových dob může zmírňovat, tlumit nebo zásadně ovlivňovat fiskální politika státu a měnová politika centrálních bank.

S měnovou politikou v takových podmínkách existují malé zkušenosti, reálnou zkušenost má japonská měnová politika. Tato politika byla v Japonsku uplatňována po prasknutí akciových a realitních bublin v 80. letech minulého století. Výsledkem tohoto přístupu nebylo vyčištění trhů a příprava na nový hospodářský cyklus, ale „ztracená dekáda“, pro kterou bylo typické kvantitativní uvolňování a vykupování vládních dluhopisů centrální bankou (monetizace dluhu).

V Japonsku se příčiny problémů neřešily a sledovalo se úsilí ekonomice pomoci stimuly ze státního rozpočtu. Výrazným rysem této politiky byla ekonomická stagnace a růst japonského státního dluhu do závratných rozměrů.

Možná součástí celé diskuse je otázka, zda experimenty centrálních bank s expanzivní měnovou politikou, řízením hospodářského cyklu a cílováním inflace skutečně reálně přinášejí žádoucí výsledky. Může být také vyslovena hypotéza, zda nestojí na špatných premisách a zda nejsou zdrojem hromadění dalších a dalších problémů.

Je skutečně měnová politika tak mocná, že dokáže dlouhodobě udržet při životě nespočet nehospodárných a někdy i nesmyslných projektů?

Anketa

Kdo má hlavní podíl na vzniku bublin?

Centrální banky. (149)
 
Vlády. (47)
 
Spekulanti. (71)
 
Banky. (27)
 
Já. (19)
 
Někdo jiný. (9)
 Celkem hlasovalo 322 čtenářů

Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 2 komentáře)

Chyba Štěpán | 04.11.2010 14:45
přece lék od | 20.04.2009 08:36

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

banner-investujeme-ceskych100

Články z Investice

Petr Zámečník | 29.06.2016 00:00 Akciové fondy: Nervozita Brexitu přinesla mírné ztráty

Brexit se na finančních trzích ukázal v podobě hlubokých propadů. Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů tento pád ještě nepromítl, ale předešlá nervozita ho srazila o dalších 1,77 % na 960,8 bodu. Nejhůře se dařilo fondům zaměřeným na Japonsko a Evropu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 28.06.2016 00:00 Zvítězí stříbro a zlato i tentokrát?

Je-li nekrytých peněz příliš mnoho, ztrácejí hodnotu, a to může být prý důvodem k návratu k drahým kovům. Napříč historií se uplatňuje model, ve kterém vlády znehodnocují a ředí peněžní zásobu, dochází ke ztrátě kupní síly peněz. Jak se stát rozvíjí, bere na sebe postupně větší zátěž. Obyvatelstvo je skrytě zdaňováno zvyšováním množství peněz. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 24.06.2016 09:35 Britové volí Brexit. Co můžeme čekat?

Navzdory předběžným výsledkům a očekáváním finančních trhů se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Jak rozhodnutí dopadne na finanční trhy? Přinášíme přehled prvních odhadů analytiků. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 27.06.2016 11:57

Radovan Novotný | 24.06.2016 00:00 Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole? Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 24.06.2016 23:03

Petr Zámečník | 22.06.2016 00:00 Jsou předplacené poplatky nové IŽP?

Investiční životní pojištění (IŽP) je provizní terno. Finanční zprostředkovatelé za jeho prodej inkasují nejvyšší provize ze všech srovnatelných produktů. Jeho éra ale pomalu končí. Zneužívání IŽP k vysávání klientských účtů nepoctivými zprostředkovateli je čím dál obtížnější. Nyní se objevuje nový fenomén – předplácení poplatků investic na desítky let. Celá zpráva »

Komentářů: 31 / 31 Poslední komentář: 25.06.2016 07:31Další články »

Krátké zprávy z Investice

29.06.2016 16:43 Airbnb útočí na pozici třetího nejhodnotnějšího startupu

Třetím nejcennějším startupem by se mohl stát Airbnb. V červnu loňského roku skončilo poslední kolo financování startupu a tržní hodnota společnosti vzrostla na 25,5 miliardy dolarů. Nyní by se však mohla hodnota firmy díky dalšímu kolu financování za dva roky ztrojnásobit.   Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.06.2016 14:31 Brexit hraje do karet českým turistům

Čeští turisté díky brexitu značně ušetří. Zatímco ještě před rokem bylo možné pořídit 100 liber za 3 800 korun, v současné době stojí pouze 3 278 korun. Analytici doporučují britské libry a americké dolary nakoupit raději hned.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.06.2016 13:11 Brexit dolehne jako první na rating Irska

Po snížení ratingu Velké Británie hrozí nižší rating kvůli brexitu i Irsku. Agentura Fitch je připravena Irsku snížit hodnocení, pokud se na zemi vážněji projeví pomalejší britský růst a slabá libra.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.06.2016 10:15 EU, Británie a jejich vězňovo dilema

Včera započatý summit EU, kterého měl šanci se účastnit britský premiér Cameron, naznačil, že rozvod Velké Británie nebude zrovna procházkou růžovým sadem. Brusel rozhodně nezaujal vůči Londýnu smířlivý postoj, o čemž svědčí i návrh prezidenta Evropské komise Junkera, aby angličtina přestala být jednacím jazykem Evropského parlamentu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

28.06.2016 17:22 Akciové trhy mažou část předchozích ztrát

Západoevropské akciové indexy dnes letí vzhůru přibližně o 3 % a mažou tak část ztrát z posledních dvou seancí způsobených šokujícím výsledkem britského referenda. Dnešní zotavení se nejvíce týká finančních titulů, více než 2% zisky si ale připisují i všechny ostatní sektory. Nákupní apetit dnes mají investoři i v zámoří, když hlavní americké akciové indexy rostou o více než procento. Pomáhá tomu i lehce lepší revize růstu tamní ekonomiky. Vedle bankovních akcií je dnes v USA největší zájem o finanční tituly. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (156)
 
Aktivní. (154)
 
Žádnou. (767)
 Celkem hlasovalo 1077 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Radovan Novotný | 24.06.2016 00:00 Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole? Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 24.06.2016 09:35 Britové volí Brexit. Co můžeme čekat?

Navzdory předběžným výsledkům a očekáváním finančních trhů se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Jak rozhodnutí dopadne na finanční trhy? Přinášíme přehled prvních odhadů analytiků. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 22.06.2016 00:00 Jsou předplacené poplatky nové IŽP?

Investiční životní pojištění (IŽP) je provizní terno. Finanční zprostředkovatelé za jeho prodej inkasují nejvyšší provize ze všech srovnatelných produktů. Jeho éra ale pomalu končí. Zneužívání IŽP k vysávání klientských účtů nepoctivými zprostředkovateli je čím dál obtížnější. Nyní se objevuje nový fenomén – předplácení poplatků investic na desítky let. Celá zpráva »

Komentářů: 31 / 31 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 21.06.2016 00:00 Chystá se červená karta pro WSM?

Společnost World Systems Market (WSM) prodává automatizované obchodní systémy (roboty) k obchodování na forexu a s komoditami. To vše bez řádné licence. ČNB před nimi několikrát varovala. A nyní nejspíš WSM dostane červenou kartu. Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »