Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past?

Autor: Radovan Novotný | 20.04.2009 00:00 | Kategorie: Investice | 2 komentáře
Tagy: kvantitativní uvolňování
Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past?

Některé centrální banky začínají používat kvantitativní uvolňování a za nově emitované peníze nakupují státní dluhopisy. Co to vlastně kvantitativní uvolňování je? Jaké jsou skryté dopady takových netradičních měnových nástrojů? Jaké jsou zkušenosti s kvantitativním uvolňováním?

Aby z husy byla dobrá pečínka, je nutné husu donutit k tomu, aby přijímala více kalorií. Tak lidé za tímto účelem začali používat krmení husy šiškami z brambor a šrotu, které jsou vykrmované huse s donucením vtlačovány do krku. Husa se tak zakrmuje a přibývá na hmotnosti, ať se jí to líbí nebo ne.

Jak takové krmení husy z donucení souvisí s penězi? Možná tím, že nastávají situace, kdy peněžní systém zamrzne, a centrální banka se může snažit sebevíc, peníze do ekonomiky tradičními metodami nedostává.

I když se v situaci takového zamrznutí úrokové sazby centrální banky blíží k nule, peníze prostřednictvím úvěrů do ekonomiky neproudí. Jedná se o situaci tzv. pasti likvidity, při které ekonomika peníze vysílané do ekonomiky centrální bankou nedokáže nevstřebat.

Měnová politika centrální banky bývá přirovnávána k řízení auta, ve kterém rychlost řidič reguluje použitím brzdy a plynu. V takové analogii je brzdou centrální banky zvyšování úrokových sazeb, plynem pak jejich snižování. Přidá-li se například plyn, sníží se sazby, úvěry jsou levnější a peníze tečou do ekonomiky.

Vznikne-li past likvidity, tento princip přestává platit. Centrální banka může snížit úrokové sazby k nule, ale peníze se do oběhu nedostávají (nemultiplikují se, úvěry se neposkytují).

Tradiční nástroje měnové politiky přestávají fungovat, centrální banka tak ztrácí možnost ovlivňovat dění.

Příčiny pasti likvidity

Příčiny na straně poptávky po úvěrech. V ekonomice nastávají chvíle, kdy si lidé nemohou nebo nechtějí půjčovat. Mohou být třeba už natolik zadluženi, že už jim žádná banka nepůjčí, nebo se obávají budoucnosti a ze strachu se zadlužovat nechtějí. Mezi lidmi může také převládnout sentiment rozhodnutí splácet své dluhy, třeba i na úkor omezení své spotřeby či uskrovňováním se.

Příčiny na straně nabídky úvěrů. V zájmu obchodních bank je půjčovat peníze a poskytovat úvěry, ale v nejistých dobách poskytují peníze jen na velmi jisté a dobře zajištěné projekty. I když je centrální banka ochotna poskytnout bankám obrovské množství likvidity (nových peněz), banky je nedostanou do oběhu nebo si je ponechávají v rezervách. Skutečné úrokové sazby úvěrů poskytovaných v těžkých dobách pak zvyšují rizika, jako je platební neschopnost nebo možný propad hodnoty zástav (kolaterálu).

Díky těmto vlivům může expanzivní měnová politika centrální banky narazit na past likvidity, situaci, kde se nové peníze do oběhu nedostávají. V reálné ekonomice se pak nedostává peněz, rychlost peněžního oběhu klesá a peněžní oběh je narušen. Takové narušení může být způsobeno i tím, že existuje příliš mnoho dlužníků, kteří nejsou schopni své dluhy splácet. Ekonomika není schopna realizovat svůj potenciál a nastává deflační recese, tedy ekonomický propad doprovázení tendencí k poklesu cen.

Snaha centrální banky o cílování inflace či boj s deflací, naráží. Situaci lze možná přirovnat k vykrmování případu husy, která nechce žrát a přibývat na váze, zmíněnému v úvodu. Podobně jako hospodyně v takovém případě přistupuje k nucenému krmení husy šiškami, mohou centrální banky přistupovat k nástrojům netradiční měnové politiky, tzv. kvantitativnímu uvolňování.

Kvantitativní uvolňování

V situaci, kdy tradiční měnové nástroje nefungují, měnová politika centrálních bank hledá experimenty a inovace, které by mohly pomoci rozhýbání zamrzlého úvěrového trhu. Netradiční expanzivní měnová politika může být realizována různými způsoby:

  • zmírněním podmínek, za kterých centrální banka půjčuje bankám,
  • rozšíření skupin aktiv, které je centrální banka ochotná nakupovat,
  • změkčení úvěrů poskytnutých bankovnímu sektoru, krytých firemními dluhopisy, směnkami, atp.,
  • rozšíření subjektů, se kterými centrální banka obchoduje,
  • nákup zahraničních aktiv, vytvářející novou likviditu a mající dopad na oslabení měny,
  • podřízení měnové politiky vládě, jako je centrální bankou financovaná fiskální expanze (nákupy státních dluhopisů na primárním trhu).

Jedním druhem takového experimentování je kvantitativní uvolňování, tedy rozšiřování měnové báze, populárně řečeno „tištění“ dalších peněz a vytváření nových peněz „z ničeho“. V době existence elektronických peněz nemusí být peníze „tištěny“, může jít například o připsání dalších peněz centrální bankou na účet banky obchodní. Dodávání likvidity bankám se projeví růstem na straně aktiv v rozvaze centrální banky, který je kryt růstem rezerv komerčních bank.

Kvantitativní uvolňování probíhá tak, že nejprve centrální banka vytvoří nové peníze z ničeho („vytiskne je“), což se v její rozvaze projeví na straně aktiv. Navazujícím krokem kvantitativního uvolňování je odkup dluhopisů nebo jiných cenných papírů centrální bankou (v rozvaze vyjádřeno na straně pasiv). Centrální banka tak získává dluhopis a druhá strana nově „vytištěné“ peníze. Jsou-li centrální bankou přímo nakupovány státní dluhopisy a stát použije takto získané peníze ke krytí schodků svého rozpočtu, dochází k monetizaci dluhu. Státní dluh je pak placen nově vytištěnými penězi.

Monetární transfery jsou politikou vrtulníkového efektu (helicopter drop of money), tedy použití vrtulníku, kterým centrální banka do ekonomiky shazuje nově vytištěné bankovky. V souvislosti s netradiční měnovou politikou americké centrální banky bývá její šéf označován za „helikoptérového Bena“.

Skryté financování státních výdajů emisí peněz narušuje pojetí mandátu centrální banky v tržní ekonomice, tak jak je v učebnicích dvacátého století popisován. Zastánci praktik netradičních měnových nástrojů budou pravděpodobně argumentovat nutností boje s deflací či hospodářskou krizí a nutností plnit závazky politiky cílování inflace.

Odpůrci mohou naopak tvrdit, že se jedná o pokřivující zásah státu (resp. centrální banky, která k tomu dostala od státu zmocnění) do ekonomiky, který znemožní dosáhnout ekonomické rovnováhy a vytvořit podmínky pro zajištění dlouhodobě udržitelného vývoje.

Závěr

Na první pohled se může zdát, že sníží-li rapidně centrální banka úroky, pak bude v ekonomice k dispozici hodně peněz a nastane inflace, tedy růst cen. Pokud dojde k tzv. pasti likvidity, nemusí být centrální banka schopna dostat do oběhu takové množství peněz, jaké by si představovala.

Inflace pak přechází v deflaci, ekonomika prochází bolestivým procesem restrukturalizace, při kterém se uvolňují zdroje, použitelné pro nové projekty, vytvářející novou přidanou hodnotu a zahajující nový hospodářský cyklus. Bolestivé projevy takových dob může zmírňovat, tlumit nebo zásadně ovlivňovat fiskální politika státu a měnová politika centrálních bank.

S měnovou politikou v takových podmínkách existují malé zkušenosti, reálnou zkušenost má japonská měnová politika. Tato politika byla v Japonsku uplatňována po prasknutí akciových a realitních bublin v 80. letech minulého století. Výsledkem tohoto přístupu nebylo vyčištění trhů a příprava na nový hospodářský cyklus, ale „ztracená dekáda“, pro kterou bylo typické kvantitativní uvolňování a vykupování vládních dluhopisů centrální bankou (monetizace dluhu).

V Japonsku se příčiny problémů neřešily a sledovalo se úsilí ekonomice pomoci stimuly ze státního rozpočtu. Výrazným rysem této politiky byla ekonomická stagnace a růst japonského státního dluhu do závratných rozměrů.

Možná součástí celé diskuse je otázka, zda experimenty centrálních bank s expanzivní měnovou politikou, řízením hospodářského cyklu a cílováním inflace skutečně reálně přinášejí žádoucí výsledky. Může být také vyslovena hypotéza, zda nestojí na špatných premisách a zda nejsou zdrojem hromadění dalších a dalších problémů.

Je skutečně měnová politika tak mocná, že dokáže dlouhodobě udržet při životě nespočet nehospodárných a někdy i nesmyslných projektů?

Anketa

Kdo má hlavní podíl na vzniku bublin?

Centrální banky. (149)
 
Vlády. (47)
 
Spekulanti. (71)
 
Banky. (28)
 
Já. (19)
 
Někdo jiný. (9)
 Celkem hlasovalo 323 čtenářů

Kvantitativní uvolňování: Lék, nebo past? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 2 komentáře)

Chyba Štěpán | 04.11.2010 14:45
přece lék od | 20.04.2009 08:36

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-1

Články z Investice

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 06.01.2017 00:00 Rok 2017: Zpomalení růstu a zahájení Brexitu

Výhled pro rok 2017 je poměrně optimistický. Přesto se nejspíš dočkáme zpomalení ekonomického růstu. A nemalým rizikem je i nastupující americký prezident Donald Trum a aktivace článku 50. a zahájení vyjednávání vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Kam letos investovat? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Matouš Maier | 04.01.2017 00:00 Binární opce: Jaké jsou a jaká nesou rizika

Binární opce se v poslední době staly doslova fenoménem, který láká i nezkušené investory na až neuvěřitelné výdělky. Vše vypadá velmi jednoduše. Obchodník „sází“ na růst nebo pokles ceny komodit, akcií nebo měnových párů. Pokud je jeho odhad správný, získá zpět svůj vklad plus výdělek, který se průměrně pohybuje okolo 80 % z investované částky. Velmi jednoduché, že? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 06.01.2017 13:38

Jan Traxler | 02.01.2017 00:00 Co přinese rok 2017 na finančních trzích?

Když přemýšlím o investičních strategiích pro rok 2017, napadá mě mnoho otazníků. Podívejme se společně na témata, o kterých se pravděpodobně bude příští rok hodně diskutovat. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 28.12.2016 00:00 Akciové fondy: Rusko v očekávání nástupu Donalda Trumpa

Spojené státy rozšířily sankce proti Rusku. V Bílém domě se ale od ledna zabydlí nově zvolený americký prezident. Dosavadní kroky Donalda Trumpa naznačují, že by mohl přijít zlom v americko-ruských vztazích. Ve změnu věří i investoři. Největší zisky si připsaly ruské podílové fondy. Zlaté doly pokračují v poklesu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Investice

17.01.2017 10:19 Trh se probudil. Akcie amerických firem padají

Donald Trump ještě neusedl do křesla amerického prezidenta a už začínají padat akcie firem, kterým je Trump nakloněn. Letošní rok na akciovém trhu nezačal dobře zejména pro těžařské a farmaceutické společnosti. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.01.2017 17:20 ECB pod rostoucím politickým tlakem

V tomto týdnu nás čeká první letošní zasedání ECB. Pouhých šest měsíců po prodloužení politiky QE (do konce roku 2017) nelze čekat v nastavení měnové politiky žádnou revoluci. Mario Draghi ale i tak bude pod tlakem nepříjemných dotazů – měnová politika ECB a euro totiž začíná být vedle migrace jedním z velkých témat nabitého evropského volebního roku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.01.2017 11:54 K dobrému dôchodku je potrebná zodpovednosť a iniciatíva

Píšeme na Investujeme.sk: Slováci ešte nie sú od mladosti zvyknutí sporiť na dôchodok, no zároveň sa radíme ku krajinám, ktoré výrazne rýchlo starnú. Kombinácia týchto dvoch parametrov neveští príliš ružovú budúcnosť. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.01.2017 10:15 Agentura Moody´s se s USA dohodla na urovnání ve výši 22 miliard korun

Americká ratingová agentura Moody´s Investors Services udělovala před globální finanční krizí nereálné ratingy. V rámci dohody o urovnání zaplatí Spojeným státům téměř 864 milionů dolarů (22 miliard korun) a navíc bude muset provést řadu reforem. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

13.01.2017 17:04 BIG EXPERT: Na české trhy se díky kurzovému závazku tlačí spekulativní kapitál

V posledních dnech se na domácím trhu soustředila pozornost obchodníků především na situaci kolem intervencí České národní banky. Závazek udržet kurz nad 27 Kč za jedno euro začíná nabývat nebývalých rozměrů. V současnosti některé zdroje odhadují, že v posledních dnech musí ČNB nakupovat od zahraničních spekulantů kolem 1–2 mld. eur denně. Takový příliv korun do trhu samozřejmě může znamenat, že určitá část bude směřovat i do dividendových titulů na pražské burze.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (66)
 
Stejný jako 2016. (5)
 
Horší než 2016. (530)
 Celkem hlasovalo 601 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 06.01.2017 00:00 Rok 2017: Zpomalení růstu a zahájení Brexitu

Výhled pro rok 2017 je poměrně optimistický. Přesto se nejspíš dočkáme zpomalení ekonomického růstu. A nemalým rizikem je i nastupující americký prezident Donald Trum a aktivace článku 50. a zahájení vyjednávání vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Kam letos investovat? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Matouš Maier | 04.01.2017 00:00 Binární opce: Jaké jsou a jaká nesou rizika

Binární opce se v poslední době staly doslova fenoménem, který láká i nezkušené investory na až neuvěřitelné výdělky. Vše vypadá velmi jednoduše. Obchodník „sází“ na růst nebo pokles ceny komodit, akcií nebo měnových párů. Pokud je jeho odhad správný, získá zpět svůj vklad plus výdělek, který se průměrně pohybuje okolo 80 % z investované částky. Velmi jednoduché, že? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Jan Traxler | 02.01.2017 00:00 Co přinese rok 2017 na finančních trzích?

Když přemýšlím o investičních strategiích pro rok 2017, napadá mě mnoho otazníků. Podívejme se společně na témata, o kterých se pravděpodobně bude příští rok hodně diskutovat. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »