Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


Krutá pravda o státním rozpočtu

Krutá pravda o státním rozpočtu

Z důvodů, které neznám a myslím, že je nezná nikdo, jsou vlády v posledních letech podezřívány z toho, že šetří a snižují výdaje státu. Z jakési masochistické pohnutky tuto pověst šíří i členové kabinetů, kteří se každoročně před zraky veřejnosti hroutí z nutnosti škrtů ve svých výdajích.

Přitom opravdu vynaložené výdaje rozpočtů se prakticky nesnižují, zůstávají již několik let stabilní. Namátkou. V roce 2007 to bylo 1,092 bilionu korun, pak 1,083 bilionu korun (snížení o devět miliard korun), rok 2009 nás stál 1,167 bilionu korun (+84), rok 2010 znamenal výdaje ve výši 1,157 bilionu korun (meziroční pokles o deset miliard) a konečně rok 2011 přinesl utracení 1,156 bilionu (pokles o jednu miliardu). Letos ale pracujeme s vizí 1,191 bilionu korun (+35). Na rok následující si vláda naplánovala utratit 1,181 bilionu korun, což by znamenalo naopak meziroční deset miliard. Ovšem to není ani jedno procento z celku. Výdaje rozpočtu jsou letos a budou i za rok stále téměř o deset procent vyšší než před začátkem krize.

Možná mi na to řeknete, jaký má smysl poměřovat absolutní sumy, když je třeba zohlednit inflaci? Ve skutečnosti zase v těch letech, o nichž mluvíme, tak podstatná nebyla. Ale především a za druhé, výdaje státu se musí řídit jeho příjmy a nikoliv drahotou. A navíc si stát (to za třetí) v mnoha ohledech inflaci zaviní sám – pokud je ochoten platit předražené stavby, pak jeho náklady samozřejmě rostou a přitom užitek (pokud vůbec nějaký byl a je) klesá.

Zajímavé je podívat se na to, jak vlády opravdu šetřit hodlaly a jak šetřit musely – tedy na rozpor mezi plánem výdajů a skutečností. To je velmi poučné. Ve všech letech, o kterých byla řeč, si kabinety naplánovaly výrazně vyšší výdaje, které však z prostého důvodu nemohly uskutečnit. Příjmy státu neplnily očekávání, takže kdyby se utrácelo tak, jak bylo naplánováno a schváleno ve státním rozpočtu, schodek by byl astronomický. Tedy přesněji ještě více astronomický, než jaký byl ve skutečnosti. Pro příklad. V roce 2011 si vláda prosadila v parlamentu právo utratit 1,190 bilionu korun, což si následně ještě zvýšila na 1,210 bilionu. Ale protože ministr financí nedokázal vyždímat z poněkud chřadnoucí a unavené země dost peněz, výdaje bylo nutné utnout na 1,156 bilionu korun.

Bylo by zajímavé zavzpomínat, kdy se v České republice začalo hovořit o nutnosti změnit strukturu státního rozpočtu a snížit vliv mandatorních či quasi mandatorních výdajů na celkové vládní finance. Určitě se o tom mluvilo během vlád Václava Klause, kdy tyto nutné výdaje tvořily cca 70 procent z celku (například 67,7 procenta v roce 1995), ale pravděpodobně o tom diskutovali již pánové Štrougal a Adamec. Nicméně v prvních letech našeho století dosáhl podíl výdajů plynoucích ze zákonů, z uzavřených smluv a z dluhové povinnosti na celkových výdajích asi 73 až 75 procent, v posledních letech dokonce 80 procent. Kdybychom poměřily tyto výdaje se skutečnými příjmy vlády, budeme zděšeni ještě daleko více. Mluvíme totiž o 85 a více procentech.

Zatímco dvacet let diskutujeme o naprosté nezbytnosti a životní nutnosti zreformovat vnitřní strukturu rozpočtu, ve skutečnosti se za tuto dobu situace diametrálně zhoršila. Klasik by řekl, že jsme hned po startu nechali vlivem silného protivětru Stuttgart daleko před sebou a po sedmihodinovém letu na Brusel jsme přistáli nedaleko Varšavy. A jelikož s tím málem, které je k dispozici, hospodaří stát poněkud rozevlátě, skutečné snížení výdajů v jejich absolutní výši je prakticky nemožné.

Každoroční souboj opozice s vládní koalicí o „strukturu rozpočtu“ je ve skutečnosti pouze diskusí o výši schodku. V rozpočtové pasti, do které se propadáme stále hlouběji, by pomohlo opravdu razantní snížení vlastních nákladů vlády, kterému by ale musela předcházet významná redukce toho, čím se stát zabývá a co všechno řeší. Musela by přijít jednoznačná penzijní reforma, která by během maximálně tří desetiletí zbavila stát nemalé části (ale opravdu nemalé, spíše bychom měli říci dosti velké části) povinností vůči důchodcům. Muselo by být vykonáno mnoho věcí, z nichž každá jedna je nad síly naší společnosti. Jelikož však vlády raději doufají ve vyšší výdaje a v to, že se rozpočtová past sama rozevře, dávají najevo nulovou ochotu k opravdovým reformám.

Krutá pravda o rozpočtu zní, že ve skutečnosti ho nelze reformovat, protože ve společnosti i v politické reprezentaci chybí odhodlání to učinit.

Anketa

Zkrachuje Česká republika?

Ano. (389)
 
Ne. (539)
 
Nechám se překvapit. (206)
 Celkem hlasovalo 1134 čtenářů

Krutá pravda o státním rozpočtu >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 3 komentáře)

nic nového Viktor Dlouhý | 17.12.2012 09:46
Selský rozum lLajos | 11.12.2012 20:20
Mandatorní výdaje Miloslav Šimek | 10.12.2012 07:32

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

hypoindex-300-300-1

Články z Investice

Monika Hrušová | 26.08.2016 00:00 Němci se připravují na krizi, a co vy?

Německá vláda vyzvala občany, aby se zabezpečili pro případ krize či války. Podle nové koncepce civilní obrany by se lidé měli zásobit jídlem, vodou, ale i palivem a dalšími praktickými věcmi. V případě konfliktu budou muset civilisté také pomáhat armádě na vnějších hranicích NATO.  Víte, co byste měli doma mít v případě napadení státu nebo jiné katastrofy? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 24.08.2016 00:00 Měna: Zlato, stříbro, nebo raději papír?

Zlatý standard vytlačil standard stříbrných měn, aby byl nakonec vytlačen standardem měny nekryté (fiat). Peníze nemusí mít žádnou vnitřní hodnotu a potvrzuje to i kupní síla virtuálních bitcoinů. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 24.08.2016 08:21

Petr Zámečník | 23.08.2016 00:00 Oxytree aneb Pochybná investice pod rouškou ekologie

Ekologie je silným tématem zejména v Evropské unii. Využívají toho i pochybné společnosti nabízející podezřelé investiční příležitosti. Jednou z nich je Oxytree. Co slibuje a proč to nemůže fungovat? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 23.08.2016 10:42

Jan Traxler | 22.08.2016 00:00 Akcie v USA jsou fundamentálně drahé

Poslední dva roky tržby amerických firem v průměru stagnují a zisky v průměru poklesly. Přesto ceny akcií v USA trhají nové rekordy. Akcie v USA jsou tak z fundamentálního pohledu dražší a dražší. Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 22.08.2016 13:45

Radovan Novotný | 18.08.2016 00:00 Příprava na deflaci: Co udělat s penězi, kam investovat?

Se svými úvahami o tom, jak bychom měli investovat, když nastoupí deflace, se v knize „Deflace utajené nebezpečí“, svěřil německý publicista Günter Hannich. Je nutné začít se připravovat již před samotnou deflací, v průběhu deflace se pak chovat s ohledem na možný budoucí vývoj a v okamžiku propadu cen investičních aktiv zaujmout správné investiční pozice. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 18.08.2016 00:56Další články »

Krátké zprávy z Investice

26.08.2016 16:48 Warrenu Buffettovi hrozí, že přijde o stovky milionů dolarů

Společnost Berkshire Hathaway investora Warrena Buffetta může přijít o výhodnou investici, z níž jí plyne každoročně 255 milionů dolarů. Chemický konglomerát Dow Chemical chce své prioritní akcie vyměnit za běžné akcie s nižším výnosem. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

26.08.2016 15:43 BIG EXPERT: Nepřesvědčivá výkonnost českých akcií

Zatímco americké akcie měřeno indexem S&P 500 v srpnu znovu posunuly své historické maximum a dařilo se také západoevropským trhům v čele s německými jmény, pražské burze se nedařilo. Od hladiny 900 bodů se index PX odrazil a sesunul zpět k úrovním okolo 850.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

26.08.2016 13:08 Trhy 2 mesiace po brexite - katastrofa sa nekoná

Píšeme na Investujeme.sk: Kto si odnesie negatívne dôsledky brexitu najviac? Ktoré odvetvia naopak môžu z neho ťažiť? Ako by mali s informáciou narábať bežní investori v podielových fondoch? O otázkach súvisiacich s britským referendom a jeho dopadom na trhu sa rozprávame s portfólio manažérom spoločnosti Fidelity International Eugenom Philalithisom. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

25.08.2016 17:27 Důsledky Brexitu dopadly už i na Německo

Poprvé od prosince 2014 se nečekaně zhoršil index nálady v podnikatelském sektoru Německa. To vš v důsledku rozhodnutí Velké Británie o odchodu z Evropské unie. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

25.08.2016 16:28 ČNB se připravuje na další evropskou finanční krizi

Česká národní banka se připojuje k celoevropským bankovním pravidlům na krytí systémových rizik, které mají zabránit další evropské finanční krizi. Tyto pravidla mají zabránit bankám poskytovat rizikové úvěry a neuváženě neriskovat. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (221)
 
Aktivní. (232)
 
Žádnou. (1128)
 Celkem hlasovalo 1581 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Radovan Novotný | 09.08.2016 00:00 Základy investování: Tvůrce trhu, bid, ask a spread

Hloubka trhu se v průběhu obchodní seance mění, ask a bid určuje spread – rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou. Tvůrci trhu kotují ceny a tím vytváří trh. Spread, neboli cenové rozpětí, souvisí s likviditou a často také s vysokofrekvenčním obchodováním. O příležitosti k arbitráži nebojují už ani tak mozky investorů či spekulantů, jako souboj algoritmů. Říkáte si, že to o čem zde mluvíme je vás španělskou vesnicí? Pojďme se na to podívat krok po kroku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 18.08.2016 00:00 Příprava na deflaci: Co udělat s penězi, kam investovat?

Se svými úvahami o tom, jak bychom měli investovat, když nastoupí deflace, se v knize „Deflace utajené nebezpečí“, svěřil německý publicista Günter Hannich. Je nutné začít se připravovat již před samotnou deflací, v průběhu deflace se pak chovat s ohledem na možný budoucí vývoj a v okamžiku propadu cen investičních aktiv zaujmout správné investiční pozice. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 16.08.2016 00:00 Nízké úroky ženou lidi do spárů podvodníků

Podvodných společností nabízejících zaručený vysoký výnos již v Česku bylo nespočet. A nyní se jim opět daří. Důvod? Nízké úrokové sazby. Lidé jsou ochotni skočit na nesplnitelné sliby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »