Budeme rádi, když se ropa v průběhu roku vrátí mezi 30–40 USD za barel a i v takovém případě se bude inflace v průměru pohybovat pod 0,5 %. Navíc cenové tlaky mohou zeslábnout ještě více, pokud Čína nechá dál výrazněji oslabit jüan.
Je sice pravda, že jak levnější benzín, tak levnější čínské zboží ve finále evropským spotřebitelům prospívají. Zvlášť v situaci, kdy se pěkně vylepšuje nálada na pracovních trzích v eurozóně. ECB se však může bát, že nečinným přihlížením riskuje ztrátu své kredibility – již tři roky se pohybuje inflace hluboko pod cílem ECB a teď to vypadá, že tam zůstane ještě další rok a půl. Navíc čínská krize může sama o sobě časem nahlodat dnes dobře vyhlížející nálady evropských podniků a domácností. Současně od prosince dál viditelně poklesla dlouhodobá inflační očekávání, která jsou jakýmsi barometrem důvěry v ECB, a president Draghi je na jejich pohyb dosti citlivý…
Co tedy dnes od ECB čekat? Poslední zasedání ukázalo, že uvnitř bankovní rady panují hlubší rozpory a odhlasovat dnes další uvolnění měnových kohoutů nebude vůbec jednoduché… i kdyby si to hlavní ekonom ECB Peter Praet přál sebevíce. Poslední vývoj nicméně hraje holubicím do karet a čekáme, že Mario Draghi naznačí možnost dalšího mírného uvolnění měnových podmínek v tomto roce. To by neměla být dobrá zpráva pro euro, zatímco těžit z toho opět mohou krátkodobé eurové dluhopisy.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
