Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 11. srpna 2016 schválila letošní třetí Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Domácí inflace se počínaje třetím čtvrtletím letošního roku začne zvyšovat vlivem rostoucí domácí aktivity a mezd při slábnoucím protiinflačním působení dovozních cen. Na horizontu měnové politiky, tedy v období za rok až rok a půl, inflace mírně přesáhne dvouprocentní cíl a poté se k němu bude shora navracet. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle nové prognózy dojde v polovině příštího roku. Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude od celkové inflace odchylovat jen nevýrazně. I v případě měnověpolitické inflace tedy dojde na horizontu měnové politiky k mírnému překročení cíle.
Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku znatelně zpomalil a podle prognózy v dalším průběhu roku dále zvolní. Vlivem propadu vládních investic spolufinancovaných z fondů Evropské unie totiž v letošním roce poklesne tvorba hrubého kapitálu. Ekonomiku naopak podporují nadále uvolněné měnové podmínky, nízké ceny komodit i rostoucí zahraniční poptávka. Po odeznění propadu vládních investic a v podmínkách nadále robustní spotřeby domácností ekonomický růst v příštím roce zrychlí na tři procenta a stejným tempem ekonomika poroste i v roce 2018. Rostoucí ekonomická aktivita se bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti, i když jeho tempo bude zpomalovat. To povede k dalšímu, byť již jen lehkému, poklesu míry nezaměstnanosti. Mzdy v podnikatelské i nepodnikatelské sféře dále zrychlí svůj růst.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Po opuštění kurzového závazku je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. K hlavním nejistotám prognózy patří dopady výsledků referenda ve Spojeném království na zahraniční poptávku, vliv domácího volebního cyklu na zvyšování výdajů a hloubka propadu vládních investic v letošním roce. Poněkud se přitom zmírnila nejistota ohledně vlivu dlouhodobě nízké inflace na ukotvenost inflačních očekávání. Česká národní banka je však v této souvislosti i nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd.
REKLAMA
Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017.
