Pokud se nízký objem devizových intervencí potvrdí, byla by to z pohledu ČNB dobrá zpráva: znamenala by, že centrální banka v březnu neměla příliš práce s tím, aby zabránila posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro, respektive že v daném měsíci možná nemusela v tomto ohledu na devizovém trhu zasahovat vůbec.
Oficiální údaj o objemu devizových intervencí za letošní březen bude ale zveřejněn až počátkem května. Zítra, tedy ve čtvrtek 7. dubna, ČNB zveřejní objem devizových intervencí za letošní únor a zde čekám, že oficiální údaj potvrdí aktivitu ČNB na devizovém trhu: můj odhad objemu devizových intervencí za letošní únor činí 2,1 miliardy euro poté, co v lednu intervence dosáhly objemu 2,15 miliardy euro.
Údaje o vývoji pohledávek vůči zahraničí naznačují, že si v březnu ČNB zřejmě oddechla a po poměrně hektickém startu do letošního roku nemusela intervenovat na devizovém trhu, neboť koruna neměla tendenci testovat klíčovou úroveň 27 za euro. Osobně si ale myslím, že vzhledem k nastavení měnové politiky v eurozóně je nutno počítat s tím, že se ČNB bude muset na devizový trh v průběhu letošního roku vracet. ECB v březnu snížila svou refinanční sazbu na nulu, depozitní sazbu pak dále srazila do záporného teritoria, na úroveň –0,40 %, a přijala další opatření, jež do finančního systému eurozóny budou pumpovat likviditu. S tím, jak banky z eurozóny budou chtít tento přebytek eur ve svém držení někde smysluplně investovat, se může opětovně vracet tendence k tomu, aby koruna testovala úroveň 27 za euro a ČNB musela devizovými intervencemi bránit svůj závazek. ČNB nechce pustit korunu pod úroveň 27 za euro a soudě dle jejich nedávných vyjádření bude tento kurzový závazek praktikován zhruba až do poloviny roku 2017. Osobně předpokládám, že tento kurzový závazek bude ČNB nakonec praktikovat až do konce roku 2017.
Možné je, že na uvažování trhu má vliv také znovunastolení debaty o možnosti zavedení záporných úrokových sazeb: bankovní rada ČNB se k tomu tématu po dlouhé době vrátila letos v únoru a otázka záporných úroků byla diskutována i na zasedání bankovní rady koncem března. Řada členů bankovní rady je zatím k záporným úrokovým sazbám skeptická, nicméně to, zda tento nástroj bude nakonec využit či nikoliv, bude záviset právě především na tom, jak se bude vyvíjet rozdíl mezi úrokovými sazbami na korunové peněžním trhu a na trhu v eurozóně, a jakým tlakům bude na devizovém trhu v tomto kontextu čelit ČNB v souvislosti se závazkem držet korunu nad úrovní 27 za euro.
Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments CEE
REKLAMA
