Před týdnem jsem publikoval článek s obecným přehledem zemí N-11, novou magickou formulkou investorů. Prvním konkrétním trhem, na který se blíže podíváme, bude Jižní Korea.
Jižní Korea (resp. Korejská republika) se z celé jedenáctky jeví jako nejrozvinutější. Těží z výrazné proexportní politiky. Patří mezi největší světové výrobce dopravních prostředků, známé jsou u nás značky automobilek jako Kia, Hyundai či GM Daewoo. Málokdo už ale ví, že Korejci drží navíc světový primát ve stavbě lodí a loděnic.
Silně rozvinutý je dále elektronický a elektrotechnický průmysl, mezi největší světové výrobce spotřební elektroniky (od LCD monitorů až po mobilní telefony) patří korejské firmy Samsung, LG či Daewoo. Velký podíl na exportu mají také polovodiče. Poslední průmyslovou oblastí, ve které se Korea výrazně angažuje, je výroba umělých vláken, umělých hnojiv a jiná odvětví chemického průmyslu. Vedle průmyslu s podílem cca 38% se na HDP výrazně podílí služby s téměř 58%.
Korejská republika se sice řadí mezi rozvíjející se trhy, není však standardním beránkem, který by byl závislý na pumpování peněz od zahraničních investorů. Vždyť jde po Japonsku a Číně o třetí největší ekonomiku v Asii a v rámci zemí OECD jí podle HDP patří desátá příčka. Naopak se sama velmi angažuje na nejrůznějších trzích. Jen do samotné České republiky přiteklo od jihokorejských firem za uplynulé dva roky více než 42 miliard korun.
Důležitý faktor pro dlouhodobý expanzivní růst hospodářství je nízká míra inflace (2,2% za rok 2006) a také nízká nezaměstnanost – již několikátým rokem pod čtyřmi procenty. Naopak jako mírně problematické lze uvést rostoucí zadlužení domácností. Podle oficiálních údajů Korejské republiky bylo začátkem roku 2005 evidováno 3,6 milionu dlužníků, kteří se opožďují se splátkami o více jak tři měsíce. Což s ohledem na hypoteční krizi v USA vypadá dosti děsivě.
Při analýze dlouhodobého potenciálu určité země je vždy dobré sledovat také její populaci. Pod 38. rovnoběžkou žije na Korejském poloostrově něco málo přes padesát milionů obyvatel s průměrným ročním přírůstkem 0,44%. Jejich věková struktura však není pro dlouhodobý hospodářský boom zrovna ideální, viz. následující graf populační pyramidy z roku 2000.
 |
Silnější zastoupení lidí v produktivním věku je dnes pro korejskou ekonomiku pozitivní. S velkou pravděpodobností to však přinese značné hospodářské problémy v příštích desetiletích, jelikož výrazným způsobem klesá podíl mladších generací. Jak ukazuje simulace věkové struktury obyvatelstva v roce 2050. Korejská republika tak stojí před podobným problémem jako většina evropských zemí – klesající podíl pracujících na jednoho důchodce.
 |
Pokud jde o náboženské vyznání, k víře se hlásí 54% obyvatel. Z toho zhruba polovina ke křesťanství a polovina k buddhismu. V tomto případě však nejde o znepřátelené tábory, mezi kterými by docházelo k neustálým konfliktům (jak tomu je u většiny dalších zemí N-11). Za podstatné ještě považuji zmínit, že sami Korejci se označují za „konzervativce“ a mají v sobě zakořeněné tradiční pohledy – jako třeba že výše platu se odvíjí primárně od věku zaměstnance.
Podívejme se nyní na vývoj akcií. Index KOSPI si po roční pauze připsal v období od dubna do půlky července necelých 30%, aby se v uplynulých týdnech svezl na celosvětové korekci se ztrátou téměř 15%. Nyní se však podobně jako většina akciových trhů pomalu obrací na sever (i když možná jen dočasně, uvidíme, co přinese začátek září).
 |
Ačkoliv jde o poměrně etablovanou zemi, v uplynulém roce jsme přesto byli svědky korupce a finančních podvodů na nejvyšší úrovni. Šéf automobilky Hyundai byl nakonec odsouzen ke třem letům vězení za zpronevěru firemních financí. Tím utrpěla pověst nejen této jedné firmy, ale celého korejského trhu.
Za zmínku ještě stojí negativní dopad již několik let oslabujícího dolaru na korejské exportéry. Kdo přesto věří v dlouhodobý růst korejských akcií, tomu se nabízí hned několik možností, jak se na vývoji podílet. První volbou drobných investorů jsou podílové fondy. Zde lze doporučit několik renomovaných správců jako jsou Baring, Schroder, Fidelity, ale i dva u nás běžně dostupné fondy od HSBC a Franklin Templeton Investments.
Mijung Kang, portfolio manažerce z HSBC, se za téměř dva roky od otevření fondu podařilo dosáhnout více než desetiprocentní nadvýkonnosti oproti indexu MSCI Korean. Tým okolo Marka Mobiav tomto období naopak mírně zaostává za indexem. Nevýhodou fondu od HSBC však je minimální investice ve výši 5 000 USD, oproti 10 000 Kč u Franklin Templeton Investments. V ostatních parametrech jsou si oba fondy velmi blízké.
Kdo nevěří v úspěšnost portfolio manažerů, ten může využít alternativy v podobě ETF od iShares. Další možnosti nabízí emitenti open-end certifikátů na index KOSPI 200 Deutsche Bank, ABN Amro, Goldman Sachs, Hypovereinsbank, či Societe Generale.
Korejský trh patří z N-11 k nejméně rizikovým. O bezrizikovou investici ale v žádném případě nejde. Proto je na místě upozornit, že případná angažovanost investorů by rozhodně neměla tvořit více jak deset procent portfolia.
