CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Petr Gola

12. 10. 2016

4 komentáře

Maximální důchod v roce 2017? Závisí jen na odpracovaných letech

 


 

Základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu je průměrná hrubá mzda za odpracované roky, tzv. osobní vyměřovací základ. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se však bude osobní vyměřovací základ započítávat pouze do částky 112 928 Kč. Osobní vyměřovací základ nad tuto hranici se již při výpočtu starobního důchodu nehodnotí. Z tohoto důvodu je nepřímo stanovena maximální výše státního důchodu.

Praktický příklad

Paní Černá bude mít při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 osobní vyměřovací základ ve výši 135 000 Kč a získá dobu pojištění v rozsahu 44 let. Paní Králová bude mít při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 osobní vyměřovací základ ve výši 115 000 Kč a získá dobu pojištění v rozsahu 44 let. Přestože paní Černá měla v produktivním životě vyšší příjmy a platila tedy vyšší sociální pojištění, tak bude mít paní Černá stejně vysoký důchod jako paní Králová, a sice 27 997 Kč.

Strop pro platbu sociálního pojištění od roku 2008

Od roku 2008 se sociální pojištění za daný kalendářní rok platí pouze do maximálního vyměřovacího základu, tedy do stropu. Za celý kalendářní rok 2016 je strop 1 296 288 Kč, zaměstnanec může maximálně zaplatit na sociálním pojištění 84 259 Kč (6,5 % z 1 296 288 Kč) a zaměstnavatel za zaměstnance 324 072 Kč (25 % z 1 296 288 Kč). Do roku 2008 však nebyl strop pro platbu sociálního pojištění zaveden, proto mohou mít někteří žadatelé o starobní důchod osobní vyměřovací základ výrazně nad 112 928 Kč.

Maximální výpočtový základ je 38 555 Kč

Při výpočtu důchodu dochází k redukci osobního vyměřovacího základu. V roce 2017 se do částky 12 423 Kč započítává ze 100 %  a od 12 423 Kč do 112 928 Kč z 26 %. Maximální výpočtový základ (tzv. redukovaný osobní vyměřovací základ) může být v roce 2017 tedy 38 555 Kč.

Praktický výpočet

Pan Novák má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 140 000 Kč. Výpočtový základ má tedy 38 555 Kč, z první redukční hranice se počítá 12 423 Kč a z druhé redukční hranice se počítá 26 132 Kč ((112 928 Kč – 12 423) x 26 %). Výše státního důchodu tedy bude záviset pouze na získané době pojištění. Každý rok pojištění se totiž do procentní výměry důchodu započítává jako 1,5 % z výpočtového základu.

Např. při získání doby pojištění v rozsahu 43 let by činila procentní výměra důchodu pana Nováka 24 868 Kč (38 555 Kč x 64,5 %). Základní výměra důchodu je pro všechny penzisty stejná a v příštím roce bude činit 2 550 Kč, proto by měl pan Novák souhrnný měsíční důchod 27 418 Kč (2 550 Kč + 24 868 Kč).

V přiložené Tabulce 1 je vypočten měsíční důchod pana Nováka dle výpočtové formule důchodu v roce 2017 v závislosti na získané době pojištění, osobní vyměřovací základ by byl všech případech stejný ve výši 140 000 Kč. U výpočtového základu 38 555 Kč závisí maximální státní důchod na získané době pojištění.

Tabulka 1: Maximální výše důchodu v roce 2017

Výpočtový základ

Doba pojištění

Maximální státní důchod

38 555 Kč

35 let

22 792 Kč

38 555 Kč

36 let

23 370 Kč

38 555 Kč

37 let

23 949 Kč

38 555 Kč

38 let

24 527 Kč

38 555 Kč

39 let

25 105 Kč

38 555 Kč

40 let

25 683 Kč

38 555 Kč

41 let

26 262 Kč

38 555 Kč

42 let

26 840 Kč

38 555 Kč

43 let

27 418 Kč

38 555 Kč

44 let

27 997 Kč

38 555 Kč

45 let

28 575 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Loading

Vstoupit do diskuze 4 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Maximální roční příjmy pro výpočet důchodu

Od roku 2008 se sociální pojištění platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí a tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Nadstandardní příjmy před rokem 2008 tedy ovlivňují výši důchodu více než od roku 2008. Podívejte se na […]

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

12. 03. 2024

Platba paušální daně a výše invalidního důchodu

Živnostníci a podnikatelé plnící si své daňové povinnosti platbou měsíční paušální daně minimalizují své daňové starosti a povinnosti. Jaký vliv však má platba paušální daně na případný invalidní důchod prvního a druhého stupně, dřívější částečný invalidní důchod? Podívejme se na praktické výpočty.

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

21. 02. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Pavel Soviš

    7 září, 2017

    Starobní důchod je nespravedlivý. Proč člověk, který vydělával po, řádově 20 – 25 let 120000 – 150000 Kč měsíčně dostane stejně jako kdyby pracoval za 80000 Kč? A proč, když, se upravuje výše důchodu, se stávající pouze navýší o něco a neprepocte se zpětně z původního základu? Myslím tím, že, když člověk s takovým výdělkem odešel do důchodu dostane „pridano 500 Kč“, a nový nový důchodce začne s důchodem o 2500 až 4000 vyšším? Za spravedlivé, bych považoval důchod ve výši 50 – 60ti% průměrného výdělku za posledních 20 – 25 let.

    Odpovědět

  • Empetka

    22 září, 2017

    Výpočtová formule důchodu by se měla změnit / doplnit tak, aby došlo – při průměrné době dožití 18 roků v důchodě – alespoň k refundaci částky zaplaceného důchodového pojištění.
    Příklad pro důchod od roku 2018:
    platím 32 roků 28% z hrubé mzdy, pobírám 18 roků 28*32/18=50% OVZ.
    V Maďarsku a na Slovensku to tak je, jen v ČR je náhradový poměr pro OVZ poblíž maxima (kolem 120000) bídných 26%. Nález ÚS z roku 2010 není respektován!

    Odpovědět

  • Anonym

    14 dubna, 2018

    V Ceske republice jsem pracovala od 1982 -1988, pote jsem pracovala jen v zahranici. Budu mit narok na duchod (alikvotni castku) z Ceske republiky za tech par odpracovanych roku???, narozena jsem 1962 a mam 3 deti

    Odpovědět

  • Martin

    7 září, 2019

    Praktický příklad – pan Novák měl měsíční plat 140 000 Kč……wau…to je vlastně průměrný plat v ČR…skvělý příklad pro výpočet….

    Odpovědět