Z důvodu redukce při výpočtu důchodu se v Česku výše státního měsíčního důchodu u občanů s vyššími příjmy a nižšími příjmy příliš neliší. V Česku dle současné legislativy platí, že čím vyšší příjmy v produktivním životě, tím vyšší úlohu v důchodu budou hrát vlastní finanční prostředky. Rozdíly v měsíční výši důchodu jsou v Česku poměrně malé.
Jak se liší v Česku důchody?
V Česku pobírá 80 % důchodců měsíční důchod v rozmezí 8 200 Kč do 13 700 Kč. V Tabulce 1 je uveden medián důchodu v roce 2012. Polovina důchodců má starobní důchod nižší než 10 657 Kč a polovina důchodců má starobní důchod vyšší než 10 657 Kč. Rovněž máme uveden spodní kvantil a horní kvantil.
- Spodní kvantil měsíční důchodu nám udává výši měsíčního důchodu, na kterou nedosáhne 10 % občanů s nejnižším měsíčním starobním důchodem. Deset procent starobních důchodců v Česku nemá měsíční důchod ani 8 192 Kč.
- Horní kvantil měsíčního důchodu nám zase udává výši měsíčního starobního důchodu, na kterou nedosáhne 90 % starobních důchodců. Pouze deset procent starobních důchodců má v Česku měsíční důchod nad 13 667 Kč.
Tabulka 1: Medián důchodu v České republice
|
Rok |
Q10 |
Medián důchodu |
Q90 |
|
2012 |
8 192 Kč |
10 657 Kč |
13 667 Kč |
|
2010 |
7 783 Kč |
9 996 Kč |
12 801 Kč |
|
2008 |
7 521 Kč |
9 528 Kč |
12 057 Kč |
|
2006 |
6 360 Kč |
8 081 Kč |
10 265 Kč |
Zdroj: ČSSZ: Statistická ročenka 2012
Důchod 18 tisíc? Téměř nemožné
Měsíční důchod nad 18 tisíc Kč měsíčně pobírá v Česku pouze 12 tisíc důchodců. Důvodem je samozřejmě vysoká redukce při výpočtu důchodu. Na důchod nad 18 tisíc Kč dosáhnou OSVČ zcela výjimečně.
- Aby měl zaměstnanec měsíční důchod 18 tisíc Kč měsíčně, tak musí při získání doby pojištění v rozsahu 39 let mít průměrnou mzdu za všechny odpracované roky 78 tisíc Kč v současné hodnotě (dle legislativy roku 2014). Dvacetitisícový státní měsíční důchod je tak pro naprostou většinu občanů nedosažitelný.
- Výjimečné jsou v praxi již důchody nad 15 tisíc Kč, které jsou nedosažitelné pro 95 % občanů.
Redukce důchodu v praxi
Osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za odpracované roky v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají koeficientem zohledňujícím inflaci) se při výpočtu důchodu redukuje. Při výpočtu důchodu v roce 2014 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění v letech 1986 až 2013.
Ve třetí redukční hranici (od 30 093 Kč do 103 768 Kč) se započítává z 22 % a nad 103 768 Kč již jen z 3 % vyměřovacího základu. Naproti tomu v první redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává v plném rozsahu.
Co toto opatření znamená?
Při výpočtu důchodu je tedy zastoupen nejenom princip zásluhovosti, ale i princip solidarity (občanů s vyššími příjmy s občany s nižšími příjmy). Ve většině vyspělých zemí světa je při výpočtu důchodu zastoupen prvek solidarity a občané s vyššími příjmy mají relativně nižší důchod než občané s nižšími příjmy.
- Občan s průměrnou mzdou za odpracované roky ve výši 12 000 Kč (při 39 letech pojištění) má měsíční státní důchod 9 108 Kč měsíčně. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 48 000 Kč má měsíční státní důchod ve výši 14 164 Kč. Vše dle výpočtu důchodu dle legislativy roku 2014.
- Zatímco hrubá mzda za všechny odpracované roky v současné hodnotě je vyšší 4násobně, tak měsíční důchod je vyšší pouze 1,55krát. U vyšších příjmů by byl tento nepoměr ještě vyšší.
Více klesá životní úroveň odchodem do důchodu lidem s průměrnou a vyšší mzdou, proto je vhodné této situaci přizpůsobit rodinný finanční plán.
