Jak klesá životní úroveň odchodem do důchodu ve světě

U všech zemí si uvedeme hrubý náhradový poměr. Porovnáme tedy hrubou mzdu dosahovanou před odchodem do důchodu a důchod. Ideální je samozřejmě porovnat čisté příjmy, které občané obdrží na svůj bankovní účet, situace je však u jednotlivých občanů rozdílná, neboť při stejném příjmu se může lišit daňová povinnost, závisí na rozsahu uplatnění daňových slev a daňových odpočtů.

Výpočet náhradového poměru v Česku

Jak se liší příjem dosahovaný před odchodem do důchodu a státní důchod si vypočteme dle legislativy roku 2014 u občana, jehož osobní vyměřovací základ je na úrovni průměrné mzdy. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda občana v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou přepočítány koeficienty. Při výpočtu důchodu v roce 2014 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2013.

Praktický příklad

Pan Zelený má osobní vyměřovací základ ve výši 25 128 Kč (průměrná měsíční mzda za rok 2013). Pan Zelený získá dobu pojištění v rozsahu 45 let, od maturity byl na vojně (náhradní doba pojištění), jinak po celou dobu pracoval. Hrubá mzda pana Zeleného před odchodem do důchodu v současné hodnotě je tedy 25 128 Kč. Vypočtený důchod dle legislativy roku 2014 činí 12 453 Kč. Náhradový poměr tedy je 50 %. 

Tabulka 1: Výpočet důchodu u pana Zeleného (dle legislativy roku 2014)

Zdroj: vlastní výpočet autora

Jen v Austrálii je náhradový poměr vyšší než 50 %

V Tabulce 2 máme uvedeno několik vybraných vyspělých zemí světa, přičemž pouze v Austrálii dosahuje hrubý náhradový poměr (hrubý důchod versus hrubý příjem dosahovaný před odchodem do důchodu) více než 50 %. V ostatních zemích je o několik procentních bodů náhradový poměr nižší a v Hongkongu, Japonsku, USA a Singapuru nedosahuje hrubý náhradový poměr ani 40 %. Ve všech zemích je uveden hrubý náhradový poměr u průměrné hrubé mzdy, stejně jako při výpočtu v Česku.

Státní důchody ve světě klesají

Všechny vyspělé země světa se potýkají s rostoucím veřejným dluhem, nízkou porodností a prodlužující se střední délkou života. V důsledku demografických a ekonomických změn tak dochází k pozvolnému poklesu náhradového poměru při výpočtu státního důchodu.

V mimoevropských vyspělých zemí světa je náhradový poměr u průměrné mzdy nižší než v členských zemích EU. Průměrný náhradový poměr za všechny členské země OECD dosahuje 54 %, což je více než ve všech uvedených zemích v tabulce. Právě evropské země zvyšují náhradový poměr za členské země OECD.

Tabulka 2: Náhradový poměr vybraných zemí světa

Pramen: OECD, Pensions at a Glance 2013, Pensions at a Glance Asia/Pacific 2013