Vývoj bilance ČNB naznačuje, že ČNB neměla počátkem prosince důvod k zásahům na devizovém trhu. Koruna byla jednak i nadále pod vlivem reakce globálních finančních trhů na výsledek prezidentských voleb v USA a držela se několik haléřů nad úrovní 27 korun za euro. Proti posilování české měny působilo i blížící se zasedání centrální banky v USA: FED zasedá právě dnes (středa 14. prosince), očekává se, že zvýší své úrokové sazby, a že naznačí další zpřísňování své měnové politiky i pro rok 2017. Pod vlivem zpráv z USA jsou i další měny ve středoevropském regionu, konkrétně polský zlotý a maďarský forint, jež se v předvečer zasedání americké centrální banky drží na poměrně slabých úrovních.
Koruna v posledních dnech mírně posílila, čemuž pomohla především zpráva o vyšší než očekávané inflace v české ekonomice za letošní listopad. Růst inflace totiž vede ke spekulacím, že ČNB může uvolnit svůj kurzový závazek v nejbližším možném termínu, tedy již v průběhu druhého čtvrtletí 2017. Na druhou stranu: prodloužení programu nákupů ECB znamená, že měnové podmínky v eurozóně zůstanou hodně uvolněné po delší dobu, než co dosud předpokládala ČNB a tato skutečnost může mít dopad na uvažování tuzemských centrálních bankéřů o načasování konce kurzového závazku. Uvolněná měnová politika ECB totiž sama o sobě hovoří proti uspěchání konce kurzového závazku ČNB a pro vyčkání do podzimních měsíců roku 2017. Tento mix faktorů představuje pro ČNB určité dilema, karty jsou nicméně rozdány ve směru konce kurzového závazku v roce 2017: debaty se povedou jen o přesném načasování tohoto kroku v průběhu roku 2017.
Ať tak či onak: bilance ČNB hlásí, že pohledávky tuzemské centrální banky vůči zahraničí počátkem prosince klesly, z čehož se dá usuzovat, že ČNB na devizovém trhu neintervenovala. Toto zjištění není nijak překvapivé a i za letošní prosinec jako celek lze očekávat jen velmi nízký objem devizových intervencí ČNB.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
