V únoru ČNB na devizovém trhu intervenovala v objemu pouhých 623 milionů euro

Souběžně zveřejněné údaje o vývoji devizových rezerv ČNB za letošní březen pak vykazují mírný pokles devizových rezerv v korunovém a eurovém vyjádření, což překvapivé není. Pokles devizových rezerv je v souladu s poklesem pohledávek ČNB vůči v zahraničí, k němuž letos v březnu došlo (příslušný údaj byl zveřejněn tuto středu). Z toho lze zároveň usuzovat, že ČNB v březnu na devizovém trhu zřejmě neintervenovala vůbec anebo jen v malých objemech.

Poměrně nízký objem devizových intervencí za únor a pravděpodobná absence intervencí v březnu jsou pro ČNB dobrou zprávou: nízké objemy intervencí znamenají, že koruna není pod výrazným tlakem k posílení, a že ČNB tak na devizovém trhu nemá příliš práce s udržováním kurzu české měny nad kritickou úrovní 27 za euro, což je úroveň stanovená v kurzovém závazku české centrální banky.

Osobně předpokládám, že vzhledem k nastavení měnové politiky v eurozóně se tlaky k posílení koruny obnoví a ČNB tak bude muset na devizovém trhu v dalších měsících opět zasahovat. Aktuální vývoj na devizovém trhu nicméně znamená, že bankovní rada ČNB zatím může v otázce možnosti použití dalšího nestandardního nástroje, tedy možnosti zavedení záporných úrokových sazeb, zůstat jen na úrovni diskusí. Pokud koruna a ČNB nejsou na devizovém trhu pod tlakem, tak z pohledu ČNB není důvod spěchat s vymýšlením a zaváděním dalších nestandardních měnově-politických kroků. Nicméně, opakuji: jsem toho názoru, že relativní klid na devizovém trhu nevydrží věčně, a že koruna bude v průběhu letošního roku úroveň 27 za euro opětovně testovat, na což ČNB bude muset reagovat devizovými intervencemi.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE