Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Renáta Kadlecová: Při krachu velké banky by musel pomoci stát

Autor: Petr Zámečník | 07.08.2009 00:00 | Kategorie: Banky | 5 komentářů
Renáta Kadlecová: Při krachu velké banky by musel pomoci stát

Fond pojištění vkladů by měl vyplácet náhrady vkladů klientů v případě krachu banky nebo družstevní záložny. Má dostatek prostředků? A co by se stalo při krachu střední či velké banky? Na otázky odpovídá Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů.

Na podzim loňského roku byla navýšena náhrada z Fondu pojištění vkladů v případě úpadku banky z 90 % na 100 % vkladu s maximem z 25 tis. EUR na 50 tis. EUR. Jak se tato změna ve fungování fondu projevila?

Zatím se nijak neprojevila. Dopad na fond by měla pouze v případě krachu některé z pojištěných finančních institucí. Příspěvky bank se při zvýšení limitů náhrad nezvýšily.

V případě krachu banky by to znamenalo, že by Fond pojištění vkladů vyplácel vyšší sumu než dříve. Neznamená to ale, že bude fond vyplácet více než dvakrát tolik, protože průměrný vklad občanů v bance je nižší. Odhadujeme, že by se změna projevila 10 % za zrušenou spoluúčast plus dalšími maximálně 20 %. Celkové navýšení náhrad by tak dosahovalo do 30 %.

Fond pojištění vkladů nemá ve svém majetku dostatek prostředků na to, aby vyplatil klienty v případě, že by zkrachovala některá větší banka. To vzhledem ke své konstrukci ani mít nemůže. Klienty jak velké banky byste byli schopni vyplatit ze stávajícího majetku fondu?

Fond pojištění vkladů disponuje v současnosti přibližně 12 mld. Kč, což je dostatečná suma na to, aby fond pokryl případný krach jakékoli družstevní záložny, které jsou u fondu pojištěny, a několik nejdrobnějších bank.

V případě středněvelkých bank má fond možnost vypůjčit si prostředky na trhu. Již tak fond v roce 2003 učinil při krachu Union banky, kdy čerpal syndikovaný úvěr od konsorcia českých bank.

Fond pochopitelně není konstruován na to, aby byl schopen vyplatit klienty velké systémové banky. Ale takto není konstruován žádný fond na světě. To je vždy řešeno jiným způsobem, jak můžeme vidět na příkladu Ameriky i sousedních zemí.

Předpokládáte, že kdyby došlo ke krachu jedné z velkých bank, tak by do sanace klientů automaticky vstoupil stát?

Předpokládáme, že by to šlo takovým způsobem. Nemusel by samozřejmě vstupovat přímo stát, ale pravděpodobně by se stát nějakým způsobem na řešení podílel, a to např. hledáním strategického investora.

Nedávno vstoupila v platnost novela zákona o bankách, která řeší právě takovéto případy velkých systémových bank.

Banky působící v České republice ustály finanční krizi poměrně dobře a nevypadá to, že by v současné době hrozil krach některé z nich. Nicméně v minulosti k úpadkům došlo. Největším krachem v novodobé historii Česka byla Union banka. Jak to v jejím případě vypadá s výplatou klientů?

V případě Union banky fond zahájil výplaty v květnu 2003 a v květnu 2008 byly ukončeny, neboť je zde ze zákona pětiletá promlčecí lhůta. Vyplatili jsme téměř všechny vkladatele a vkladatelé, kteří si nepřišli pro náhradu vkladu, bohužel mají své vklady promlčeny.

Fond vyplatil zhruba 12,4 mld. Kč za krach Union banky.

Kolik z těchto peněz jste dostali v rámci vypořádání majetku Union banky?

Zatím fond obdržel 20 % ze své pohledávky s tím, že poměrně nedávno soud povolil druhý částečný rozvrh ve výši 10 %. Zatím toto soudní rozhodnutí nenabylo právní moci.

Kolik očekáváte, že by se z konkursní podstaty Union banky mělo do fondu vrátit celkem?

V součtu očekáváme přibližně 35 %.

Fond pojištění vkladů si na výplatu náhrad vkladů klientů Union banky půjčil na trhu. Za jakých podmínek?

Podmínky byly pro fond velice příznivé. Fond si půjčoval od konsorcia českých bank sice za standardních tržních podmínek, ale s fondem bylo zacházeno jako s velmi dobrým klientem. Fond si původně půjčil 3 mld. Kč na tři roky, ale vzhledem k tomu, že došlo k částečnému rozvrhu z konkursní podstaty Union banky poměrně rychle, byl fond schopen úvěr splatit ještě před splatností.

Výplaty náhrad klientů ostatních zkrachovalých bank již také skončily, neboť veškeré kauzy jsou starší pěti let a nároky klientů jsou buď uspokojeny nebo promlčeny.

Poslední kauza, kterou jsme uzavírali, byl krach Plzeňské banky, což byla jedna z drobných bank. Tyto výplaty byly ukončeny v červnu 2008.

Jak vnímají banky pojistné do Fondu pojištění vkladů? Vnímají ho spíše jako nutné zlo, nebo jako službu pojištění pro své klienty?

To byste se musel zeptat spíše jich.

Pojištění vkladů je služba pro klienty a klienti si ji platí. Nemůžeme říci, zda banky promítnou příspěvek přímo do úrokových sazeb, to samozřejmě závisí na politice každé banky. Stejně, jako si každý pojišťuje  svůj majetek, tak si i každý klient banky tímto pojišťuje své úspory.

Některé banky, jejichž pobočky působily v České republice, měly připojištěné vklady u Fondu pojištění vkladů, protože v jejich mateřské zemi byly vklady pojištěny méně. Toto se zvýšením pojistných limitů padlo. Jak tato změna dopadla na fond?

Měla zanedbatelný finanční dopad na fond. Například v případě připojištění polské banky byl připojištěn rozdíl ve výši 2,5 tis. EUR na každého klienta. A příspěvek do fondu se bance počítá pouze z tohoto rozdílu.

Pobočky zahraničních bank se připojistily až v roce 2008 a v průběhu tohoto roku  se tyto smlouvy ukončily.

V některých státech Evropské unie je pojistné krytí vyšší. V Česku působí banky, které mají ve svých domovských zemích vklady pojištěny do výše 100 tis. EUR a jsou země i bez limitu pojistného plnění. Je možné v České republice, aby se banka připojistila i na tuto částku?

To bohužel možné není. Není zde systém dobrovolného pojištění, jaký existuje například v Německu. Zde je jednak systémů. fungující na povinné bázi dle směrnice Evropské komise, a pak dobrovolný systém, u kterého banky dobrovolně připojišťují vklady klientů do vysokých limitů.

Možnost připojištění existuje pro pobočky českých bank působící v zahraničí. Pokud v hostitelské zemi je vyšší pojištění, může pobočka vklady klientů připojistit, aby nebyla v konkurenční nevýhodě. Kupříkladu na Slovensku působí jedna pobočka české banky, která má se slovenským Fondem ochrany vkladů takovouto smlouvu uzavřenu.

Pokud by banky měly zájem, nic jim nebrání založit organizaci, která bude připojištění vkladů na vyšší částky nabízet na komerčním charakteru.

Podle nové, již platné směrnice by se ochrana vkladů měla od roku 2011 zvýšit na 100 tis. EUR za předpokladu, že Evropská komise neshledá, že by toto zvýšení limitů nebylo realizovatelné ve všech členských státech. Směrnice zároveň zkracuje lhůtu pro zahájení výplat ze 3 měsíců na 20 pracovních dnů.

Je reálné zahájit takto rychle výplaty vkladů?

My si myslíme, že to reálné je. Předpokládá to ale zavedení systému, který umožní fondu okamžitě získat potřebná data ve stanovené struktuře od bankovního systému, a mít předem uzavřeny rámcové smlouvy s bankami, které přichází v úvahu jako výplatní místo.

Správní rada fondu již vybrala společnost, která bude řídit projekt nového softwarového vybavení pro fond.  Tento projekt je teprve na svém začátku. Novela zákona o bankách, která se v současné době připravuje, by měla dát fondu pravomoci vůbec takový systém vybudovat a používat.

Příprava systému na zkrácení zahájení výplat náhrad nezní jako levná záležitost. Jak vysoké náklady odhadujete?

V současnosti nejsme schopni říci cenovou kalkulaci. Správní rada teprve předminulý týden rozhodla o společnosti, která bude projekt řídit. Na základě provedené analýzy bude fond znát alespoň předběžnou cenovou kalkulaci a následně bude také  vybírat firmu, která připraví softwarové řešení.

Náklady na straně fondu nebudou tak vysoké. Systém ale bude mít   dopad na pojištěné instituce. Bude potřeba, aby všechny přizpůsobily své informační systémy, aby byly schopny předávat fondu data ve stanovené struktuře.

Pobočky zahraničních bank jsou pojištěny ve svých domovských zemích. S jakými potížemi při výplatě náhrad se mohou klienti v této souvislosti setkat?

Situaci, kdy zkrachuje banka s pobočkami v jiných zemích, řešila velice nedávno Velká Británie, když zkrachovala islandská banka s poměrně velkou pobočkou na britských ostrovech. Řešila to tak, že domácí fond vyplácel všechny vkladatele ze svých finančních zdrojů. Standardně se s takovýmto postupem nepočítá.

V případě krachu banky s pobočkami v zahraničí by je vyplácel vždy systém, u kterého jsou klienti pojištěni. Ale s touto situací zatím není v Evropě příliš zkušeností.

Řada fondů, a náš mezi ně patří, má podepsány dohody o spolupráci se zahraničními systémy. V případě krachu zahraniční pobočky by v takovém případě fond fungoval jako kontaktní i výplatní místo pro takovou pobočku, respektive banka, kterou by fond vybral jako výplatní místo.

Předpokládáme, že Fond pojištění vkladů bude uzavírat se systémy pojištění vkladů zemí, z nichž zde působí pobočky bank, rámcové smlouvy o spolupráci, podle kterých by se v případě problémů postupovalo. Je to aktuálně hodně diskutované téma na úrovni Evropy. I Evropská komise chápe, že pro klienta je obtížné komunikovat s fondem v jiné zemi, zejména jsou-li rozdílné jazyky.

V současnosti máme uzavřeny smlouvy o spolupráci s Velkou Británií, Maďarskem a Slovenskem a řešíme uzavření smlouvy s Polskem.

Finanční krize znamenala ve Spojených státech krach několika velkých bank a desítek středních a menších bank. Jak se podepsala v Evropě?

Největší dopad měla na systém pojištění vkladů ve Velké Británii, který vyplácel náhradu vkladů poboček islandských bank.

Evropské vlády se snažily situaci řešit tím, že dávaly záruku za vklady, většinou časově omezenou, některé státy navýšily pojištění vkladů do výše 100 tis. EUR, aby uklidnily veřejnost, aby nedošlo k runům na banky.

Ke kolika krachům bank v rámci Evropské unie došlo?

Bohužel nemáme k dispozici takové statistiky. Víme o tom, že došlo k několika krachům ve Velké Británii, krach jedné banky se řešil také systém pojištění vkladů v Holandsku.

Dopad na krachy bank v Evropě byl ve srovnání se Spojenými státy minimální...

Určitě. Finančně i co se týče počtu.

Ve Spojených státech je situace trochu odlišná. Působí tam velké množství menších bank, ale i banky, které nepřijímají klientská depozita.

Jako Fond pojištění vkladů nezískáte informaci o případných potížích banky s předstihem, abyste se mohli na výplatu vkladů připravit? Vždy se dozvíte informaci až ex post?

Ano. Toto by měla řešit připravovaná novela zákona o bankách, neboť požadavkem Evropské komise je, aby fond měl tuto informaci již o něco dříve, než regulátor vydá oznámení o finanční neschopnosti banky. Regulátor bude mít povinnost informovat systém pojištění vkladů o tom, že nastala situace, která by mohla mít dopad na plnění z fondu.

Děkuji za rozhovor.

Anketa

Má být pojištění vkladů v bankách povinné?

Rozhodně ano. (29)
 
Rozhodně ne. (2)
 
Spíše ne. (1)
 
Spíše ano. (1)
 
Nevím. (1)
 Celkem hlasovalo 34 čtenářů

Renáta Kadlecová: Při krachu velké banky by musel pomoci stát >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Odkazující články

Martin Fuchs: Investoři dnes mohou očekávat nadprůměrné zhodnocení Autor: Daniel Kuchta | 17.08.2009 08:30

Chcete roční úrok 4,6 %? Zamiřte do družstevní záložny! Autor: Matěj Přibyl | 30.11.2010 00:00

Jedna, dvě, banka jde... Autor: Petr Zámečník | 20.09.2010 00:00

Máte volnou ruku? Natáhněte ji pro podporu! Autor: Petr Zámečník | 03.05.2010 00:10

Spořicí účty: Úroky nezadržitelně padají! Autor: Petr Zámečník | 16.03.2010 00:00

Počátky lidového peněžnictví aneb Proč zlato vede? Autor: Radovan Novotný | 15.12.2009 00:00

Spoření s družstevními záložnami: Výhodnější než banky? Autor: Petr Jermář | 30.11.2009 00:10

Studentské účty nemusí být levnější než klasické Autor: Roman Pilát | 11.11.2009 00:00

Projevuje se krize ve Velké Británii jinak než v Česku? Autor: Radovan Novotný | 09.10.2009 00:00

Vyplatí se šetřit na běžném účtu? Autor: Petr Zámečník | 23.09.2009 00:00

Spořící účet... vyplatí se ještě? Autor: Petr Zámečník | 14.09.2009 00:10

Americký SEC: Nejsme nečestní, pouze neschopní Autor: Daniel Kuchta | 08.09.2009 00:00

Americký deficit těžký jako zaoceánský parník Autor: Daniel Kuchta | 31.08.2009 00:00

Základy osobních financí: Kdy investovat peníze? Autor: Radovan Novotný | 28.08.2009 00:00

Základy osobních financí: Kam uložit peníze? Autor: Radovan Novotný | 24.08.2009 00:10

Garanční systém finančního trhu: Jakou nese jistotu klientům? Autor: David Krůta | 13.10.2016 00:00

Poslední přidané komentáře (celkem 5 komentářů)

RE: RE: RE: krach banky Radek | 07.08.2009 20:07
RE: RE: RE: krach banky Ondřej Záruba | 07.08.2009 16:13
RE: RE: krach banky chk | 07.08.2009 14:19
RE: krach banky Radek | 07.08.2009 12:00
krach banky chk | 07.08.2009 09:38

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-1

Články z Banky

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 03.01.2017 00:00 Spořicí účty: Zamíchá Banka CREDITAS kartami?

Největší družstevní záložna se stala Bankou CREDITAS. Její hlavní zbraní v boji o klienty budou spořicí účty. Má šanci rozvířit zamrzající vody úrokových sazeb? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 04.01.2017 11:39

Martin Zíka | 27.12.2016 00:00 Útoky na platební karty aneb Jak nepřijít o peníze

Útoky na naše finanční prostředky jsou považovány za jednu z největších hrozeb digitální doby. Na rozdíl od odcizení přístupových údajů do sociálních sítí nebo do emailové schránky, při napadení našeho bankovního účtu se jedná o přímé napadení našeho majetku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Marek Belza | 09.12.2016 00:00 Padne Deutsche Bank, nebo by měla být státem zachráněna? Ekonomické argumenty pro a proti politice „Too big to fail“

Pád největší německé banky, nevídaná situace je nyní až strašidelně reálná. Finanční krize z roku 2008 ukázala, jak propojený je finanční svět, a je třeba si uvědomit nesmírné riziko, které evropskému finančnímu trhu hrozí. Analytici varují, že pád Deutsche Bank s sebou může vzít ke dnu nejen německou kancléřku Merkelovou, ale dokonce i celé EURO. Není tedy pochyb, že případné uplatnění či neuplatnění politiky Too Big to Fail má přímý vliv na finanční trhy, a tedy i investování. Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 28.12.2016 17:03Další články »

Krátké zprávy z Banky

19.01.2017 14:31 Evropská centrální banka dnes nepřekvapila

Na dnešním zasedání ponechala Evropská centrální banka svůj program kvantitativního uvolňování beze změny. Stále platí, že od dubna poklesne objem nakupovaných dluhopisů o 20 miliard EUR na 60 miliard EUR, přičemž nákupy aktiv budou probíhat do konce letošního roku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 13:18 Spekulanti mají zabránit posílení české měny

Do konce roku by měla česká měna posílit v průměru o 2,2 procenta na 26,40 koruny za euro. Vyplývá to z odhadů 42 světových bank a brokerů. Odhady ekonomů se pohybují od 25 do 27,40 koruny za euro a pouze dva sázejí na oslabení měny. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 10:23 Co dnes čekat od ECB?

Mario Draghi dnes bude před novináři obhajovat, proč se na posledním zasedání ECB rozhodla natáhnout “tisk peněz” (politiku QE) až do konce roku 2017. Čísla, která od té doby přišla, překvapovala vesměs výhradně pozitivně. Podle dat z průmyslu a maloobchodu ekonomika eurozóny ke konci roku 2016 zrychlila a podnikatelské nálady současně vystoupaly na nejvyšší úrovně za posledních pět let. Nezaměstnanost přitom spadla do blízkosti sedmiletých minim, úvěry zrychlují, euro výrazně oslabilo a především inflace se definitivně odpoutala od nuly a míří vzhůru (1,1 % – tříletá maxima). Až by člověka napadlo, k čemu vlastně eurozóna v tuto chvíli potřebuje QE? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 17:14 Americká banka Citigroup zvýšila svůj zisk

Čistý zisk americké banky Citigroup ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o sedm procent na 3,57 miliardy dolarů (90 miliard korun). Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 16:22 ČNB náhle opustil ředitel sekce dohledu nad finančním trhem

David Rozumek náhle na dohodu opustil Českou národní banku. Sekci která dohlíží na to, jak banky, pojišťovny, investoři nebo instituce dodržují pravidla tuzemského finančního trhu, prozatím povede Rozumkova náměstkyně Zuzana Silberová. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (76)
 
Stejný jako 2016. (6)
 
Horší než 2016. (583)
 Celkem hlasovalo 665 čtenářů

Nejčtenější články z Banky za posledních 14 dní

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 03.01.2017 00:00 Spořicí účty: Zamíchá Banka CREDITAS kartami?

Největší družstevní záložna se stala Bankou CREDITAS. Její hlavní zbraní v boji o klienty budou spořicí účty. Má šanci rozvířit zamrzající vody úrokových sazeb? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »