Spořící účty aneb Míchání karet 3,5% úroku

Spořící účty pro fyzické osoby si získávají svoji pozici na trhu. 3,5% úrok lze stále získat, budete muset ale jinam... Podstatně horší situace je ale u produktů, které by mohly pro zhodnocení svých finančních rezerv využívat právnické osoby.

komerční sdělení

Na povinném ručení záleží Záleží na tom, jaké máte povinné ručení? Nebo je to vlastně jedno, protože tento druh pojištění hradí jen škody, které někomu způsobíte?… Celý článek »

Následující analýza nabídky nemá za cíl detailně mapovat celý finanční trh a popisovat jednotlivé produkty. Jde primárně o porovnání nabídky pro fyzické a pro právnické osoby. Citování některých bank a produktů je sice korektní, nicméně je pouze ilustrativní. 

Finanční trh konečně začal zavírat pomyslné nůžky mezi výší úroků z úvěrů a spoření. Jednotlivé banky nabízí více než deset produktů, u kterých je úroková sazba zhruba 3 %. Některé konta mají úrokové sazby konstantní, nezávislé na výši vkladu. Jako např. mBank, LBBW Bank, Fio a ING.

mBank přitom využila zásahu ČNB a potichu snížila svoji sazbu ze 3,5 na 3,3 %. Nutno ovšem dodat, že banka současně o podobnou procentní část snížila úrokové sazby hypotečních úvěrů. Naopak Finanční skupina Fio svoje úrokové sazby na 3,5 % zvýšila. LBBW Bank nabízí také 3,5 % a ING 3,25 %. Jiné banky odvíjí výši úroků od zůstatku na účtu a od výpovědní doby.

Úroková míra je již natolik vysoká, že konkuruje i státem dotovanému stavebnímu spoření. Zcela nepochybně lze po šesti letech spoření u stavební spořitelny s úspěchem doporučit uzavřít raději smlouvu novou a naspořené prostředky ze staré smlouvy převést na některý se spořících účtů. A to platí i pro přeceňované tzv. „staré“ smlouvy se státním příspěvkem 4 500 Kč. Nehledě na to, že stát neustále koketuje se snížením, ne-li zrušením finanční podpory stavebního spoření a snad i penzijního připojištění. Výnosy budou možná o nějakou stokorunu nižší, ale na druhou stranu lze takto získat zcela disponibilní finanční částku bez neuvěřitelně dlouhé tříměsíční výpovědní lhůty. Vstupní poplatky, správa účtu apod. jsou již u drtivé většiny účtů zcela zdarma.

Občané, tedy fyzické osoby, jsou v tomto ohledu dostatečně saturováni. Co však právnické osoby? Mají i ony podobné příležitosti?

Píši tento text s plným vědomím toho, že se dostávám do poněkud kolizní situace. Jaké spoření pro právnické osoby? Ty přece musí vydělávat ve svém oboru. A ne nějakých mizerných 1 až 3 % z vkladu. Podnikatel musí přece peníze znovu a znovu reinvestovat. Ten musí peníze točit!

Je to samozřejmě pravda, přesto jsou ale právnické osoby, které podnikateli ve smyslu pojmu „podnikání“ nejsou. Nejmarkantnější případy mohou být bytová družstva a různá sdružení vlastníků. Dál jistě všechny možné neziskové organizace. Zcela jistě obce a možná bychom našli více příkladů. Ti všichni mohou mít určité finanční prostředky s dlouhodobějším horizontem použití. A všechny tyto subjekty musí naopak šetřit, aby udržely svůj rozpočet. Dokonce v mnoha případech ani podnikat nesmí. Musí se spokojit s konzervativními metodami investování.

Subjektů s těmito vlastnostmi budou v ČR stovky. A při možnosti úložek na dobu několika měsíců a v řádu stovek tisíců se již může pro banky jednat o velmi lukrativního  klienta.

Jaká je nabídka pro právnické osoby?

V nabídce spořících produktů bank jsou v podstatě jen o spořící účty a termínované vklady. Ale pozor, vysoce úročené spořící účty jsou určeny jen pro fyzické osoby. Jejich použití i pro účely právnické osoby by bylo velmi riskantní. Pohlíží se na ně jako na osobní majetek. Se všemi důsledky v případě úmrtí majitele účtu. Dále by se na ně vztahovala případná exekuce na „majitele“ atp. Pokud přidáme možnost osobní selhání, je riziko jejich využití v podstatě neúnosné.

Trh nabízí pro právnické osoby spořící účty poněkud jiné kvality než pro fyzické osoby. Výhodnější než běžný účet jsou např. tyto účty:

• Spořící účet ČSOB s výnosem 0,7 až 2,35 % (2,25 % u částky nad 500 000 Kč) podle výše úložky a s výpovědní dobou 7 dní.
• Konto Domov s úrokem 0,6 až 1,25 % (1,1 %) UniCredit Bank.
• Spořící účet GE Money Bank s úrokem 0,25 až 2,5 % (2 % pro částky 500 000 Kč a 2 měsíce výpovědní lhůty).

U mnoha zaběhnutých firem by ale využití lépe úročeného spořícího účtu znamenalo změnu banky. U ČSOB se navíc předpokládá kombinace spořícího účtu a klasického běžného účtu. Měnit číslo účtu je ale administrativně komplikované. Přednost před variantou, které právě změnu účtu vyžaduje, budou mít nepochybně jiné způsoby zhodnocení vkladů.

Jediným ze slušných řešení pro právnické osoby, pokud chceme raději použít renomované bankovní instituce, jsou termínované vklady. Úroky sice u běžných částek nedosahují výše úroků u spořících účtů, ale i ta zhruba 2 % p.a. přinesou nějaký výnos. Pro představu - jedná se o částky kolem 500 000 Kč s výpovědní lhůtou 2 měsíce. Při aplikování revolvingu jde pro tyto účely o přijatelnou výpovědní dobu a pro svého majitele o celkem slušný příjem či snížení de facto ztráty u běžného účtu.

Podobné podmínky nabízí např. Česká spořitelna, Citibank a GE Money. WPB má podstatně vyšší  úroky, ale za cenu poněkud dlouhé šesti měsíční výpovědní doby. Založení účtu a správa účtu je, stejně jako u spořících účtů, zdarma.

Nabídka na zhodnocení krátkodobě disponibilních prostředků  pro právnické osoby je poměrně chudá. Domnívám se, že by zde mohly banky využít skrytého finančního potenciálu družstev, obcí atp. a pustit na trh spořící, ale současně běžný účet, který klientům přinese alespoň mírný zisk místo dosavadních poplatků. Nechci věřit, že jedinou bankou, pro kterou i toto bude výnosné, je mBank, která uvedení podobného účtu na trh avizuje.