Úterý 28. března. Svátek má Soňa.

Renáta Kadlecová: Při krachu velké banky by musel pomoci stát

Fond pojištění vkladů by měl vyplácet náhrady vkladů klientů v případě krachu banky nebo družstevní záložny. Má dostatek prostředků? A co by se stalo při krachu střední či velké banky? Na otázky odpovídá Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů.

Na podzim loňského roku byla navýšena náhrada z Fondu pojištění vkladů v případě úpadku banky z 90 % na 100 % vkladu s maximem z 25 tis. EUR na 50 tis. EUR. Jak se tato změna ve fungování fondu projevila?

Zatím se nijak neprojevila. Dopad na fond by měla pouze v případě krachu některé z pojištěných finančních institucí. Příspěvky bank se při zvýšení limitů náhrad nezvýšily.

V případě krachu banky by to znamenalo, že by Fond pojištění vkladů vyplácel vyšší sumu než dříve. Neznamená to ale, že bude fond vyplácet více než dvakrát tolik, protože průměrný vklad občanů v bance je nižší. Odhadujeme, že by se změna projevila 10 % za zrušenou spoluúčast plus dalšími maximálně 20 %. Celkové navýšení náhrad by tak dosahovalo do 30 %.

Fond pojištění vkladů nemá ve svém majetku dostatek prostředků na to, aby vyplatil klienty v případě, že by zkrachovala některá větší banka. To vzhledem ke své konstrukci ani mít nemůže. Klienty jak velké banky byste byli schopni vyplatit ze stávajícího majetku fondu?

Fond pojištění vkladů disponuje v současnosti přibližně 12 mld. Kč, což je dostatečná suma na to, aby fond pokryl případný krach jakékoli družstevní záložny, které jsou u fondu pojištěny, a několik nejdrobnějších bank.

V případě středněvelkých bank má fond možnost vypůjčit si prostředky na trhu. Již tak fond v roce 2003 učinil při krachu Union banky, kdy čerpal syndikovaný úvěr od konsorcia českých bank.

Fond pochopitelně není konstruován na to, aby byl schopen vyplatit klienty velké systémové banky. Ale takto není konstruován žádný fond na světě. To je vždy řešeno jiným způsobem, jak můžeme vidět na příkladu Ameriky i sousedních zemí.

Předpokládáte, že kdyby došlo ke krachu jedné z velkých bank, tak by do sanace klientů automaticky vstoupil stát?

Předpokládáme, že by to šlo takovým způsobem. Nemusel by samozřejmě vstupovat přímo stát, ale pravděpodobně by se stát nějakým způsobem na řešení podílel, a to např. hledáním strategického investora.

Nedávno vstoupila v platnost novela zákona o bankách, která řeší právě takovéto případy velkých systémových bank.

Banky působící v České republice ustály finanční krizi poměrně dobře a nevypadá to, že by v současné době hrozil krach některé z nich. Nicméně v minulosti k úpadkům došlo. Největším krachem v novodobé historii Česka byla Union banka. Jak to v jejím případě vypadá s výplatou klientů?

V případě Union banky fond zahájil výplaty v květnu 2003 a v květnu 2008 byly ukončeny, neboť je zde ze zákona pětiletá promlčecí lhůta. Vyplatili jsme téměř všechny vkladatele a vkladatelé, kteří si nepřišli pro náhradu vkladu, bohužel mají své vklady promlčeny.

Fond vyplatil zhruba 12,4 mld. Kč za krach Union banky.

Kolik z těchto peněz jste dostali v rámci vypořádání majetku Union banky?

Zatím fond obdržel 20 % ze své pohledávky s tím, že poměrně nedávno soud povolil druhý částečný rozvrh ve výši 10 %. Zatím toto soudní rozhodnutí nenabylo právní moci.

Kolik očekáváte, že by se z konkursní podstaty Union banky mělo do fondu vrátit celkem?

V součtu očekáváme přibližně 35 %.

Fond pojištění vkladů si na výplatu náhrad vkladů klientů Union banky půjčil na trhu. Za jakých podmínek?

Podmínky byly pro fond velice příznivé. Fond si půjčoval od konsorcia českých bank sice za standardních tržních podmínek, ale s fondem bylo zacházeno jako s velmi dobrým klientem. Fond si původně půjčil 3 mld. Kč na tři roky, ale vzhledem k tomu, že došlo k částečnému rozvrhu z konkursní podstaty Union banky poměrně rychle, byl fond schopen úvěr splatit ještě před splatností.

Výplaty náhrad klientů ostatních zkrachovalých bank již také skončily, neboť veškeré kauzy jsou starší pěti let a nároky klientů jsou buď uspokojeny nebo promlčeny.

Poslední kauza, kterou jsme uzavírali, byl krach Plzeňské banky, což byla jedna z drobných bank. Tyto výplaty byly ukončeny v červnu 2008.

Jak vnímají banky pojistné do Fondu pojištění vkladů? Vnímají ho spíše jako nutné zlo, nebo jako službu pojištění pro své klienty?

To byste se musel zeptat spíše jich.

Pojištění vkladů je služba pro klienty a klienti si ji platí. Nemůžeme říci, zda banky promítnou příspěvek přímo do úrokových sazeb, to samozřejmě závisí na politice každé banky. Stejně, jako si každý pojišťuje  svůj majetek, tak si i každý klient banky tímto pojišťuje své úspory.

Některé banky, jejichž pobočky působily v České republice, měly připojištěné vklady u Fondu pojištění vkladů, protože v jejich mateřské zemi byly vklady pojištěny méně. Toto se zvýšením pojistných limitů padlo. Jak tato změna dopadla na fond?

Měla zanedbatelný finanční dopad na fond. Například v případě připojištění polské banky byl připojištěn rozdíl ve výši 2,5 tis. EUR na každého klienta. A příspěvek do fondu se bance počítá pouze z tohoto rozdílu.

Pobočky zahraničních bank se připojistily až v roce 2008 a v průběhu tohoto roku  se tyto smlouvy ukončily.

V některých státech Evropské unie je pojistné krytí vyšší. V Česku působí banky, které mají ve svých domovských zemích vklady pojištěny do výše 100 tis. EUR a jsou země i bez limitu pojistného plnění. Je možné v České republice, aby se banka připojistila i na tuto částku?

To bohužel možné není. Není zde systém dobrovolného pojištění, jaký existuje například v Německu. Zde je jednak systémů. fungující na povinné bázi dle směrnice Evropské komise, a pak dobrovolný systém, u kterého banky dobrovolně připojišťují vklady klientů do vysokých limitů.

Možnost připojištění existuje pro pobočky českých bank působící v zahraničí. Pokud v hostitelské zemi je vyšší pojištění, může pobočka vklady klientů připojistit, aby nebyla v konkurenční nevýhodě. Kupříkladu na Slovensku působí jedna pobočka české banky, která má se slovenským Fondem ochrany vkladů takovouto smlouvu uzavřenu.

Pokud by banky měly zájem, nic jim nebrání založit organizaci, která bude připojištění vkladů na vyšší částky nabízet na komerčním charakteru.

Podle nové, již platné směrnice by se ochrana vkladů měla od roku 2011 zvýšit na 100 tis. EUR za předpokladu, že Evropská komise neshledá, že by toto zvýšení limitů nebylo realizovatelné ve všech členských státech. Směrnice zároveň zkracuje lhůtu pro zahájení výplat ze 3 měsíců na 20 pracovních dnů.

Je reálné zahájit takto rychle výplaty vkladů?

My si myslíme, že to reálné je. Předpokládá to ale zavedení systému, který umožní fondu okamžitě získat potřebná data ve stanovené struktuře od bankovního systému, a mít předem uzavřeny rámcové smlouvy s bankami, které přichází v úvahu jako výplatní místo.

Správní rada fondu již vybrala společnost, která bude řídit projekt nového softwarového vybavení pro fond.  Tento projekt je teprve na svém začátku. Novela zákona o bankách, která se v současné době připravuje, by měla dát fondu pravomoci vůbec takový systém vybudovat a používat.

Příprava systému na zkrácení zahájení výplat náhrad nezní jako levná záležitost. Jak vysoké náklady odhadujete?

V současnosti nejsme schopni říci cenovou kalkulaci. Správní rada teprve předminulý týden rozhodla o společnosti, která bude projekt řídit. Na základě provedené analýzy bude fond znát alespoň předběžnou cenovou kalkulaci a následně bude také  vybírat firmu, která připraví softwarové řešení.

Náklady na straně fondu nebudou tak vysoké. Systém ale bude mít   dopad na pojištěné instituce. Bude potřeba, aby všechny přizpůsobily své informační systémy, aby byly schopny předávat fondu data ve stanovené struktuře.

Pobočky zahraničních bank jsou pojištěny ve svých domovských zemích. S jakými potížemi při výplatě náhrad se mohou klienti v této souvislosti setkat?

Situaci, kdy zkrachuje banka s pobočkami v jiných zemích, řešila velice nedávno Velká Británie, když zkrachovala islandská banka s poměrně velkou pobočkou na britských ostrovech. Řešila to tak, že domácí fond vyplácel všechny vkladatele ze svých finančních zdrojů. Standardně se s takovýmto postupem nepočítá.

V případě krachu banky s pobočkami v zahraničí by je vyplácel vždy systém, u kterého jsou klienti pojištěni. Ale s touto situací zatím není v Evropě příliš zkušeností.

Řada fondů, a náš mezi ně patří, má podepsány dohody o spolupráci se zahraničními systémy. V případě krachu zahraniční pobočky by v takovém případě fond fungoval jako kontaktní i výplatní místo pro takovou pobočku, respektive banka, kterou by fond vybral jako výplatní místo.

Předpokládáme, že Fond pojištění vkladů bude uzavírat se systémy pojištění vkladů zemí, z nichž zde působí pobočky bank, rámcové smlouvy o spolupráci, podle kterých by se v případě problémů postupovalo. Je to aktuálně hodně diskutované téma na úrovni Evropy. I Evropská komise chápe, že pro klienta je obtížné komunikovat s fondem v jiné zemi, zejména jsou-li rozdílné jazyky.

V současnosti máme uzavřeny smlouvy o spolupráci s Velkou Británií, Maďarskem a Slovenskem a řešíme uzavření smlouvy s Polskem.

Finanční krize znamenala ve Spojených státech krach několika velkých bank a desítek středních a menších bank. Jak se podepsala v Evropě?

Největší dopad měla na systém pojištění vkladů ve Velké Británii, který vyplácel náhradu vkladů poboček islandských bank.

Evropské vlády se snažily situaci řešit tím, že dávaly záruku za vklady, většinou časově omezenou, některé státy navýšily pojištění vkladů do výše 100 tis. EUR, aby uklidnily veřejnost, aby nedošlo k runům na banky.

Ke kolika krachům bank v rámci Evropské unie došlo?

Bohužel nemáme k dispozici takové statistiky. Víme o tom, že došlo k několika krachům ve Velké Británii, krach jedné banky se řešil také systém pojištění vkladů v Holandsku.

Dopad na krachy bank v Evropě byl ve srovnání se Spojenými státy minimální…

Určitě. Finančně i co se týče počtu.

Ve Spojených státech je situace trochu odlišná. Působí tam velké množství menších bank, ale i banky, které nepřijímají klientská depozita.

Jako Fond pojištění vkladů nezískáte informaci o případných potížích banky s předstihem, abyste se mohli na výplatu vkladů připravit? Vždy se dozvíte informaci až ex post?

Ano. Toto by měla řešit připravovaná novela zákona o bankách, neboť požadavkem Evropské komise je, aby fond měl tuto informaci již o něco dříve, než regulátor vydá oznámení o finanční neschopnosti banky. Regulátor bude mít povinnost informovat systém pojištění vkladů o tom, že nastala situace, která by mohla mít dopad na plnění z fondu.

Děkuji za rozhovor.

Má být pojištění vkladů v bankách povinné?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

5 komentářů: “Renáta Kadlecová: Při krachu velké banky by musel pomoci stát”

  1. chk napsal:

    pri krachu banky by zalezelo na velikosti. pokud by mela banka dostatecne mnozstvi klientu/volicu, stat by jiste pomohl. volici, teda vlastne klienti by jim byli pri odevzdavani hlasu vdecny. tak to proste je. dalsi hledisko odskodneni by bylo vliv krachu banky na fungovani statu. proc to ta pani nezminuje?

    • Radek napsal:

      Nevím, co nezmiňuje…. říká, že u malé banky jim prostředky stačí, u střední si půjčí a u velké bude muset pomoci stát, že na to prachy nemají a úvěr nedostanou.

      • chk napsal:

        to je prave ono. u velke NEBUDE muset pomoci stat.zalezi to pouze na statu/vlade, parlamentu, zda pusti zilou rozpoctu v pripade krachu vetsi banky. zadna a priori povinnost statu v tomto pripade neexistuje!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *