Zatímco Irsko poměrně slušně roste (tři roky v řadě) a začíná se relativně úspěšně vracet na trhy, Portugalci budou v roce 2013 třetím rokem v recesi a pokusy o návrat k samostatnému financování z trhů jsou zatím na rozdíl od Dublinu v plenkách. Oběma ekonomikám přitom končí záchranné programy v roce 2014 a Lisabon by se měl začít sám financovat již od konce tohoto roku. Přechod na financování z trhů vzhledem k nejistému oživení (EK v tuto chvíli očekává 0,8 % pro rok 2014) a vysokému dluhu může být rozpačitý.
Portugalci budou již v příštím roce na trzích potřebovat prodat dluhopisy za více než 14 miliard eur, před krizí přitom v průměru prodávali okolo 10ti miliard euro. Pokud se návrat nepodaří, bude ve hře nový záchranný balík pro Portugalce. Ti by tak začali kráčet ve stopách Řecka, kterému také jeden balík nakonec nestačil. Každý další záchranný program musí projít německým parlamentem a, jak ukázala kyperská krize, ochota Berlína tahat své sousedy z problémů znatelně poklesla.
Kypr sice dostal nálepku výjimečného případu, je ale jasné, že s ním padla určitá tabu – například nedotknutelnost vkladů v bankách. ECB navíc tento týden poprvé dala dohromady monitoring majetku (čistého jmění) domácností, který trochu boří mýtus o chudém jihu a bohatém Německu. Medián čistého jmění je v Německu nižší než ve všech jižních státech eurozóny, a to především díky nízkému podílu vlastního bydlení. Zvlášť zarážející v tomto srovnání je bohatství kyperských domácností, které je po Lucembursku hned druhé nejvyšší. S takovými studiemi v ruce se Bundestagu bude každý další záchranný balík schvalovat poměrně těžko.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
