O půjčky „do výplaty“ žádají hlavně středoškoláci z okresních měst s platem okolo 18 tisíc korun

„Mezi našimi klienty převažují kvalifikovaní dělníci pracující pro některý z velkých koncernů ve věku 30 až 40 let s měsíční mzdou ve výši 18 000 korun čistého, kteří žijí v okresním městě. O půjčku však žádají také vedoucí pracovníci, zaměstnanci státních institucí nebo osoby samostatně výdělečně činné. Mezi žadateli je přitom lehká převaha žen,“ vypočítává Juraj Orgoň, ředitel společnosti Kouzelná půjčka.

Rozhodně se tedy nepotvrdily obavy, že žadateli o úvěr „do výplaty“ budou hlavně nevzdělaní spotřebitelé s nízkou finanční gramotností nebo obyvatelé regionů s vysokou nezaměstnaností. „Výjimkou mezi klienty přitom nejsou ani učitelé nebo lékaři, tedy poměrně prestižní profese, které jsou však v České republice nedostatečně finančně ohodnocené. Jediné, co nás překvapilo, je silné zastoupení věkové skupiny mezi 30 a 40 lety, čekali jsme, že půjčku budou primárně využívat lidé ještě mladší,“ komentuje analýzu Juraj Orgoň.

Půjčky do výplaty nejsou pro sociálně slabé, šestina žadatelů neuspěje

Kvůli přísnému schvalovacímu procesu však s žádostí o úvěr „do výplaty“ v prvním měsíci uspěla jen pětina žadatelů. „Museli jsme odmítnout přes 80 procent žádostí o půjčku. Úspěšné a zodpovědné úvěrování je založeno na důkladném schvalovacím procesu, který má za cíl vyloučit nezodpovědné klienty, kteří by se mohli dostat do problémů se splácením,“ říká Juraj Orgoň. Hlavními důvody pro zamítnutí jsou přitom nedostatečná výše příjmů, exekuce či insolvence, nezaměstnanost, neúplné nebo nepravdivé osobní údaje.

„Veškerá data uvedená žadatelem o půjčku pečlivě ověřujeme, nahlížíme do Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, a pokud něco nesedí, vyžádáme si kopie potřebných dokladů,“ vysvětluje schvalovací postup Orgoň. „Informační systém pro tento projekt byl programován déle než půl roku a perfektně nám funguje. Z 500 proplacených úvěrů jen v ojedinělých případech požádal klient o prodloužení splatnosti a pouze 10 klientů (2 procenta) spotřebitelů nesplatilo půjčku ve sjednaném termínu,“ dodává Juraj Orgoň.

„Typická půjčka ,do výplaty‘ je ve výši 5500 korun s průměrnou splatností 20 dnů. Klienti raději volí delší dobu splatnosti, ale ukázalo se, že třetina z nich úvěr splatí ještě před uplynutím této lhůty, což lze bez jakékoli sankce,“ říká Juraj Orgoň. Naopak, pokud klient nezvládne dluh splatit ve sjednané lhůtě, má možnost požádat o prodloužení splatnosti, a to až o dalších 30 dnů. Tento krok je zpoplatněn částkou 400 korun, ale samotná dlužná částka se dál neúročí.

Zájemce láká rychlost získání půjčky i jednoduchost produktu

Přestože půjčky „do výplaty“ jsou úročeny úrokem ve výši 30 procent při 30denní splatnosti (úroková sazba 0,986 procenta denně), je o ně značný zájem. „Během prvních šesti týdnů provozu jsme poskytli celkem 500 půjček v celkové výši 3 miliony korun, žádostí však bylo zpracováno více než tři tisíce,“ vypočítává Juraj Orgoň.

Přestože bankovní úvěry typu kontokorent nebo kreditní karta nabízejí mnohem nižší úrokovou sazbu, pro mnoho lidí je možnost snadno a rychle si půjčit potřebný obnos lákavější. „Výsledky dotazování ukázaly, že spotřebitelé slyší na možnost získat peníze na účet do dvou hodin od podání žádosti bez nutnosti zajistit půjčku ručitelem, nemovitým majetkem, podepisovat smlouvu, směnku či rozhodčí doložku,“ říká Orgoň.

Jinými slovy: lidé raději zaplatí vysoký úrok za jednoduchý produkt, kterému rozumějí a kde přesně vědí, o kolik půjčku přeplatí, než za složitější typ, jako jsou například kreditní karty. V případě kontokorentu má zase řada lidí obavu, že banka jim v případě nesplacení dluhu obratem zablokuje přístup k bankovnímu účtu a nedostanou se tak ke svým penězům. Půjčka „do výplaty“ je koncipována jako jednorázová finanční injekce, kterou spotřebitel využije dvakrát až třikrát v roce – na dovolenou, vánoční dárky, na nákup nové ledničky nebo pračky.