V posledních letech mě nepřestává udivovat, jak často slýchám volání po regulaci v distribuci finančních produktů z řad poradců. Často lidí, kteří dělají velmi kvalitní finanční poradenství, lidí, jichž si osobně velmi vážím a kteří jsou vedeni čistými úmysly. Abych byl přesný: to volání trochu opadlo s návrhy na regulaci životního pojištění, které se zrodily ve velkých pojišťovnách a jež poslanec ČSSD pan Šincl donesl do Rozpočtového výboru. Přesto stále existují poradci, kteří připravovanou cenovou regulaci vítají. Rád bych jim v tomto článku vysvětlil, proč je to dle mého názoru krátkozraké a proč je jejich volání naivní.
„Politika je pokračování businessu jinými prostředky“
Nejdříve mi dovolte nezbytný úvod k motivům, které vedou k cenové regulaci životního pojištění.
Vrcholoví manažeři pojišťoven se chovají racionálně. Ziskovost na klesajícím trhu životního pojištění je očima průměrného podnikatele stále skvělá. Ale ne očima akcionáře ve Vídni, Mnichově či – až se trochu rozkouká – v Terstu. Tak proč se nesvézt na implementaci evropských směrnic a nepokusit se přenést větší část rizika na zprostředkovatele a firmy, které je zaštiťují? ČSSD a její poslanci se k tomu rádi propůjčí. Často v dobře víře: Tématu málokdo rozumí, zní to líbivě a proč zase trochu nezregulovat podnikání v Česku?
ČNB se vlastně také chová racionálně. Přes deset let nedokázala ochránit spotřebitele ani před nejkřiklavějšími případy podvodu se životním pojištěním typu Lukáš Štork. Podpoří tedy regulaci z pera pojišťoven, která problematický sektor zreguluje tak, že jej výrazně omezí. Je to z pohledu ČNB racionální, ale je to popření smyslu jejího dohledu. Pokud dopravní policie prosadí do aut omezovače na maximální rychlost 30 km/h, jistě ubyde nehod a přestupků. Také si zásadně usnadní práci. Jenže za jakou cenu? Opravdu chceme jezdit třicítkou? Bohužel zatímco auto a jeho rychlost si každý poslanec dokáže docela dobře představit, v oblasti životního pojištění snadno podlehne účelovému názoru poslance Šincla.
Proč je regulace nebezpečná pro dobré poradce?
Protože je nebezpečným precedentem. Pokud si manažeři pojišťoven a úředníci ČNB dokáží tímto způsobem usnadnit práci, bude se totéž opakovat v hypotékách, investicích a neživotním pojištění.
REKLAMA
Hypotéky jsou dokonalou ukázkou, jak ostrá konkurence mezi hypotečními bankami zlepšuje podmínky pro konečného spotřebitele. V distribuci hypoték nedochází k poškozování spotřebitele, problémy jsou spíše výjimkou než pravidlem. Přesto již teď sondují někteří bankéři – zejména ti zelení – možnosti, jak zákonem snížit vyplacenou provizi přibližně na polovinu. Vzorem je jim právě regulace životního pojištění. Pokud tady může zákon určovat, jak se vyplácí odměna za zprostředkování pojištění, proč by totéž nemohl určovat u hypoték? Zní to logicky, ne?
Navíc již letos se připravuje implementace evropských směrnic v oblasti spotřebitelských úvěrů a potažmo hypoték. Z EU žádné požadavky na regulaci provizí nejsou. Jenže to nejsou ani u životního pojištění. Pokud čeští zákonodárci schválí Šinclovu provizní regulaci u životního pojištění, můžeme ji brzy čekat i u hypoték. Budu moc rád, pokud se mýlím.
Investice jsou na tom stejně jako hypotéky. Vlastně z pohledu regulace odměn ještě o něco hůř. Zde totiž o určité cenové – či spíše nákladové – regulaci provizí probíhají úvahy i na úrovni EU. Ovšem i kdyby ze strany EU k ničemu nedošlo, budou odměny za jejich zprostředkování v ČR pod analogickým tlakem, jako jsou hypotéky.
Regulace: Životní pojištění → Hypotéky → Investice
Výše jsem se pokusil popsat, jak případný úspěch cenové regulace distribuce životního pojištění ovlivní distribuci hypoték a investic. Je precedentem. Precedentem, který pomůže finančním institucím a ublíží poradcům.
REKLAMA
Ublíží dobrým finančním poradcům. Ne bouchačům, ti vymyslí novou fintu dřív, než oschne inkoust na podpisu presidenta. Dobrý finanční poradce svou práci dělá dlouhodobě. Může si teoreticky říkat, že jej rozložení a omezení provize z životního pojištění neohrozí. A může mít pravdu, protože jemu smlouvy vlastně tolik „nepadají“. Jenže o to nejde: za rok se mu sníží provize z hypoték a za další rok z investic. Pak pochopí, že cenová regulace životního pojištění zasáhla nejvíce jeho. I když jeho kvalitní smlouvy nepadají.
Proto bojuji proti líbivému omezení provizi za životní pojištění. O to jde totiž jen z části.
Autor je spoluzakladatel a generální ředitel finančně poradenské společnosti Fincentrum.
