Jednoduchá odpověď zní ne. Prodeje dluhopisů jsou zatím vzhledem k velikosti trhu s americkými dluhopisy (necelých 13 biliónů dolarů) relativně malé. Prodeje zahraničních centrálních bank tak stačila bez problémů převážit poptávka ostatních investorů, kteří jsou v dnešním světě lační po jakémkoliv bezpečném výnosu. I kdyby výprodeje Číňanů (a ostatních centrálních bank z rozvíjejících se trhů) zesílily, je třeba si uvědomit, že americký veřejný dluh je celý denominován v amerických dolarech. Jinými slovy, pokud by se ve finále Fedu nelíbil nárůst dlouhých amerických výnosů, může pokaždé v neomezené míře vstoupit na trh a americká dluhopisy skupovat.
Navíc Číňané neprodávají americké dluhopisy, protože by se jich báli. Ale spíše proto, že je jejich vlastní problémy k výprodejům dotlačily. V uplynulých letech čelila Čína velkému přílivu kapitálu ze zahraničí, a aby zabránila rychlému posilování vlastní měny, skupovala devizové rezervy. To mělo dva základní efekty – devizové rezervy z velké části ukládala do amerických dluhopisů (stala se postupně největším zahraničním vlastníkem) a současně nákupem deviz tiskla rychle nové peníze. To přispělo k rychlému růstu čínských úvěrů a zadluženosti soukromého sektoru – ta se za posledních šest let skoro zečtyřnásobila a dosahuje okolo 200 % HDP. V posledním roce se kolo otočilo a kapitál z Číny začíná odtékat. Pokud chce Čína chránit měnu před oslabením, musí devizové rezervy (a tím pádem i americké dluhopisy) prodávat. V důsledku toho ale také stahuje z finančního systému peníze, a ač nerada, zhoršuje jejich dostupnost a tím přispívá k dalšímu útlumu ekonomiky… a horší hospodářské vyhlídky mohou motivovat k dalšímu odlivu kapitálu.
V jistém slova smyslu to může být i názorná lekce pro dnešní Česko. I my dnes čelíme přílivu peněz ze zahraničí (i když ne nijak masivnímu), ČNB je nucena bránit slabou korunu a tiskem nových peněz přispívá k rychlejšímu růstu úvěrů… a i nám se v budoucnu může stát, že se kolo jednou otočí.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny