J&T BANKA Art Index 2015: Změny i jistoty českého současného umění

Letos se v první stovce objevuje hned deset nových jmen. Někteří autoři se v žebříčku navíc posunuli i o několik desítek míst, u řady dalších se výrazně měnilo jejich bodové skóre. Ačkoliv pořadí umělců v první desítce zůstalo ve srovnání s předchozím hodnocením takřka beze změny – novinkou je posun Jiřího Davida z jedenácté příčky na desátou –, rozhodně nejde jen o opakování výsledků z předchozího roku. Právě v loňském roce řada autorů svou pozici v první desítce potvrdila důležitými výstavami. 

Z autorů, jejichž jména v první stovce figurovala i loni, si meziročně nejvíce polepšil jeden z nejmladších umělců na seznamu Vladimír Houdek, který se ze stého místa posunul o 25 příček. V průběhu roku 2014 uskutečnil několik výstav, které ho vynesly na 75. pozici. 

Posun v indexu potvrzuje nebývalý zájem (iniciovaný ziskem Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2012) o Houdkovo současné dílo, které se v loňském roce objevilo na čtyřech samostatných a pěti skupinových výstavách. 

A jak vypadá žebříček v číslech? Žen je v první stovce jen dvacet, tři z nich v první desítce. Dvě třetiny zastoupených umělců se narodily po roce 1970 a tři autoři oslaví třicátiny teprve letos. Nejrozšířenějším médiem je malba, které se v nějaké formě věnuje více než čtyřicet umělců. I přesto však v první desítce žádného malíře nenajdeme, převažuje zde spíše konceptuální přístup k tvorbě.

10 nejperspektivnějších umělců podle J&T Banka Art Indexu (celkový přehled na www.jtbankartindex.cz)

1. Jiří Kovanda

^REKLAMA

V 70. letech se věnoval akcím ve veřejném prostoru, na přelomu 80. a 90. let tvoří obrazy, kresby nebo koláže. Do malby začleňuje různé materiály a nalezené věci. Od roku 1995 působí jako odborný asistent Malířské školy Vladimíra Skrepla na AVU, od roku 2008 vede ateliér Performativní média na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

2. Kateřina Šedá

Nejčastěji se zaměřuje na sociálně koncipované akce, do nichž začleňuje své bezprostřední okolí jako například svou rodinu, sousedy nebo obyvatele své obce, kteří nemají s uměním nic společného. Akce se obvykle odehrávají mimo galerijní prostředí.

3. Eva Koťátková

Umělkyně dlouhodobě zkoumá role a pozice člověka v osobním i sociálně strukturovaném prostředí. Téma dětství, školy nebo organizovaného chování je pro její tvorbu v posledním období stěžejní. Využívá rozdílná média jako kresbu, performance nebo sochu, nejčastěji v jejím díle vznikají také rozměrné prostorové instalace.

4. Zbyněk Baladrán

V posledních letech se stále více zajímá o období takzvané moderny, věnuje se především videu, textu nebo fotografické koláži. V jeho autorských filmech hraje významnou roli psaný a viditelně editovaný komentář, zároveň však divákovi zůstávají skryty některé významové části filmu.  

^REKLAMA

5. Ján Mančuška

Zpočátku byl zaujat vizualitou každodenních objektů, jeho pozdější práce vycházejí z pozorování detailních stránek svého okolí a z jemné sociální analýzy. Ve svých dílech pracoval s textem, obrazem, filmem nebo fotografií, jeho instalace nutí často diváka do aktivního zapojení. 

6. Krištof Kintera

Jeho tvorbu charakterizuje pochybnost o možnostech a roli umění. Vyjadřuje se nejčastěji prostřednictvím instalací, videa nebo performancí. Jeho práce vycházejí z každodenní zkušenosti, reagují na sociální i politické problémy, dokážou být obecně srozumitelné. 

7. Dominik Lang

Zdroje jeho inspirace spojuje zájem o způsob provedení a logiku procesu vzniku. V posledních výstavních projektech se odráží Langův dlouhodobý zájem o definování sochařské pozice v současném umění. Objevuje se také téma konfrontace diváka s materiálovou podstatou sochařské práce v galerijním prostoru během vzniku díla.

8. Tomáš Vaněk

V roce 2001 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Již tehdy se prezentoval svými „participy“, tedy obrazy stříkanými přes šablony. Pracuje jak v galerijním, tak otevřeném prostoru měst.

9. Markéta Othová

Od poloviny devadesátých let sestavovala Markéta Othová fotografické instalace, od těchto prací se počátkem nového desetiletí posunula k časovým sériím či cyklům, které zaznamenávala sekvenčním snímáním.

10. Jiří David

Jeho práce procházejí neustálými proměnami, významnou roli v jeho práci sehrává kresba, objekt, instalace, film a fotografie. Davidovu uměleckou práci definuje performativní přístup k tvorbě, daří se mu s nadsázkou kombinovat nejrůznější média a přístupy.

Jak číst index?

Index je třeba chápat primárně jako zprávu o tom, jak je který autor na současné scéně viditelný a jak moc vystavuje v renomovaných institucích. Do výsledného bodového součtu se započítávají pouze akce uskutečněné v posledních deseti letech. Sledované období se tak průběžně posouvá, do letošního hodnocení byly započítány akce z let 2005 až 2014. 

V tom se také J&T Banka Art Index liší od zahraničních uměleckých indexů, které většinou pracují s kumulativním součtem za celou umělcovu kariéru. J&T Banka Art Index je totiž zamýšlen především jako zpráva o aktuálním stavu české výtvarné scény, nikoli jako definitivní hodnocení významu a uměleckých kvalit jednotlivých autorů.

J&T BANKA Art:

J&T Banka Art je jedinečná platforma na podporu umění, která vznikla citlivou kombinací umu a jmění. Podporujeme projekty, které kultivují jedince i společnosti, propojujeme úspěšné, odvážné, talentované a svou generací občasnepochopené osobnosti. Jsme generálním partnerem Ceny Jindřicha Chalupeckého, Galerie Rudolfinum, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Slovenské národné galérie, Ceny Oskára Čepana a středoškolské soutěže Máš umělecké střevo?.Zároveň jsme iniciátorem J&T Banka Art Indexu a projektu Magnus Art.