Zavedení opatření MREL by u bank vedlo k držení vyššího množství dluhových a kapitálových nástrojů, které by sloužily k případnému vyrovnání ztrát a následné rekapitalizaci. Negativem tohoto opatření je fakt, že je MREL nastaven na podmínky v řadě zemí Evropské unie, kde jsou banky v jiné pozici, než ty naše české. V českých podmínkách by se jednalo o vytvoření dodatečného kapitálu ve výši cca 150 miliard korun.
„Toto pravidlo mechanicky aplikované na české instituce, které jsou ve zcela jiné kondici, by přinášelo absurdní výsledky,“ říká Mojmír Hampl.
Druhým opatřením jsou přísnější pravidla pro nakupování státního dluhu ze strany bank. Horkým tématem v EU je aplikace stejného pravidla u bank, jako je na expozici vůči dlužníkovi. V praxi by to znamenalo, že banka by mohla držet maximálně 25 procent dluhu ve vládních dluhopisech. Zde je hlavním negativem bank mimo eurozónu ne příliš jednoduché vytváření mixovaných portfolií dluhopisů různých vlád.
„Kdybychom striktní limit 25 procent aplikovali na celý sektor, tak by to znamenalo, že z 650 miliard korun, které drží české banky ve vládních dluhopisech, by se do limitu vešlo jen za zhruba 100 miliard. Vše ostatní by bylo nutné například vyprodat,“ varuje Mojmír Hampl.
Zdroj : E15.cz
