„Oproti prosinci se zvýšily především ceny potravin a nápojů. Část tohoto nárůstu jde na vrub sezónnosti s tím, jak odeznívají předvánoční slevy, část obstarávají nové ceníky pro letošní rok. Zdražily i cigarety v důsledku zvýšení spotřebních daní. Zapomenout nelze ani na dražší dovolené prodávané v průběhu zimní sezóny. Zajímavé a trochu nečekané je zvýšení cen elektřiny, které kontrastuje s všeobecným a dlouhotrvajícím propadem cen silové elektřiny na evropském trhu. Naproti tomu povánoční slevy zafungovaly u obuvi a oblečení jako výsledek snahy obchodníků uvolnit si prostor pro nové kolekce. A samozřejmě stranou nezůstaly ani pohonné hmoty, jejichž ceny díky zlevnění ropy a ropných produktů na světových trzích rychle padají,“ vysvětluje nárůst inflace Petr Dufek z ČSOB
V letošním roce by měla inflace růst pouze mírně. „Myslím si, že jsme se konečně dostali na růstovou trajektorii. Ceny by letos konečně mohly mírně narůstat. Je třeba do ekonomiky dostat více peněz. Češi mají sice plné peněženky, ale stále nezačali naplno utrácet a to ceny mírně brzdí. Nicméně nálada v České republice je dobrá. Lidé začnou letos nakupovat věci, které dříve odkládali, což požene ceny vzhůru,“ říká Matěj Čeleš, investiční analytik Zlaťáky.cz.
„Ohledně dalšího zvyšování spotřebitelských cen jsem skeptický. Myslím, že se v příštích měsících budeme pohybovat u nízkých hodnot a vyššího růstu se dočkáme nejdříve na začátku druhé poloviny roku. Do všeho by ale mohl zasáhnout vývoj cen ropy. Myslím, že ropa pomalu hledá své dno a připravuje se k odrazu. Kdyby náhle zdražila, pumpaři by nelenili a rychle by přepisovali ceny pohonných hmot na svých stojanech. Inflace by pak rostla o poznání rychleji,“ uvedl Petr Vlasák, hlavní analytik, tginvest.cz.
„Osobně začínám vnímat jako dosti pravděpodobné, že ČNB sníží svou depozitní sazbu do záporného teritoria z aktuální úrovně 0,05 %. Snížení může přijít v průběhu druhého či třetího čtvrtletí letošního roku a depozitní sazba ČNB by mohla klesnout zhruba do pásma –0,10 až –0,20 %. Pomyslné karty, s nimiž bude ČNB v nadcházejících měsících hrát, ovšem nenamíchá ani tak tuzemská inflace, ale především nastavení měnové politiky ECB a vývoj úrokových sazeb v eurozóně. Březnové zasedání ECB a jeho dopady na finanční trhy bude proto bedlivě sledováno také našimi centrálními bankéři. Pro připomenutí: záporné úrokové sazby ve svém arzenálu využívá nejenom ECB, ale také centrální banky v Dánsku, Švédsku a Švýcarsku, a nedávno se do tohoto tábora připojila také japonská centrální banka,“ dodává Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
