I po šesti letech od pádu Lehman Brothers není snadné říci, proč k tomu došlo

Ačkoliv většina makroekonomických a tržních parametrů se vyšplhala na předkrizové úrovně, investoři či tvůrci hospodářských politik vědí, že ekonomický svět po pádu Lehman Brothers nebude nikdy takový, jako byl před krachem této banky. To, co totiž po pádu Lehman Brothers následovalo, si dovedl představit opravdu jen málokdo a ne náhodou o tom bylo napsáno mnoho knih. Zajímavé přitom je, že popularita řady z nich těží z toho, že ex post se nám jeví symptomy, jež předcházely globální krizi let 2007–2009 (efektivně krize začala v létě 2007, kdy zkolaboval trh s cennými papíry CDO), tak jasně, že je až s podivem, že je lidé se zdravým selským rozumem mohli ignorovat.Ano, zázračné zbohatnutí sopečného Islandu, neuvěřitelný růst cen nemovitostí ve zcela neatraktivních lokalitách USA či rychlé dotažení životní úrovně Řeků na průměr eurozóny byly indicie roku 2006, že něco není v pořádku. Nicméně odhalit skutečné příčiny krize zdaleka tak triviální nebylo a existuje opravdu jen několik málo ekonomů, kteří dokázali těmto finančně a ekonomicky podivným věcem přijít na kloub a to i z teoretického hlediska.

Jádro problému totiž spočívalo v narůstání finanční páky (anglicky leverage) uvnitř celého finančního systém, přičemž příčiny tohoto trendu nebyly jen makroekonomické (dlouhodobě nízké oficiální úrokové sazby), ale vyloženě mikroekonomické (relativně nízká úroveň kapitálu) a tak je nebylo jednoduché odhalit. Jinak řečeno poučení z krizového vývoje 2008 je opravdu složitější záležitost, takže dejme si dnes dobrý pozor na ty, co nám dnes říkají, že již v roce 2006 věděli, že je “něco” špatně. Je totiž dost dobře možné, že tito apoštolové krize z roku 2008 nedokáží rozplést její skutečné příčiny i šest let poté.

Jan Čermák
Analytik ČSOB