Podle předběžných výsledků se zdá, že se trochu hůře vede také na periferiích eurozóny (pravděpodobně v Itálii). Celkově čísla potvrzují pokračující, ale velice pomalého oživení v eurozóně. Podle posledních čísel by se růst ve čtvrtém kvartále mohl opět pohybovat mezi 0,1–0,2 % mezikvartálně.
Je jasné, že takto pomalé tempo růstu udrží mezi bankéři ve Frankfurtu živé téma dalšího uvolňování měnových kohoutů. Včera se prezident Mario Draghi poměrně ostře ohradil proti kritice v německém tisku. Řada ekonomů, včetně konzervativního ekonoma Ifo institutu Hanse-Wernera Sinna, začala v souvislosti s posledním snížením sazeb ECB mluvit o diktátu italské centrální banky, která jde proti zájmům jiných zemí. Narážejí tak na nejednotnost posledního rozhodnutí – oba dva němečtí zástupci v bankovní radě hlasovali proti snížení sazeb. Mario Draghi takovou kritiku označil za nacionalistickou a řekl, že ECB nejedná a nebude jednat v zájmu žádné konkrétní země, ale nastavuje měnové podmínky pro celou eurozónu.
Nechává si tak otevřené dveře pro další alternativní metody uvolňování měnové politiky. Debata o tom, kudy a jakými prostředky dál, ale není zdaleka u konce. O nových dlouhodobých repo-operacích nebo záporných úrokových sazbách tak mohou ve Frankfurtu hlasovat pravděpodobně nejdříve v prvním kvartále 2014.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
