Pondělí 27. března. Svátek má Dita.

Družstevní záložny v roce 2007

Banky Jan Majer 24.01.2008 | 09:21 19 komentářů

I když se „kampeličky“ zdály odepsané, klienti jim dnes opět svěřují své úspory, říká ředitel Moravského Peněžního Ústavu MARCEL RŮŽIČKA.

Jaká je dnes situace v sektoru družstevních záložen?
Jedním slovem stabilizovaná. V Asociaci družstevních záložen je 16 subjektů, jež mají celkem 21 tisíc klientů a spravují 4,5 miliardy korun. ČNB stanovila od ledna letošního roku regulační kritéria velmi podobná bankovnímu sektoru, která zajišťují stabilní hospodaření a obezřetné chování.

Které záložny jsou dnes největší?
Z pohledu výše spravovaných prostředků jsou to Moravský Peněžní Ústav a Fio.

Co dnes člověka přivede do družstevní záložny?
Vklady v záložnách jsou pojištěny úplně stejně jako vklady v bance. Na jednoho vkladatele jsou pojištěny na 90% hodnoty vkladu do výše ekvivalentu 25 000 EUR. V rámci integrace dohledu nad finančním trhem se i záložny dostaly pod kontrolní pravomoc České národní banky, která nahradila původní, nedostatečný dohled. Požadavky na hospodaření záložen se významně přiblížily bankám. Celý sektor družstevních záložen se stává velmi přísně regulovaným a tím se kultivuje a stabilizuje.

Zájem mohou vzbudit výrazně vyšší úroky z vkladů než jaké nabízejí banky. Momentálně je to přes čtyři procenta za rok. To zní jako jednoznačná alternativa volba pro krátkodobé, konzervativní investice. Jaký je tam háček?
Žádný háček v tom nehledejte. Obecně se za nevýhody družstevních záložen považuje malé spektrum nabízených služeb. Pokud ale chci investovat své prostředky krátkodobě a konzervativně, tak mi úzká produktová nabídka vadit nemusí. Někomu může vadit většinou pouze regionální působnost záložen – ani to by nemělo být pro zájemce o naše služby nepřekonatelnou překážkou. Pokud nemá naší pobočku zrovna za rohem, lze vše vyřídit korespondenčně.

Při vkladu se musí složit členský vklad, někde je to symbolická stovka, jinde tisíc korun. To by se mi nechtělo…
Členský vklad je vratný při ukončení členství v záložně, takže klient o tuto částku nepřichází. Navíc klientovi dává právo na podíl na zisku.

Mluvíte o krátkodobém, konzervativním investování. Jak byste srovnal vaši nabídku například s dluhopisovými fondy, které jsou vhodné právě pro krátké investování?
Zhodnocení fondů investujících do českých státních dluhopisů se v posledních třech letech pohybuje kolem 3,5% za rok, doporučuje se investiční horizont dva až tři roky. Zkuste ta čísla srovnat s našimi úrokovými sazbami pro jednotlivé výpovědní lhůty a připočtěte k tomu předem známý a jasný výnos. Myslím, že jsme velmi zajímavou alternativou pro konzervativní investice.

Jak vlastně družstevní záložny s penězi klientů nakládají, že si mohou dovolit nabídnout takové zhodnocení vkladů?
Je to především díky nízkonákladovému hospodaření. Z peněz klientů poskytujeme úvěry, většinou krátkodobé, splatné do jednoho roku.

Peníze ale půjčujete za vyšší úrok než banky. Je o takové úvěry zájem?
Je velký zájem, vítězíme především nadstandardním osobním přístupem ke každému klientovi a rychlostí při posuzování žádosti a následném poskytnutí požadovaných prostředků.

Vraťme se ke klientům, kteří vám svěřují své úspory. Opravdu mě zajímá, kdo si dneska ukládá své peníze do záložny.
Spoří u nás starší generace i mladí, podnikatelé i důchodci. Přicházejí k nám klienti, kteří si cení osobního přístupu. A samozřejmě ti, pro které je největším argumentem výše úrokových sazeb.

Jak se vede obdobám družstevních záložen ve světě?
Světová rada úvěrních družstev (World Council of Credits Unions) sdružuje více než 71 tisíc družstevních záložen z 87 zemí. Asi nejznámější je záložna americké námořní pěchoty Navy Federal Credit Union a záložna Pentagonu. V Evropě je nejvíce družstevních záložen v Německu, Rakousku a Velké Británii. I u nás pod bankovní licencí působí rakouské záložny a i velká Erste vlastnící Českou spořitelnu byla dříve sparkasse.

Článek vyšel v týdeníku Reflex č. 6/2007

13 total views, 1 zobrazení dnes

19 komentářů: “Družstevní záložny v roce 2007”

  1. Lumir napsal:

    …Někomu může vadit většinou pouze regionální působnost záložen ? ani to by nemělo být pro zájemce o naše služby nepřekonatelnou překážkou. Pokud nemá naší pobočku zrovna za rohem, lze vše vyřídit korespondenčně. …

    Podle mého názoru je absence internetového přístupu k účtům přímo tragickou nevýhodou – korespondování to nezachrání; naopak existence internetového bankovnictví prakticky smaže nevýhodu regionální působnosti. Proto je s podivem, že tento přístup nabízí pouze Fio. Nebo se mýlím?

    • Jan Majer napsal:

      Je to tak a záložny to vědí.

      • Petr Jurcík napsal:

        Chci si založit běžný účet u FIO. Je to podle mě nejvýhodnější produkt v této kategorii. Myslíte si, že můžu FIO věřit? Že o mnou svěřené příspěvky nepřijdu?

        • Zdenál napsal:

          Zdá se, že se jim dá věřit, ale v podnikání jistotu nemáte nikdy. To ale nezměníte. Mají aktivity celé své skupiny i v zahraničí, jejich skupina koupila RM Systém, jejich brokerská společnost dělá do cenných papírů poměrně dlouho. Ten účet bych zřídil, vč. karty. Internetbanking mají slušný, celkem příjemný na užívání. Vklady jsou pojištěné, stejně jako v bankách . Navíc – člověk tam stejně extra moc peněz na účtu ležet nenechá (nebo by neměl, lépe řečeno) , protože je investuje …. 😉

          • Petr Jurcík napsal:

            Díky. Myslím si, že není lepšího bankovního účtu na trhu. Pokud ano, tak doporučte. 🙂
            Těch „extra moc peněz na účtu“ myslíte vklad nepřesahující zákonem pojištěnou částku? Nebo jaký cca. objem?

          • Jan Bartoš napsal:

            Dvoj- až trojnásobek Vašeho měsíčního obratu, víc je dle mého názoru zbytečný luxus.

            jb

          • Pavel Storož ml. napsal:

            Podle mých zkušeností je dvoj- až trojnásobek měsíčních výdajů zpravidla dostačující. Záleží ovšem i na tom, kde jsou uloženy další prostředky.

          • Petr Jurcík napsal:

            A zbyted hodit na spořící účet nebo do nějakého fondu? Co když bude chtít člověk s větší částkou někdy v budoucnu disponovat? (nákup auta, bytu, atd..).
            Fio nabízí spořící účty, ale je vhodné si na něj nějaké prostředky přeložit, když mám u nich založený běžný účet? Myslím tím, jestli jsou oba účty pojištěny zvlášť, nebo jen celý součet mých prostředků?

          • Pavel Storož ml. napsal:

            Velmi dobrá otázka 🙂 Myslím, že je nejdůležitější zhodnotit právě možné účely použití. Nemusí to být úplně snadné vybalancovat touhu po zajímavém výnosu a možnost nepředvídatelného výběru. Abych odpověděl: na toto využívám převážně fondy. Jsou však situace, kdy lze dobře využít „rozběhnuté“ stavební spoření nebo penzijní připojištění.

          • Zdenál napsal:

            To záleží, co od zbytku peněz očekáváte, kdy je máte v úmyslu použít (za delší dobu nebo za dohlednou dobu několika málo let nebo možná jen měsíců), jak jste tolerantní k riziku výkyvu trhů, jaký máte požadavek na rychlost likvidity apod. Až si na toto odpovíte, podle toho umístěte ostatní peníze a určitě si riziko rozložte. S pojištěným podúčtem si nejsem jist, ale myslím, že jsou pojištěny všechny účty na jméno u nich vedené. Takže i ten. Ale to vám s určitostí zodpoví na Fio DZ.

          • David Boháč napsal:

            Dobre večer. Rád bych si právě u této družstevny založil běžný účet. Je tu nějaký odborník, který by mi s tím mohl poradit a pomohl mi vybrat nejoptimálnější účet? Případně vyvrátil a doporučil jiný? Děkuji.

          • David Boháč napsal:

            Nikdo takový tu není? :-/

          • Zdenál napsal:

            Dobrý den. Záleží, co od toho očekáváte. Pokud běžný účet na klasické normální platby pojistek, úvěrů, doplatků za služby apod. + výběry kartou, tak normální CZK běžný účet u Fio DZ + internetbanking u něj zdarma + platební karta čipová (nemagnetická) zdarma. Výběry z bankovmatů ČSOB 5 Kč, z ostatních tuším 25 Kč, platba zatím jen ve dvou obchodech (tuším Hypernova + Albert ?? – to je dílčí nevýhoda karty). Ale na to, že je zdarma …. 🙂 Přes internetbanking si pak můžete sám zřizovat spořící podúčty s vyššími sazbami na zvolená období. Navštivte nejbližší pobočku Fio DZ dle svého bydliště (viz na jejich stránkách) a podepíšete smlouvu o BÚ a zbytek Vám vysvětlí tam. Zkuste to na zkoušku, zatím si účet jinde nerušte, pokude se Vám to bude líbit a vyhovovat, pak můžete jiný účet v bance zrušit kdykoliv.

          • Lumir napsal:

            Platba není jen ve dvou obchodech, platit se s touto kartou dá ve všech obchodech, v Hypernově a v Albertu je tzv. cashback, tj. na pokladně s kartou nejen zaplatíte útratu, ale ještě vám vyplatí požadovanou částku až do 1500 Kč.

          • David Boháč napsal:

            Děkuji. Ještě jsem žádný účet nikdy neměl. Jsem student, který má ve slamníku schováno cca. 25 tis. Tak teď přemýšlím, co s nimi, protože běžný účet je v současné době téměř povinnost. Takže rozhoduji, kam s tím 🙂 Takže díky za rady..

          • David Boháč napsal:

            Co myslíte? 🙂

          • Jan Traxler napsal:

            Tak jako student máte daleko více zajímavých možností, kde po Vás banky nebudou chtít žádný poplatek za vedení účtu, el. bankovnictví a karty, někde dokonce ani za transakce.

            Jinak k těm 25 000, to záleží hlavně na tom, co s nimi plánujete dělat a taky jak velká to pro Vás je suma. Pokud by šlo o částku, která by pokryla dvouměsíční náklady na živobytí, pak ji mějte na účtě. Pokud byste je bral ne ani tak jako rezervu, ale jako investici (jako první pokus), pak je na účet nedávejte a raději někde investujte.

  2. Jan Lener napsal:

    Proč člověk z Pioneer píše o družstevních záložnách ? 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *