V první dekádě dubna pohledávky ČNB vůči zahraničí stouply o 11,1 miliardy Kč

Za růstem pohledávek ČNB vůči zahraničí, tak jak byl vykázán za prvních deset dní měsíce dubna, se samozřejmě mohou skrývat i jiné věci než devizové intervence: může jít o pohyb v souvislosti s konverzí prostředků, jež do České republiky plynou z rozpočtu Evropské unie. Takto detailní odpověď nám samotná data o vývoji pohledávek ČNB vůči zahraničí sama o sobě nedávají. Nicméně: vzhledem k rozdílnostem mezi nastavením měnové politiky v eurozóně a nastavením úrokových sazeb ČNB je pravděpodobné, že se tlaky směrem k posílení koruny budou obnovovat a ČNB bude muset devizovými intervencemi bránit tomu, aby koruna posílila pod 27 za euro, což je úroveň deklarovaná v kurzovém závazku ČNB.

ČNB nechce pustit korunu pod úroveň 27 za euro a soudě dle jejich nedávných vyjádření bude tento kurzový závazek praktikován zhruba až do poloviny roku 2017. Osobně předpokládám, že tento kurzový závazek bude ČNB nakonec praktikovat až do konce roku 2017. Ukončení kurzového závazku české centrální banky tak očekávám až v průběhu první poloviny roku 2018 a i poté bude ČNB připravena intervenovat, pokud by měla koruna tendenci výrazně a rychle posilovat.

Každopádně: ČNB bude držet svůj kurzový závazek v platnosti přinejmenším do konce roku 2016 a je otázkou, zda mezitím nabude na závažnosti debata o možném nastolení záporných úrokových sazeb. Většina členů bankovní rady zatím na adresu záporných úrokových sazeb dává skeptické komentáře, nicméně tento názor se dále bude vyvíjet dle toho, nakolik bude koruna pod tlakem směrem k posílení a nakolik bude ČNB nucena na devizovém trhu intervenovat, aby posilování české měny zabránila.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE