Dlouhodobější boj čínské centrální banky s přebytkem likvidity vyústil minulý týden v její kritický nedostatek. Krátkodobé sazby proto ve čtvrtek prudce vzrostly (k 11,7 %) – to je více než dvojnásobek toho, kde byly sazby na konci května (4,9 %). Pokud by napětí na čínském trhu setrvalo (v pátek již lehce opadlo), mohlo by se to podle zpráv z Číny odrazit v dražších penězích pro podniky a v neschopnosti některých bank krýt své závazky.
Špatné zprávy z rozvíjejících se trhů se nepříjemně trefují do zpráv z amerického Fedu, který oznamuje obrat k utahování měnových kohoutů. S tím mohou mít problémy především vybrané ekonomiky v jižní Americe a Africe, které mají solidní závislost na penězích ze zahraničí (deficity běžného účtu). Obecně nižší příliv peněz zaznamenají ale nakonec všechny rozvíjející se trhy. Příslib vyšších výnosů v USA a ve vyspělém světě z nich bude likviditu spíše stahovat, a to není nic příjemného.
Můžeme tak být blízko konce období, kdy rozvíjející se trhy překonávaly svým výkonem trhy vyspělé. Od začátku roku 2013 zůstávají americké akciové indexy 10–15 % v plusu, zatímco Čína ztratila skoro 15 % a Brazílie přes 22 %. Investoři také pravděpodobně začnou více rozlišovat mezi jednotlivými rozvíjejícími se trhy. Období nesourodých investičních uskupení jako BRICs pravděpodobně načas ustoupí do postraní. Rozdíly v ekonomických fundamentech a investičních rizicích Ruska a Brazílie jsou zjevné.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
