Smlouva EDBUSY: Zálohu vracet nemusí!

„Přiveďte si klidně právníka,“ říkala pracovnice EDBUSY potenciální klientce: „Pár jich tu už bylo a stali se našimi klienty.“ Poslechla. Výsledkem není ale spokojený klient společnosti s právním vzděláním, ale právní rozbor právních dokumentů EDBUSY. A výsledek? Podle smlouvy vybranou zálohu vracet nemusí!

Společnost EDBUSY nabízí úvěr, který nemusíte splácet. Problém je, že si na něj počkáte… a že ho ještě nikdo nedostal. Přesto o zájemce nemají nouzi. Nabídka je příliš lákavá – dostat od neznámého mecenáše 800 tis. Kč a nemuset splatit ani korunu. Společnost nemá nouzi ani o obchodní zástupce. Provize jsou příliš lákavé…

Velké otazníky visely nad smlouvou, kterou zájemci o úvěr podepisují. Nyní jsme získali jak smlouvu, tak právní rozbor smluvních podmínek.

• Smlouva  o zpostředkování finančních prostředků zájemci včetně jejího posouzení a Protokolo poskytnutí infomrací klientovi (edbusy-smlouva.pdf, 3 MB)

Protokol o poskytnutí informací klientovi

Protokol o poskytnutí informací je nedílnou součástí smlouvy. Klient v něm stvrzuje, že obdržel veškeré relevantní informace srozumitelnou formou. A co na to právník?

Bod 2

Klient, který se rozhodl využít nabízených služeb společnosti EDBUSY, a.s., si je vědom, o jaké služby se jedná a co vše za úplatu získá.

„Z tohoto protokolu není zřejmý obsah služeb ani co vše je předmětem úplaty. Tento bod je tedy zcela neurčitý a mohl by být i neplatný. V případě sporu nebude možno prokázat, čeho si byl klient skutečně vědom a čeho nikoli, zdali něco pochopil špatně a co je vlastně předmětem služeb, za které platí úplatu,“ uvádí právník.

Bod 3

Z poskytnutých informací jasně vyplývá:

Společnost EDBUSY, a.s. poskytuje nestandardní služby potřebné k vyřešení finanční situace Klienta. Klient bere na vědomí, že žádný jiný subjekt není schopen řešit jeho situaci způsobem, který používá společnost EDBUSY… (zkráceno)

„Bod 3 lze považovat za formu propagace společnosti Edbusy a.s., kde se vyjadřuje ke své případné konkurenci upozorňuje na některé neseriozní subjekty na trhu finančních služeb.  Na druhou stranu tvrdí, že žádná její konkurence neexistuje, neboť ona je jediným subjektem na trhu, který je dané produkty nabízí, respektive že žádný jiný subjekt není schopen řešit finanční situaci klienta stejným způsobem. Zatímco klient je upozorněn na možnost velmi pravděpodobného rizika spojeného se zbytečnou investicí času a peněz u jiných subjektů, o možnosti tohoto rizika, jeho výše či zajištění u společnosti Edbusy, a. s. zde nepadá ani slovo,“ sdělil k tomuto bodu právník.

„Za důležité považuji vyjádření společnosti Edbusy, ve kterém tvrdí, že je jedinou společností na trhu zabývající se tímto způsobem řešení finančních problémů/zhodnocení a že v žádném případě nelze nabízené služby této společnosti s jinými subjekty srovnávat. Toto vyjádření znamená, že nelze v žádném případě zjistit, zkontrolovat či porovnat společnost Edbusy, a. s. s jiným renomovaným, fungujícím a na trhu zavedeným produktem či společností. Společnost Edbusy tímto svým klientům jednoznačné dává najevo, že  v jejím případě jde o jedinečnou, nevyzkoušenou a historicky neprověřenou příležitost, vzhledem k tomu, že ji nelze s žádným jiným subjektem srovnat,“ doplňuje právník a pokračuje: „Toto samo o sobě nemusí být špatné, pouze je potřeba, aby si klient byl této skutečnosti vědom.“

… Jakékoli nepodložené spekulace poškozují dobré jméno společnosti EDBUSY, a.s. a proto na tomto místě upozorňujeme na porušování zákona. Šířením nepodložených informací se šiřitel dopouští trestného činu.

„Názor společnosti Edbusy, že šířením nepodložených informací se šiřitel dopouští trestného činu, pak považuji za velmi úsměvný a bez dalšího za zcela nepravdivý,“ konstatuje.

Bod 5

Obě strany SOZ se zavazují, že všechny poskytnuté informace jsou neveřejné a je tedy v rozporu se zákonem jakékoli zveřejňování již podepsané SOZ. K účelu předávání informací slouží pouze Návrh SOZ, který neobsahuje žádná data obou uvedených stran. Obě strany jsou si vědomi, že porušením této části SOZ riskují trestní stíhání.

„Klienti rozhodně neriskují trestní stíhání,“ komentuje ujednání právník a dodává: „Je pravdou, že strany se mohou v rámci obchodního zákoníku dohodnout na neveřejnosti některých smluvních dokumentů v rámci obchodního tajemství a že si mohou smluvit pokutu za porušení těchto povinností. Podle mého názoru se však rozhodně nemůže jednat o trestný čin.“

„Pokud není uzavření smlouvy podřazeno obchodnímu zákoníku a tedy obchodnímu tajemství, každá strana má právo se svojí smlouvou zacházet jakýmkoli způsobem se rozhodne,“ doplňuje.

„V kontextu výše uvedeného si dovoluji pochybovat, že klienty společnosti je řada právníků (jak bylo obchodní zástupkyní uváděno) zejména právníků specializujících se na trestní právo. Pokud by tomu tak bylo nepochybně by společnost jeden z jejích klientů – právníků, na výše uvedené rozpory upozornil.“

Bod 7

Klient v souvislosti s finančními produkty (Schopná půjčka, Rentier-PIL) hradí jednu nebo více záloh na úhradu nákladů, které Zprostředkovateli vznikají v souvislosti se zprostředkováním finančních prostředků dle SOZ. Pokud by nedošlo k splnění závazku Zprostředkovatele vůči Klientovi jako Zájemci, ke kterému se Zprostředkovatel v SOZ zavazuje, Zprostředkovatel zaplatí Zájemci částku, která odpovídá 100% výši zálohy zaplacené Zájemcem na úhradu nákladů… (zkráceno)

„V tomto bodě se společnost zavazuje k vráceni celé zálohy, zaplacené zájemcem, je však nutno uvést, že zde není uvedeno datum, do kdy bude záloha zaplacena, stejně tak není uvedeno, jakým způsobem je záloha zajištěna, tedy jakým způsobem je zajištěno vyplacení zálohy v případě, že se společnost dostane do finančních problémů, bude s ní zahájeno insolvenční řízení, podán návrh na konkurs, či případně na ni budou vydány exekuce. Není zde žádný zajišťovací institut, který by garantoval vrácení složené zálohy,“ varuje právník.

Bod 8

Vyplněním a podpisem SOZ a aktivací této SOZ dle odstavce 7… (zkráceno) 

 

„Zde je odkaz na aktivaci SOZ dle odstavce 7, v odstavci 7 se však o aktivaci vůbec nehovoří. Hovoří se tu pouze o hrazení záloh a povinnosti společnosti tyto zálohy vracet. Tento vzájemný odkaz je tedy nelogický,“ konstatuje.

Bod 9

Po poskytnutí informací Klient ví, v jaké situaci se právě nachází, jaké má možnosti, jak bude postupováno, kolik vše bude stát a jak dlouho bude celý proces zprostředkování finančních prostředků trvat.

„Tento bod považuji rovněž za velmi sporný,“ uvádí právník a vysvětluje: „Tvrdit, že klient ví, v jaké situaci se nachází, jaké má možnosti, jak bude postupováno, kolik vše bude stát a jak dlouho bude  celý proces zprostředkování finančních prostředků trvat a vyžadovat potvrzení těchto informací od klienta podpisem, aniž by v protokolu byly tyto informace výslovně uvedeny, považuji za velmi nestandardní.“

„Vzhledem k neurčitosti těchto informací se domnívám, že daný podpis je zcela irelevantní, neboť takto formulované znění bodu 9 je podle mého názoru neplatné pro neurčitost. V případě jakéhokoliv sporu mezi klientem a společností totiž nelze zjistit, co skutečně klient věděl a nelze tedy zjistit, co klient v dobré víře podepsal,“ zakončil právník hodnocení Protokolu.

Smlouva o zprostředkování finančních prostředků zájemci včetně jejího posouzení (dále jen SOZ)

„Předmětem SOZ je tedy závazek zprostředkovatele umožnit zájemci (klientovi) uzavřít s neznámým investorem (dále jen PFP) neznámou smlouvu (dále jen SOPFP) a závazek zájemce zaplatit za to zprostředkovateli odměnu, ve formě provize ve výši 10 % a dále zálohu na náklady ve výši 9 520 Kč. (Z protokolu o poskytnutí informací vyplývá, že by tato záloha měla být vrácena, tento protokol ovšem podepisuje pouze klient. Ve smlouvě tedy není výslovně uveden závazek zprostředkovatele tuto částku vrátit.),“ uvedl právník své hodnocení smlouvy.

A kdy zálohu podle smlouvy EDBUSY vrátí? Právník odpovídá: „Zálohu je podle smlouvy, viz bod 1.2, zprostředkovatel povinen vrátit pouze v případě, že dojde ke změně vzoru zprostředkovávané smlouvy. K tomuto si dovoluji poznamenat, že tento „vzor“ zprostředkovávané smlouvy, tedy to, co má být zájemcem uzavřeno, tedy základní titul, na základě kterého zájemce obdrží peněžité částky, mi nebyl předložen. Podle vyjádření obchodního zástupce společnosti tato smlouva zatím není k dispozici, resp. možná je k dispozici na ústředí, nicméně obchodní zástupci k ní nemají přístup.“

„Odhlédneme-li od značně nestandardního způsobu, kdy klient žádá o zprostředkování uzavření smlouvy a přičemž nezná její přesné znění, sám fakt, že toto znění nemá k dispozici ani osoba jednající za zprostředkovatele, (její obchodní zástupce), ačkoliv je ve smlouvě výslovně uvedeno, že ji Zástupce k dispozici má, je poněkud podivný,“ říká právník.

S ohledem na nedostupnost vzoru finální smlouvy právník dochází k jednoznačnému závěru: „Tvrzení o vrácení případné zálohy, pokud se smlouva odchýlí od vzoru je zcela irelevantní, vzhledem k tomu, že klient nemá vzorovou smlouvu k dispozici a nebude tedy moci vzor se skutečným zněním porovnat. Vrácení zaplacené zálohy na základě tohoto bodu tedy nebude klient nikdy schopen dosáhnout.“

„V článku 3 si dovoluji poukázat na bod 3.1., kdy je zájemce upozorněn na to, že se nejedná o standardní případ zprostředkování finančních prostředků, zejména, že poskytnutí finančních prostředků od případného PFP (investora) může být vázáno na splnění podmínek, které nejsou předem zájemci známy.(např.  nepřijatelné podmínky další zajištění, nepřijatelné pokuty či sankce),“ pokračuje ve výkladu.

Za zajímavý považuje právník i další bod smlouvy (3.2.): „Zprostředkovatel se zavazuje vyhledat vhodného investora, který má zájem poskytnout zájemci finanční prostředky a uzavřít s ním smlouvu podle vzoru, který ovšem nemáme k dispozici a který se ovšem může kdykoliv bez vlivu klienta změnit, přičemž podle tohoto bodu je závazek zprostředkovatele splněn již v okamžiku, kdy tento subjekt projeví zájem o případu vůbec jednat. To znamená, že k uzavření smlouvy vůbec nemusí dojít. Závazek zprostředkovatele je splněn již tím, že nějaký investor bude ochoten se, (laicky řečeno) se zprostředkovatelem sejít.“ 

„Zajímavý je i bod 3.2.4., tedy zajištění kontaktu zájemce s investorem PFP, nebo jeho zmocněným zástupcem. Tato část je splněna okamžikem, kdy se uskuteční osobní jednání mezi zájemcem a investorem nebo jeho zástupcem. Tuto část smlouvy považuji za velmi zajímavou vzhledem k tomu, že ze sdělení obchodního zástupce vyplynulo, že zájemce se PFP nikdy nesetká, dokonce ani nikdy nezjistí jeho pravou totožnost,“ pokračuje právník.

Pokud se klient nemá dozvědět totožnost investora, vyvstávají další otazníky: “Je otázkou, jak si zájemce ověří, že zprostředkovatel investora skutečně vyhledal, že takový investor skutečně existuje a že prostředky zájemci půjčené pochází skutečně z legálních zdrojů tohoto investora. Otázkou ovšem bude i případné prokázání zplnomocnění eventuálního zástupce tohoto investora.“

Zajištění půjčky směnkou a poskytnutím prostředků o 50 až 100 tis. Kč méně, než je uvedeno na smlouvě, je z právního pohledu v pořádku. Nejasnosti jsou až u zajištění půjčky produktem Rentier-PIL: „Z dodatku [ke smlouvě – pozn. red.] ani v nejmenším nevyplývá, co je finanční produkt Rentier Pil, co se pod tímto skrývá, jaká jsou práva a povinnosti v rámci tohoto produktu, jak je tento produkt zajištěn, ani co je tímto produktem garantováno.“

„Vyjádření obchodního zástupce, to jest, že se klient může spolehnout na takřka dvanáctiprocentní zisk ročně a že výnosem z tohoto produktu lze půjčku splácet, je pro zajištění práv klienta nepostačující. Připomínám, že při osobním jednání obchodní zástupce sám přiznal, že 12% není nikde garantováno, že se tedy tato částka může výrazně změnit. Je tedy nožný i případ, že zatímco klient bude mít povinnost řádně splácet veškeré závazky, o jejichž uzavření těmito smlouvami požádal a které následně uzavřel, výše zmíněný produkt Rentier Pil nepostačí na úhradu splátek tak, jak bylo v optimálním případě prezentováno,“ důrazně varuje právník.

„To, že z výše uvedeného dodatku není zcela zřejmé, kolik záloh vlastně bude klient platit, a jaké je celková výše financí skutečně klientem uhrazená je pak již pouze drobný nedostatek této smlouvy,“ uzavírá svůj rozbor a dodává: „Je na důkladném zvážení klienta, zdali takovouto smlouvu podepíše, s ohledem na poměrně vysokou zálohu na úhradu nákladů a poměrně vysokou provizi za zprostředkování.“