V prvním bloku vystoupil náměstek ministra financí Martin Pros, podle něho by budoucnost bankovnictví neměl určovat stát, ale samy banky, které by měly vycházet vstříc požadavkům trhu a spotřebitelům. „Transformací Českomoravské záruční a rozvojové banky by měla vzniknout Česká investiční banka, která by měla fungovat více jako soukromý subjekt, i když bude vlastněná státem,“ řekl Martin Pros. Jejím úkolem bude rozdělování investic z evropského fondu mezi projekty soukromých firem.
Hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová se zaměřila na téma morálního hazardu v souvislosti s aktuální situací v bankovnictví a regulatorních změn. Toto téma je ve finančním světě spojováno s prostředím, které podporuje kombinaci rizika, spekulace a nezodpovědnosti. „Podstatou morálního hazardu je, že riziko podstoupí někdo jiný něž ten, kdo je ve finále za něj zodpovědný“, řekla. Jedná se o narušení rovnováhy mezi pravomocí a zodpovědností. Právě regulace je zaměřena na omezení morálního hazardu, paradoxně jej ale může zvýšit, pokud zavádí opatření v duchu „one size fits all“.
Ekonom Michal Mejstřík zmínil, že bankovnictví se přesouvá za klienty do populačně silných zemí. Podle největšího a nejkomplexnějšího globálního průzkumu Global Survey 2014, který zahrnuje údaje z 298 bank ze 127 zemí, se růst mezinárodního obchodu v porovnání s roky před globální finanční krizí dramaticky snížil v souvislosti s dostupností trade finance. Michal Mejstřík se zaměřil také na islámské bankovnictví, které se podřizuje svým hodnotám. Zabýval se otázkou, jak regulovat a dozorovat subtilní obtížně monitorovatelné služby, které jsou nově postavené, stejnorodé, v digitální podobě a mnohdy oslovují různé typy klientů? „Je to závažná otázka, současně vzniká regulace globálních vs. fragmentovaných, regionálních aktivit. Problémem je, že nám do toho vstupují čínské banky, které jsou majoritně vlastněné státem, který má v bankách silný nástroj“, dodal.
Zlatá koruna v diskusi dala prostor i studentům, generaci Y. Ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze Zlatá koruna uspořádala soutěž „Banka 2025 – jakou ji chceme mít?“. Natália Rektorysová, zástupkyně vítězného týmu soutěže tak představila banku budoucnosti z pohledu mladé generace. Pro tuto generaci je normální, že vše je rychle a zdarma. Chtějí, aby vše fungovalo z pohodlí domova a počet poboček bank by do budoucna omezili na minimum. Generace Y nemá problém se ztrátou identity, je pro vytvoření multiplatformního čipu, který by si nechali vytetovat. Čipem by se dalo platit a zároveň by obsahoval veškeré údaje o vaší osobě, například o zdravotním stavu.
Guvernér České národní banky Miroslav Singer hovořil na téma Bezpečnost internetových plateb a virtuální „měny“ z pohledu ČNB. „Co se týče bezpečnosti internetových plateb na technické úrovni, tak v Evropě se na to klade velký důraz,“ uvedl. Na téma virtuální měny guvernér zmínil, že v současné době je evidováno ve světě více než 540 virtuálních „měn“ nebo také digitálních „měn“ či „kryptoměn“, mezi nejnámnější patří Bitcoin (BTC), Ripple (XRP), Litecoin (LTC). Pozornost na sebe strhl průzkum, který exkluzivně pro Fórum zrealizovala Zlatá koruna ve spolupráci se společností IPSOS, zejména otázka přijetí eura. Podle průzkumu proti zavedení eura je přes 85 % obyvatel České republiky. Podle Miroslava Singera by měla koruna před přijetím eura posílit. „Důvod není ani tak fundamentální, jako spekulativní. Když věříte, že ta měna té země do té eurozóny nakonec vstoupí, tak ta sázka na posílení měny je poměrně triviální finanční hra. Protože to posílení znamená, že země spíše splní inflační podmínky a spíše splní úrokovou podmínku“. Současná vláda nemá přijetí eura v programu, o přijetí eura tak rozhodne nová vláda vzešlá z voleb v roce 2017.
REKLAMA
Jan Műhlfeit, viceprezident ČMA, přišel s tezí, že „technologie nemění Co se dělá v ekonomice, ale mění Jak se co bude dělat“. Zmínil pojem digitální paradox, „čím víc bude na světě technologie tím více lidský mozek a lidé budou důležitější a z technologie se stane komodita“. Upozornil tak, že s lidmi se bude muset více pracovat a zdůraznil význam celoživotního vzdělávání, které není pouhým klišé v souvislosti s technologickými dovednostmi. Do roku 2018 až 90 % pracovních míst budou vyžadovat základní znalosti práce s počítačem.
