Pohledávky ČNB vůči zahraničí v první únorové dekádě vzrostly o více než 19,5 miliardy Kč

Pro připomenutí: za celý letošní leden pohledávky ČNB vůči zahraničí vzrostly zhruba o 80 miliard korun, tedy bezmála o 3 miliardy euro. Část tohoto nárůstu byla ale dle všeho způsobena přílivem prostředků z fondů EU, samotné devizové intervence za leden odhaduji v objemu mírně pod 45 miliardami korunu (1,65 miliardy euro; oficiální data budou zveřejněna počátkem března). K celkovému objemu přinejmenším nad jednou miliardou euro mají devizové intervence zřejmě našlápnuto také v únoru.

Bankovní rada na svém únorovém zasedání prodloužila trvání kurzového závazku přinejmenším do počátku roku 2017 a pokud budou spekulativní tlaky na korunu sílit, tak poroste pravděpodobnost, že ČNB sníží svou depozitní sazbu do záporného teritoria. Osobně začínám vnímat tento krok jako velmi pravděpodobný: depozitní sazba může být sražena pod nulu v průběhu letošního jara, případně během letních měsíců.

Data o vývoji dekádní bilance ČNB naznačují, že centrální banka i na počátku února musela intervenovat na devizovém trhu, aby koruně zabránila v posílení pod úroveň 27 za euro. Zároveň se zdá, že intervence probíhají v poměrně velkých objemech, byť zatím ještě stále výrazně pod rekordním objemem z loňského srpna, kdy objem devizových intervencí za celý měsíc činil zhruba 3,73 miliardy euro.

Bankovní rada ČNB na svém zasedání počátkem února prodloužila trvání režimu devizových intervencí (kurzový závazek držet korunu nad úrovní 27 za euro nebude zrušen dříve než v roce 2017) a znovuotevřela debatu o možnosti zavedení záporných měnově-politických úrokových sazeb. Tyto úvahy centrálních bankéřů jsou reakcí na rozevírající se rozdíl mezi úrokovými sazbami na tuzemském peněžním trhu a úrokovými sazbami v eurozóně. Uvolňování měnové politiky ECB a pokles eurových úrokových sazeb vede k růstu poptávky zahraničních hráčů po koruně, což korunu vede k opětovnému testování úrovně 27 za euro.

ECB svou depozitní sazbu snížila pod nulu v červnu 2014, aktuálně ji drží na úrovní –0,30 %, když zatím poslední snížení této sazby přišlo loni v prosinci a trhy očekávají další snížení depozitní sazby ECB na zasedání 10. března. Osobně začínám vnímat jako dosti pravděpodobné, že také ČNB sníží svou depozitní sazbu do záporného teritoria z aktuální úrovně 0,05 %. Snížení může přijít v průběhu druhého či třetího čtvrtletí letošního roku a depozitní sazba ČNB by mohla klesnout zhruba do pásma –0,10 až –0,20 %. Pro připomenutí: záporné úrokové sazby ve svém arzenálu využívá nejenom ECB, ale také centrální banky v Dánsku, Švédsku a Švýcarsku, a nedávno se do tohoto tábora připojila také japonská centrální banka.

^REKLAMA

Radomír Jáč 
hlavní ekonom Generali Investments CEE